Josef Fanderlík
Josef Fanderlík, též Josef Fanderlik (4. března 1839 Olomouc[1] – 8. května 1895 Uherské Hradiště[2]), byl český politik, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, jedna z hlavních postav staročeské Moravské národní strany.
| JUDr. Josef Fanderlík | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1871 – 1895 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1895 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Hohenwartův klub Český klub (Moravská nár. str. – staročeši) |
| Narození | 4. března 1839 Olomouc, Morava  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. května 1895 (ve věku 56 let) Uherské Hradiště  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Božena Helceletová |
| Děti | Vladimír Fanderlik Vanda Šílená |
| Příbuzní | Felix Fanderlik (bratr) Velen Fanderlik (vnuk) Milota Fanderlik (vnuk) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Profese | advokát, politik a právník |
| Commons | Josef Fanderlík |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovatPocházel z rodiny holandského původu (Van der Lyik). Otec byl vrchnostenský úředník arcibiskupské kapituly. Matka Rosalie pocházela z původně italské rodiny Pogliesů z Uherského Hradiště a byla spřízněna s předsedou moravských staročechů Aloisem Pražákem. Vychodil obecnou školu v Petřvaldě, navštěvoval gymnázia v Brně a Olomouci. V letech 1856–1860 studoval na Vídeňské univerzitě, kde promoval v červenci 1864.[3] Podle jiného pramene ale již roku 1860 získal titul doktora práv. Působil pak v advokátní kanceláři svého strýce Aloise Pražáka v Brně. Od roku 1868 měl vlastní advokátní praxi, zprvu ve Velkém Meziříčí, od roku 1869 v Prostějově, od roku 1873 v Olomouci a roku 1879 přešel do Uherského Hradiště, kde převzal praxi po Františku Aloisi Šromovi.[3][4]
Podílel se na založení sokolské organizace v Prostějově, v které v letech 1864–1865 zastával funkci místostarosty a od roku 1868 starosty místní sokolské jednoty. Působil i jako předseda Měšťanské besedy a Rolnické záložny v Uherském Hradišti.[3]
V letech 1871–1895 byl poslancem Moravského zemského sněmu[5], od roku 1884[4] až do své smrti i jako člen Moravského zemského výboru.[3]
Ve volbách roku 1873 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval městskou kurii, obvod Nové Město, Bystřice atd. Poslanecký slib složil 21. ledna 1874 v rámci průlomového vstupu moravských staročechů na Říšskou radu (česká reprezentace z Čech se nadále odmítala zasedání parlamentu účastnit v rámci státoprávních snah). Mandát obhájil za stejný okrsek i ve volbách roku 1879. Zastával funkci pořadatele. Opětovně se poslancem Říšské rady stal ve svém tradičním obvodu ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Ve vídeňském parlamentu setrval do své smrti roku 1895. Pak ho na poslaneckém křesle vystřídal Adolf Stránský.[6]
Po volbách roku 1873, když moravští národní poslanci, na rozdíl od kolegů z Čech, vstoupili do Říšské rady, přistoupil ke konzervativnímu Hohenwartově klubu, který reprezentoval konzervativní německorakouské a federalistické opoziční síly. Od roku 1879 již na Říšské radě působila celá česká politická reprezentace, která ukončila politiku pasivní rezistence. Jako zkušený parlamentní politik ovšem novým českým kolegům v poslaneckých lavicích dal realistickou radu, po zkušenostech s vídeňskou parlamentní politikou: „na Říšské radě jest nejlepším programem žádný program.“[7] Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[8] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[9] Působil jako předák moravských staročechů.[4] Zasedal ve vedení staročeské strany.[3]
Zemřel roku 1895 v Uherském Hradišti a byl pochován na zdejším mařatickém hřbitově.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c d e JUDr. Josef Fanderlik [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2013-05-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Fanderlik, Joseph (1839-1895), Abgeordneter, s. 287. (německy)
- ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 672. Dále jen: Česká společnost 1848-1918.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Česká společnost 1848-1918. 335
- ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Fanderlík na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Fanderlík
