Kanonikát ceinoviánský

Kanonikát ceinoviánský (též cejnoviánský či ceynoviánský) je historická právní figura vážící se ke katedrální kapitule sv. Štěpána v Litoměřicích.

HistorieEditovat

Byl zřízen 2. litoměřickým biskupem Jaroslava Ignáce Šternberka roku 1680. Akt založení předcházel schvalovací proces ze strany císaře. Tento proces začal v roce 1677, a císařské schválení přišlo roku 1678.

Kanonikát nese jméno litoměřického měšťana Karla Viléma Šimečka z Cejnova, který jej s rodinou fundoval.

Ceinoviánský kanonikát (někdy též psáno v listinách ceynoviánský) je v litoměřické kapitule v kontinuitě od roku 1680 postupně obsazován významnými kněžími působícími v litoměřické diecézi. Držitel kanonikátu se nazývá kanovník ceinoviánský.[1] Jako sídelnímu kanovníku vlastním právem držiteli kanonikátu přísluší insignia.

Přehled kanovníků držitelů kanonikátu ceinoviánskéhoEditovat

 
Signum kanovníků litoměřické kapituly

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Stanovy Katedrální Kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích, platné od 11. dubna 1995
  2. a b SCHLENZ, Johann. 362 Schl. SB V/10. [s.l.]: Státní oblastní archiv v Litoměřicích, originál z 26. března 1716 Bonn. Dostupné online. 
  3. Instalace kanovníka Wernera Horáka (litoměřická katedrála 8.12.2007)

LiteraturaEditovat