Otevřít hlavní menu

Křemešník

kopec na Českomoravské vrchovině
Tento článek je o hoře a poutním místu. O vesnici pojednává článek Křemešník (Nový Rychnov).

Křemešník je výrazný vrch ležící asi 7 kilometrů jihovýchodně od Pelhřimova, jeden z nejvyšších vrcholů Českomoravské vrchoviny a součást Křemešnické vrchoviny. Nadmořská výška vrcholu je 765 m. Křemešník je také významným poutním místem s kostelem Nejsvětější Trojice.Velká pout na Křemešník se koná vždy 8. neděli po Velikonocích

Křemešník
Rozhledna na vrcholu
Rozhledna na vrcholu

Vrchol 765 m n. m.
Prominence 112 m ↓ ZSZ od Horní Cerekve
Izolace 16 km → SkelnýJavořice
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Křemešnické vrchoviny #1
Poznámka poutní místo
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Českomoravská vrchovina / Křemešnická vrchovina / Humpolecká vrchovina / Lešovská vrchovina
Souřadnice
Křemešník
Křemešník
Povodí rozvodí Želivka (Bělá) - Jihlava
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Téměř až na vrchol Křemešníku vede sjezdovka

Na vrcholu je v prodeji turistická známka č. 384 Křemešník, Jihlavské vrchy s vyobrazením místního poutního kostela.

Z historieEditovat

Ve 13. a 14. století na úbočích Křemešníku provozovali Rožmberkové a Trčkové z Lípy těžbu stříbra; opuštěné šachty po ukončení těžby později sloužily jako obydlí poustevníků z řádu františkánů a ivanitů.

Roku 1555 byla na Křemešníku postavena dřevěná kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici. Ta se stala oblíbeným poutním místem a roku 1651 byla z prostředků města Pelhřimova postavena kaple zděná. Tu vysvětil roku 1654 opat kláštera v Želivi Norbert. K dalšímu rozšíření došlo v 18. století – v letech 17101720 byl vybudován poutní kostel Nejsvětější Trojice, ten byl roku 1734 doplněn ambity a roku 1750 byl dokončen do dnešní barokní podoby. Od roku 1763 byly vedeny kroniky o procesích; po staletí sem každoročně putovaly desítky tisíc věřících. V novodobé historii zažil Křemešník největší rozmach v letech 1878–1919 za průvodcovské činnosti křemešnického učitele Josefa Zahálky. Vzpomínkou na něj je kniha Na krásné samotě, jejímž autorem je kněz, spisovatel a kulturní organizátor František Bernard Vaněk, který s ním na Křemešníku jako expozita působil v letech 1902–1907.

Kromě kostela poutníky přitahovaly i tři křemešnické studánky: Stříbrná studánka, studánka U buku a zejména Zázračná studánka (též Zlatá studánka), jejíž voda vyvěrá zpravidla od Vánoc do léta, jsou jí přisuzovány léčivé účinky a je slabě radioaktivní, což při skladování zabraňuje tvorbě bakterií. Nad Zázračnou studánkou byla vystavena kaple a začíná zde Křížová cesta, stoupající na vrchol Křemešníku. Je zakončena jeskyní, která symbolizuje Boží hrob – v ní je uložena kamenná socha Kristova těla od sochaře Antonína Bílka, bratra Františka Bílka.

Vrch Křemešník se často objevuje v díle básníka, prozaika, publicisty a spisovatele Stanislava Augusty (1915–1990).

Větrný zámekEditovat

Poblíž kostela se nachází nedokončená stavba tzv. Větrného (havraního) zámku. Podle projektu Kamila Hilberta jej začal roku 1930 stavět sochař Josef Šejnost pocházející z nedalekého Těšenova. Na věži zámku sedí sedm skleněných havranů jako připomínka pohádky o sedmi bratrech. Josef Šejnost zde plánoval zřídit muzeum svých medailí, projekt však nebyl dokončen.

RozhlednaEditovat

 
Hotel Křemešník

Roku 1993 byla na vrcholu zpřístupněna rozhledna přezdívaná Pípalka, která je výsledkem spolupráce pelhřimovského Klubu českých turistů a Armády ČR. Vyhlídková plošina je ve výšce 40 metrů a vede na ni 205 schodů (2 betonové a 203 železných). Věž vysoká 51 metrů slouží také radistům armády.

Ochrana přírodyEditovat

Ve vrcholových partiích byla vyhlášena v roce 1985 přírodní rezervace Křemešník. Rezervací vede 3 km dlouhá naučná stezka zřízená roku 2004. Opodál se nachází přírodní památka Ivaniny rybníčky.

LiteraturaEditovat

  • Černý Jiří: Poutní místa jižních Čech. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2006.
  • Augusta Stanislav: Pohádka o stříbrném vrchu Křemešníku (1958) - báseň, Strmá cesta (1946) - román (zaujímá svou pravdivostí a hloubkou prožitku, jímž je podložen), aj.
  • Petrů Václav: Křemešník, Pelhřimov 1901.
  • Šrůtek Miroslav: Botanické zajímavosti Křemešníku, Vlastivědný sborník Pelhřimovska 3, 1992, s. 3-9.
  • Vaněk Bernard František: Na krásné samotě,II. vydání, Praha 1968.
  • Vaněk Bernard František: Vlaštovky se vracejí,rukopis, Dachau 1943.

Externí odkazyEditovat