Jodid hlinitý

chemická sloučenina

Jodid hlinitý je hlinitá sůl kyseliny jodovodíkové. Podobně jako většina jodidů je dobře rozpustný ve vodě. Stejně jako u chloridu a bromidu hlinitého jde o silnou Lewisovu kyselinu,která by neměla být vystavena atmosféře.

Jodid hlinitý
Struktura

Struktura

Vzhled

Vzhled

Obecné
Systematický název Jodid hlinitý
Sumární vzorec AlI3
Vzhled Bílá krystalická látka
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost 407,69 g/mol (bezvodý)

515.786 (hexahydrát)

Molární koncentrace cM 5,326 mol/dm3 (20 °C, 26% roztok)
Teplota tání 189,4 °C (bezvodý)

185 °C, rozklad (hexahydrát)

Teplota varu 360 °C
Hustota 3,98 g/cm3 (bezvodný)

2,63 g/cm3 (hexahydrát)

Rozpustnost ve vodě rozpustný
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
rozpustný v ethanolu a etheru.
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

VýrobaEditovat

Jodid hlinitý lze připravit reakcí kyseliny jodovodíkové (HI) s hliníkem (Al) či oxidem hlinitým (Al2O3), avšak lze jej připravit i reakcí jódu a hliníku.

2 Al + 6 HI → 2 AlI3 + 3 H2

 

 

 

 

Al2O3 + 6 HI → 2 AlI3 + 3 H2O

 

 

 

 

2 Al + 3 I2 → 2 AlI3

 

 

 

 

Reakce je exotermní, proto se zvyšuje rychlost reakce, jelikož dochází ke zvyšování teploty a následné sublimaci jódu. Při této reakci vzniká fialový dým, což vytváří pěkný efekt. Avšak právě kvůli fialovému dýmu není tento postup vhodný do laboratorního prostředí, jelikož snadno ulpívá a tím vše zašpiní. Tyto skvrny lze ale odstranit za pomocí ethanolu či diethyletheru.

Jodid hlinitý vzniká společně s kyslíkem při rozpadu jodnanu, jodečnanu či jodistan hlinitý, či rozpadem jodidu hliného.

3 AlI → 2 Al + AlI3

 

 

 

 

PoužitíEditovat

Jodid hlinitý se používá jako katalyzátor, a velice zřídka na výrobu organických sloučenin, například reakcí s butyllithiem vzniká jodid lithný a tributylhliník, ovšem za tímto účelem se spíše používá chlorid hlinitý.

ReferenceEditovat

  1. a b Aluminum iodide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat