Kager

kulturní památka České republiky v obci Libavské Údolí

Kager (též Starý zámek nebo Kolová) je zaniklý hrad nejisté lokalizace v okrese Sokolov. Bývá umisťován na vrch Hradiště (510 m n. m.) nad soutokem Malé LibavyLibavou jižně od Libavského Údolí. Lokalita je od roku 1988 chráněna jako kulturní památka ČR.[1]

Kager
Valy a příkop
Valy a příkop
Poloha
Adresavrch Hradiště, Libavské Údolí, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kager
Kager
Další informace
Rejstříkové číslo památky45065/4-658 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Lokalita byla osídlena již v době bronzové chebskou skupinou kultur popelnicových polí.[2] Existence středověkého hradu Kager je odvozována ze dvou zpráv z let 13521355, které připomínají rytíře Oldřicha a Jindřicha z Kageru, příbuzné Štampachů. Byli to manové příslušní k manskému systému nedalekého kynšperského hradu. Přídomek z Kageru používal také jistý Hanuš v letech 14271444.[3]

Celková rozloha lokality činí 3,5 ha a byly na ní nalezeny pravěké nálezy. Ve 13. století zde velmi krátkou dobu stálo městečko, které bylo neúspěšným pokusem Václava I. o založení Kynšperka nad Ohří. Je možné, že lokalita souvisí se založením městečka a hrad Kager stál neznámo kde. Je však také možné, že hrad přežil zánik města nebo vznikl až po jeho zániku.[3]

Roku 1827 zde došlo k nálezu 2 až 3 tisíc stříbrných mincí. Ty byly uloženy v nádobě, vše je avšak již ztraceno. Později byly nalezeny různé železné předměty, například ostruhy a třmeny. Předpokládá se, že souvisejí s třicetiletou válkou.[4]

Stavební podoba

editovat

Přístupová cesta vede od severu. Přední část je chráněna dvojicí příkopůvalů vzdálených od sebe asi 60 metrů. Valy jsou pravděpodobně pravěkého původu. Cestu lemují pozůstatky několika zemnic, které pocházejí z doby pokusu o založení města. Pokud zde stál hrad, nacházel se na nejzazší skalnaté části ostrožny, která však byla poškozena lomem.[3]

V roce 1926 bylo provedeno prokopání vnitřního valu a vnějšího příkopu. Výzkum však neodhalil žádné vnitřní konstrukce. Těleso valu tvoří pouze zemina a kameny. Další archeologický průzkum provedlo v roce 1966 Chebské muzeum. Nové objevy přinesl archeologický průzkum provedený v roce 1986 Archeologickým ústavem ČSAV a Chebským muzeem. Výzkum prokázal, že hradiště bylo opětovně osídleno ještě ve druhé třetině 13. století. Při tomto osídlení bylo využito pravěké opevnění.[4]

Přístup

editovat

Lokalita je volně přístupná, ale nevede na ni žádná turisticky značená cesta. Ze západu ji však údolím Malé Libavy obchází cyklotrasa č. 2246.[5] Hradištěm prochází neznačená naučná stezka s názvem „Anšlos“, kterou nechal vybudovat státní podnik Lesy České republiky. U rozcestí lesních cest, přibližně 400 m východně od vrchu Hradiště, je umístěno zastřešené odpočívadlo a informační panel s vyznačení trasy stezky a údaji o památce.[6]

Reference

editovat
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-12-07]. Identifikátor záznamu 157479 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště a městiště Kolová, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ČTVERÁK, Vladimír, a kol. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Libavské údolí, s. 173. 
  3. a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Kager, s. 237. 
  4. a b KLSÁK, Jiří. Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji. Karlovy Vary: Karlovarský kraj, 2007. ISBN 978-80-254-1103-2. Kapitola Hradiště v Kolové, s. 24–26. 
  5. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2015-12-07]. Dostupné online. 
  6. informační tabule u lesní cesty

Literatura

editovat
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého: Plzeňsko a Loketsko. Svazek XIII. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 250 s. Kapitola Tvrze okolo Kynšperka, s. 186. 
  • HASIL, Jan. Chebsko v raném středověku : archeologie středoevropského regionu v 7.-12. století. Praha: NLN, 2018. 340 s. (Archeologica). ISBN 978-80-7422-418-8. S. 196–197. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat