Josef Mašín (1932)

český odbojář
Tento článek je o členu skupiny bratří Mašínů. O brigádním generálovi Josefu Mašínovi, členu protinacistické odbojové skupiny Tři králové, pojednává článek Josef Mašín.

Josef Mašín mladší (* 8. března 1932 Lošany u Kolína[1]; v USA Joe Masin) je syn československého důstojníka Josefa Mašína a člen někdejší protikomunistické odbojové guerrillové skupiny bratří Mašínů.

Josef Mašín
Josef Mašín
Josef Mašín
Narození 8. března 1932 (87 let)
Lošany u Kolína, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Občanství USA americké
Povolání voják, podnikatel
Ocenění Vyznamenání Zlaté lípy
Děti Barbara Masin (dcera),
Sandra Mašínová (dcera)
Rodiče Josef Mašín,
Zdena Mašínová
Příbuzní Ctirad Mašín, (bratr)
Zdena Mašínová ml. (sestra)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

V roce 1945 obdržel od prezidenta Beneše československou medaili Za chrabrost.[2] Později vytvořil spolu s bratrem Ctiradem menší protikomunistickou skupinu. Se skupinou se Josef zúčastnil přepadení služebny Sboru národní bezpečnosti (SNB) v Chlumci, při nichž byl zabit příslušník SNB, kterého zastřelil Josef, a přepadení vozu s výplatami, při níž zastřelil pokladníka Josefa Rošického.[3]

Na podzim 1953 se skupina rozhodla dostat do Západního Berlína. Josef se tam dostal v doprovodu těžce zraněného Milana Paumera nedlouho po Ctiradovi v listopadu 1953. V západní zóně vyslovili zájem vrátit se do Československa jako parašutisté. Následně se stali frekventanty americké armády. Do Spojených států amerických připluli lodí v březnu 1954. Následoval vojenský výcvik, po němž se bratři a Paumer rozhodli vstoupit do Special Forces. Působištěm se jim tak stala základna Fort BraggSeverní Karolíně. Jako příslušníci 77. SFG (Special Forces Group) se zúčastnili několika manévrů, poté nastoupili oba bratři jako instruktoři do 82. výsadkové divize.[4]

Po uplynutí pětiletého závazku služby v americké armádě, jenž byl potřebný pro získání amerického občanství, odešli bratři do civilu a začali se věnovat podnikání. Po odchodu do civilu podnikali společně s Paumerem, po roce se jejich cesty rozešly a Josef podnikal v oblasti kovů, slitin, poté letadel a nakonec v oboru počítačových čipů.[4]

V roce 2008 obdržel čestnou plaketou předsedy vlády ČR Mirka Topolánka.[5] U příležitosti pohřbu bratra Ctirada obdržel rezortní vyznamenání Zlaté lípy.[6]

Nejkontroverznější případy s účastí Josefa MašínaEditovat

Přepadení stanice SNB v Chlumci nad Cidlinou dne 13. 9. 1951, za účelem získání zbraní. Obětí se stal příslušník SNB Oldřich Kašík. Ctirad Mašín praštil příslušníka SNB železnou tyčí zezadu po zátylku. Otřesený Kašík, ale stále při vědomí, chtěl sáhnout po služebním revolveru, Josef Mašín ho okamžitě dvěma výstřely zastřelil. Zbraně se uloupit nepodařilo, Mašínové museli ve spěchu uprchnout.

Přepadení výplatního vozu mezi Čáslaví a Hedvikovem dne 2. 8. 1952. Účelem akce bylo získat větší obnos peněz, kterými by se dala (hypoteticky) uplatit ostraha trestaneckého tábora na Jáchymovsku, kde byl v té době uvězněn Ctirad Mašín. Obětí se stal civilní pokladník Josef Rošický. Spolu s Josefem Mašínem se akce účastnil Václav Švéda. Peníze byly získány, k původnímu plánu ale nebyly použity.[7][8][9]

NázoryEditovat

V roce 2012 u příležitosti 43. výročí sebeupálení Jana Palacha vyjádřil Josef Mašín podiv nad tím, jak silně si Češi připomínají Palachovu tragickou smrt. Palachův čin vnímá jako jednání plachého, labilního člověka, trpícího depresí, jejž není zodpovědné dávat za příklad mladé generaci. Naopak jako příkladné a hrdinské vnímá činy Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka. Vyjádřil se tak v době úvah o zřízení Palachova pomníku v Praze.[10] Se zřízením pomníku však souhlasil.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Josef Mašín (1932) - Životopis [online]. C2000-2011 [cit. 2011-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  2. Ústav pro studium totalitních režimů. Ctirad Mašín (1930–2011) [online]. C2008-2011 [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. 
  3. MOTÝL, Ivan. Odboj v režii zbrklých kovbojů. Týden. 2008-03-17, čís. 11, s. 34 - 37. 
  4. a b ČVANČARA, Jaroslav. My sloužíme svému národu…: Anabáze Ctirada a Josefa Mašínových a Milana Paumera v US Army. Paměť a dějiny. Roč. V, čís. 1, s. 100-117. ISSN 1802-8241. 
  5. STRAŠÍKOVÁ, Lucie. Topolánek ve Washingtonu ocenil premiérskou medailí bratry Mašíny. ČT24 [online]. 2008-02-28 [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. 
  6. Ministerstvo obrany. Poslední sbohem Ctiradu Mašínovi [online]. 2011-08-25 [cit. 2011-09-07]. Dostupné online. 
  7. Mašínové, Historie.cs, 2. 4. 2008.
  8. Bratři Mašínové - fakta, Válka.cz, 29. 5. 2006.
  9. Bilance bratří Mašínů: zastřelení, podřezaný a rozdělená společnost, Novinky.cz, 25. 8. 2011.
  10. NAVARA, Luděk. Mašín: Palach byl labilní a v depresi, oslavovat by se měli jiní. Idnes.cz [online]. 2012-01-21 [cit. 2012-01-21]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat