Junior Wells

Junior Wells
Junior Wells
	Junior Wells v roce 1983
Základní informace
Rodné jméno	Amos Wells Blakemore Jr.
Jinak zvaný	„Junior Wells“
Přezdívka	Godfather of the Blues
Narození	9. prosince 1934; Memphis, Tennessee, USA
Úmrtí	15. ledna 1998 (ve věku 63 let); Chicago, Illinois, USA
Příčina úmrtí	lymfom
Místo pohřbení	Oak Woods Cemetery
Žánry	blues
Povolání	hudebník
Nástroje	Harmonika
Aktivní roky	1950–1997
Vydavatelé	States Records, Chief Records
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Junior Wells, pravým jménem Amos Wells Blackmore Junior, (9. prosince 1934 – 15. ledna 1998)^[2] byl americký bluesový zpěvák a hráč na harmoniku.

Život a kariéra

Dětství a raná kariéra

Ačkoliv se Amos narodil v Memphisu ve státě Tennessee, vyrůstal na druhé straně řeky, v Západním Memphisu, stát Arkansas. Hrát na harmoniku se již v 7 letech naučil od jiné budoucí legendy, svého bratrance Juniora Parkera. K tomuto období se váže známý příběh, kdy viděl mladý Wells prodávat harmoniku za 2 dolary, avšak u sebe měl pouze dolar a padesát centů. V obchodě tedy nechal své peníze, vzal harmoniku a utekl pryč. Po krátké chvíli byl chycen policií, když ho ale zaslechli hrát, jeden policista sám doplatil chybějících 50 centů a Wells byl propuštěn na svobodu.

Ve 12 letech se s matkou odstěhoval do Chicaga, jež je známo jako kolébka blues. Hned při příjezdu se seznámil s kytaristy Louisem a Davidem Meyersovými, se nimiž založil kapelu Three Deuces. S tou hráli po klubech a večírcích. Když se ke kapele připojil bubeník Fred Below, přejmenovala se na The Aces.

Vrchol kariéry

Junior Wells v roce 1996

Když v roce 1952 Little Walter opustil kapelu Muddyho Waterse, nastoupil na jeho místo Wells.^[3] S toto kapelou hrál necelý rok, než byl povolán do armády. Když se z vrátil zpět do Chicaga, vydal několik sólových nahrávek s vydavateli States Records a Chief Records, mezi nimi i "Messin with the Kid" nebo "Little by Little, která se umístila na 23. místě v žebříčku Billboard RnB chart.

K největšímu zlomu v jeho kariéře však došlo ve chvíli, kdy se spojil s legendárním bluesovým kytaristou Buddym Guyem, se kterým poté hrál více než dvacet let. Spolu vystupovali v mnoha slavných Chicagských klubech, například v Chicago's premier blues hotspot. A nakonec v roce 1966 nahráli jedno z nejvýznamnějších alb bluesové historie - "Hoodooman Blues". Tím odstartoval svou úspěšnou kariéru, která trvala až do jeho smrti. Svým specifickým stylem zapůsobil na mladé fanoušky blues-rocku a v průběhu let stanul na jevišti po boku Van Morrisona, Erica Claptona a The Rolling Stones, spolupracoval i s americkou rapovou kapelou Arrested Development.

80. a 90. léta

Přestože v 80. letech příliš nevystupoval, v roce 1990 se spojil s dalšími mistry bluesové harmoniky Jamesem Cottonem, Careyem Bellem a Billym Branchem a společně vydali kritikou velmi dobře přijaté album Harp Attack!. Své poslední album, Come On In This House, vydal Wells v roce 1997 a obdržel za něj W.C. Handy Blues Award.

V létě 1997 mu byla diagnostikována rakovina, následovaná infarktem na podzim téhož roku, po kterém upadl do kómatu. Zemřel v Chicagské nemocnici na důsledky lymfomu dne 15. ledna 1998 ve věku 63 let.

Diskografie

(znakem † jsou označena alba, na kterých spolupracoval s Buddy Guyem)^[4]

Hoodoo Man Blues † (1965)
It's My Life, Baby! † (1966)
Chicago/The Blues/Today! vol. 1 † (1966)
On Tap (1974)
You're Tuff Enough (1968)
Coming at You † (1968)
Live at the Golden Bear (1969)
Southside Blues Jam † (1969)
Buddy and the Juniors † (1970)
In My Younger Days (1972)
Buddy Guy & Junior Wells Play the Blues † (1972)
Live At Montreux † (1977)
Blues Hit Big Town (1977)
Pleading the Blues † (1979)
Got To Use Your Head (1979)
Drinkin' TNT 'n' Smokin' Dynamite † (1982)
The Original Blues Brothers (1983)
Messin’ With The Kid, Vol 1 (1986)
Universal Rock (1986)
Chiefly Wells (1986)
Harp Attack! (1990)
1957-1966 (1991)
Alone & Acoustic † (1991)
Undisputed Godfather of the Blues (1993)
Better Off with the Blues † (1993)
Messin’ With The Kid 1957-63 (1995)
Everybody's Getting' Some (1995)
Come on in This House (1996)
Live at Buddy Guy's Legends (1997)
Keep On Steppin’: The Best Of… (1998)
Best Of The Vanguard Years (1998)
Masters (1998)
Buddy Guy & Junior Wells † (1998)
Last Time Around –- Live at Legends (1998)
Junior Wells & Friends (1999)
Every Day I Have The Blues (2000)
Calling All Blues (2000)
Buddy Guy & Junior Wells † (2001)
Best Of.. (2001)
Live at Theresa's 1975 (2006)

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Junior Wells na Wikimedia Commons

Reference

↑ centerstage.net [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-12-04.
↑ The Dead Rock Stars Club 1998 - 1999. thedeadrockstarsclub.com [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online.
↑ RATLIFF, Ben. Junior Wells, Central Player in Chicago Blues, Is Dead at 63. The New York Times. 1998-01-17. Dostupné online [cit. 2022-12-10]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
↑ Junior Wells Songs, Albums, Reviews, Bio & More. AllMusic [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. (anglicky)

[1] centerstage.net [online]. [cit. 2013-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-12-04.

[2] The Dead Rock Stars Club 1998 - 1999. thedeadrockstarsclub.com [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online.

[3] RATLIFF, Ben. Junior Wells, Central Player in Chicago Blues, Is Dead at 63. The New York Times. 1998-01-17. Dostupné online [cit. 2022-12-10]. ISSN 0362-4331. (anglicky)

[4] Junior Wells Songs, Albums, Reviews, Bio & More. AllMusic [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. (anglicky)

[2]

[1]

[3]

[4]