Jundrov

část města Brna

Jundrov (německy Jundorf, v hantecu Jobsko) je městská čtvrť na západě statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 4,15 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1919, od 24. listopadu 1990 je většina katastru součástí samosprávné městské části Brno-Jundrov. Malá jižní část katastrálního území Jundrova se zahrádkami spadá do městské části Brno-Kohoutovice. Žije zde přibližně 4000 obyvatel.

Jundrov
Ulice Nálepkova, bývalá náves
Ulice Nálepkova, bývalá náves
Lokalita
Charakterměstská čtvrť
Městská částBrno-Jundrov
Brno-Kohoutovice
ObecBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 458 (2021)[1]
Katastrální územíJundrov (4,15 km²)
Nadmořská výška215 m n. m.
PSČ637 00
Počet domů779 (2011)[2]
Jundrov na mapě
Jundrov
Jundrov
Další údaje
Kód části obce490369
Kód k. ú.610542
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozkládá se na pravém břehu Svratky.

Původní jméno vesnice znělo Judendorf ("Židovská ves"). České jméno se vyvinulo z německé zkrácené podoby Jundorf, doložené od 17. století.[3]

Charakteristika čtvrti

editovat

Zhruba polovina katastru Jundrova je zalesněná. Lesy pokrývají celou západní a střední část katastru. Zástavba Jundrova, nacházející se ve východní části katastru v blízkosti Svratky na úpatí několika dobře viditelných zalesněných kopců, má charakter větší vesnice až malého města. V jižní a severovýchodní části katastru se nacházejí zahrádky s mnoha chatami.

Sousední katastrální území

editovat

Katastrální území Jundrov sousedí na jihozápadě s Žebětínem, na jihu s Kohoutovicemi a Pisárkami, na východě s Žabovřeskami a Komínem, na severu s Komínem, na severozápadě s Bystrcí.

Historický přehled

editovat
 
Náves v Jundrově na konci 19. století

K Brnu byl celý jundrovský katastr připojen 16. dubna 1919. Do té doby se jednalo o samostatnou obec v politickém okrese Brno-venkov. Až do reambulace Brna z let 19661969 mělo katastrální území Jundrov poněkud odlišné hranice než má dnes. Malá část území na severu zahrnující část lesa a některé zahrádky náležely ke katastru Komína, naopak k Jundrovu náležela severozápadní část moderního katastru Pisárek, zahrnující ulice Veslařská, Antonína Procházky a část ulice Libušino údolí, dále pak pozemky na levém břehu Svratky ohraničené na východě přibližně Kníničskou ulicí, které dnes náležejí ke Komínu. O něco kratší dobu náležela k Jundrovu také malá část moderního katastru Žabovřesek.

Pokud jde o správní postavení působil v Jundrově do roku 1939 místní výbor, v letech 19391945 jen místní úřadovna. V letech 19451946 měl Jundrov v rámci Brna samostatný místní národní výbor. Od 1. ledna 1947 pak tvořil celý jundrovský katastr součást městského obvodu Brno III. 1. října 1949 byl pak tento obvod zrušen, a většina Jundrova začleněna do městského obvodu Brno VI, zatímco podstatně menší jižní část katastru, zahrnující Libušino údolí a část Veslařské ulice, byla součástí městského obvodu Brno V. Když pak byla v Brně roku 1954 provedena další správní reforma, bylo rozdělení Jundrova na tyto dvě části zachováno v naprosto nezměněné podobě. Rozdílné byly městské obvody pod které tyto části náležely: větší severní část náležela k městskému obvodu Brno VII, zatímco menší jižní část k městskému obvodu Brno I. Rozdělení na obě části i administrativní příslušnost zůstala zachována i při správní reformě z roku 1957. 1. července 1960 pak při další správní reformě došlo ke změně administrativní příslušnosti větší severní části Jundrova, neboť byl dosavadní městský obvod Brno VII připojen k městskému obvodu Brno II. Později v 60. letech došlo jen k menší úpravě obvodní hranice mezi oběma částmi Jundrova, z níž se pak při druhé katastrální reformě Brna stala hranice mezi nově vymezeným katastrálním územím Jundrov a nově vzniklým katastrálním územím Pisárky, do níž byla začleněna dosavadní menší jižní část jundrovského katastru. Po sametové revoluci rozhodli nově zvolení brněnští představitelé o tom, že stávající městské obvody budou zrušené a nahrazené samosprávnými městskými částmi. 24. listopadu 1990 byla na území jundrovského katastru, v hranicích z doby druhé katastrální reformy, ustavena moderní samosprávná městská část Brno-Jundrov. 25. srpna 1995 pak představitelé městské části Brno-Jundrov podepsali s představiteli sousední městské části Brno-Kohoutovice dohodu o úpravě hranice mezi oběma městskými částmi. Od té doby trvá současné správní rozdělení moderního jundrovského katastru.

Obyvatelstvo

editovat
Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[4][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
478 583 710 1 090 1 717 2 142 2 785 3 158 2 168 2 035 4 488 3 630 3 725 4 034 4 458

Tradičním sportem je fotbal, novodobá historie jundrovské kopané se začala psát v roce 1958,[6] úplné počátky však sahají až do roku 1924.[7]

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 373.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  5. Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Výsledky sčítání 2021 - otevřená data [online] [online]. Český statistický úřad, 2021-03-27 [cit. 2024-06-24]. Dostupné online. 
  6. VYMYSLICKÝ, Martin. Velká premiéra. Jundrov si zahraje poprvé v historii krajskou soutěž [online]. brnensky.denik.cz, 2017-06-12 [cit. 2018-10-18]. Dostupné online. 
  7. Miloš Kratochvil: 70 let kopané v Brně – MV ČTO a MFS Brno 1971 (strany 59–60, Jundrovské začátky)

Literatura

editovat
  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Jundrov nebo Sulostovice?, s. 119–121. 

Externí odkazy

editovat