Kajak kros (dříve extrémní kajak nebo extrémní slalom) je jedna z disciplín slalomu na divoké vodě. Je to mladý sport, který vznikl jako způsob zábavy a ve kterém se později začalo soutěžit.[1]

Kajak kros – Antonie Galušková objíždí protivodnou branku

Historie editovat

Historie tohoto odvětví není rozsáhlá. Jednou z příčin je počátek výroby plastových kajaků. Ty se začaly vyrábět koncem 80. let minulého století. Díky tomu se mohli designeři plně pustit do vymýšlení nových tvarů lodí pro různé účely a vznikla spousta dalších odvětví divoké vody. Jedním z prvních novodobých bylo rodeo, neboli freestyle na divoké vodě. Vznikla Česká národní asociace whitewater rodea (CNAWR) a pořádaly se stále větší závody, které divákům nabízely i podívanou, ale i různé fun slalomy, a nakonec i kajak krosy. Není přesně známo, kdy se konal první oficiální závod v této disciplíně. Kajakáři celého světa se však shodují na tom, že myšlenka vznikla v Evropě. V České republice se první oficiální kros jel v roce 2002 jako zpestření již zmíněných závodů ve freestylu. Až roku 2005 se vodáci z choceňské loděnice rozhodli uspořádat samostatný závod, po vzoru jiných evropských zemí. Tento první český kajak kros se paradoxně konal v Rakousku na jedné z nejoblíbenějších, ale také nejtěžších řek, Oetztaler Ache.

Pravidla editovat

Pravidla jsou obdobná jako u ski krosu nebo boarder krosu, tedy v jedné jízdě soutěží 4 závodníci na kajacích nebo singlech o postup do dalšího kola. Vítězem rozjížďky je ten, kdo jako první projede cílem.

Kategorie jsou mužské a ženské. Muži se dále dělí na kajakáře a singl kanoisty. Kvalifikace bývá nejčastěji obyčejná jízda na čas kombinovaná se slalomem, po kterých postupuje nejčastěji 32 nebo 64 nejrychlejších do hlavní soutěže. Potom už vždy startují po čtyřčlenných skupinkách a jezdí se vyřazovacím způsobem. Do každého dalšího kola postupují většinou první dva. O nasazení do skupin prvního a dalších kol rozhoduje přehledný postupový klíč předem sestavený tak, aby se nejrychlejší z kvalifikace utkali až ve finále. Při závodě dochází často ke střetům a úzký kontakt v mezích fair play je tolerovaný. Tato disciplína je řazena mezi tvrdší sporty.

Trať editovat

Závodí se na úseku řeky o délce kolem 200 až 300 m. Vybírají se ta nejzajímavější místa, kde jsou například četné překážky a technické pasáže, vlny a válce. V některých podmínkách, např. v Alpách, není nouze o různé skoky a vodopády. Na trati mohou být umístěny plovoucí bójky, které je nutné objíždět. Za chybné projetí tratě je závodník diskvalifikován.

Vybavení editovat

Nástup do závodu je podmíněn ochranným vybavením každého vodáka, tedy plovací vestou a přilbou. Parametry lodě jsou přesně určeny, musí být plastová a vybavena nafukovacími vaky ve špičkách pro snazší záchranu. Nesmí to být slalomový ani sjezdový speciál. Ze strategických důvodů volí závodníci delší a objemnější lodě, které jsou rychlé.

 
V kajak krosu je oproti ostatním disciplínám vodního slalomu dovoleno odhození branky pádlem

Dnešní závodění editovat

V roce 2008 vznikla v ČR nová sesterská asociace CNAWRu, EKC (Extreme kayak club), která si vzala pod křídla právě pořádání samostatných kajak krosů. Pohár v krosu na divoké vodě se skládá z pěti závodů. První dva se jezdí na jaře, a to na Kamenici a na Labi. Další dva jsou spojeny s utkáním v rodeu. Vrcholný závod a zlatý hřeb sezóny se koná na konci léta na Vltavě v úseku Čertovy proudy. Mezinárodní závody se konají především v Alpách, v Rakousku, Itálii, Švýcarsku, ve všech zemích, kde tečou divoké řeky. První mistrovství světa se konalo v roce 2007 na již zmíněné Otztaler Ache v Rakousku. Tato disciplína se rázem stala nejoblíbenější mezi vodáky a zažívá prudký vzestup.

V roce 2017 byl kajak kros jako disciplína poprvé zařazen na program mistrovství světa ve vodním slalomu.

Odvozený snowkajak kros editovat

Jelikož je sezona krátká, vodáci nelenili a začali závodit v krosu v zimě. Jen ne na vodě, ale na sněhu. Vznikl další sport, a to snowkajak kros. Letos[kdy?] se konalo již třetí mistrovství světa. V historii tohoto odvětví má ČR velké úspěchy, například druhé místo v halovém mistrovství 2007 v Nizozemsku (Tomáš Mahring) a titul vicemistryně světa 2008 z rakouského Lienzu (Zuzana Trnková).

Reference editovat

  1. Pravidla sekce kanoistiky na divokých vodách [online]. Český svaz kanoistů, 2022-03-08 [cit. 2023-09-04]. Kapitola 4 – Extreme Canoe Slalom. Dostupné online. 

Související články editovat