Jindřich Nečas
Jindřich Nečas (14. prosince 1929 Praha – 5. prosince 2002 Praha) byl český matematik působící v oboru parciálních diferenciálních rovnic, nelineární funkcionální analýzy a jejich aplikacích v mechanice tekutin. Za svou činnost obdržel 28. října 1998 z rukou prezidenta České republiky Václava Havla medaili Za zásluhy II. stupně.
| Prof. RNDr. Jindřich Nečas, DrSc. | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. prosince 1929 Praha  Československo |
| Úmrtí | 5. prosince 2002 (ve věku 72 let) Praha Česko |
| Povolání | matematik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
| Ocenění | medaile Za zásluhy _BAR.svg){kind=small} II. stupeň (1998) |
| Děti | Jindra Nečasová Nardelli Šárka Nečasová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra editovat
Jindřich Nečas se narodil v Praze a mládí strávil v Mělníku. V letech 1948–1952 vystudoval matematiku na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Krátce působil na ČVUT a poté získal pozici na Matematickém ústavu Akademie věd, kde byl vedoucím oddělení parciálních diferenciálních rovnic. Působil také na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde byl v letech 1967–1971 vedoucím katedry matematické analýzy. Od roku 1977 přešel na fakultu definitivně a mnoho let byl vedoucím oddělení matematického modelování. Od roku 1995 působil také na Northern Illinois University v De Kalb v USA. V roce 1998 obdržel za své celoživotní dílo medaili Za zásluhy.
Jindřich Nečas byl prvním doktorským studentem významného matematika Ivo Babušky. Ve své práci se věnoval použitím funkcionálně-analytických metod při řešení parciálních diferenciálních rovnic. Při svých zahraničních cestách se setkal s J.-L. Lionsem a S. L. Sobolevem, kteří významně ovlivnili jeho další směřování. Věnoval se eliptickým rovnicím a v tomto oboru sepsal knihu Les methodes directes en theorie des equations elliptiques, která mu v roce 1966 vynesla titul DrSc. Poté se věnoval nelineární funkcionální analýze a spektrální teorii operátorů, v těchto oborech je mj. autorem knih Spectral Analysis of Nonlinear Operators a Introduction to the Theory of Nonlinear Elliptic Equations. Později se věnoval aplikacím těchto oborů v mechanice kontinua a mechanice tekutin, mimo jiné i matematické teorii Navierových–Stokesových rovnic. Mezi jeho obor zájmu patřily také numerické metody spojené s problémy mechaniky kontinua, především metoda konečných prvků.
Patřil mezi zakladatele studijního oboru matematické modelování ve fyzice a technice na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Jeho jméno nesou tradiční semináře na Matematicko-fyzikální fakultě a na Matematickém ústavu Akademie Věd a také Nečasovo Centrum matematického modelování – společný vědecký projekt několika vědeckých institucí v České republice.
Jindřich Nečas s manželkou Zdeňkou mají dvě dcery. Starší Jindra Nečasová Nardelli je skladatelka vážné hudby, jejíž díla byla prezentována i v zahraničí. Mladší Šárka Nečasová, kráčí v otcových stopách. Po vystudování Matematické analýzy na MFF UK působí jakožto vedoucí vědecký pracovník na Matematickém ústavu Akademie věd ČR v Praze[1][2] v oboru parciálních diferenciálních rovnic, mechaniky proudění a soustavy Navierových–Stokesových rovnic.
Zemřel roku 2002. Byl zpopelněn a pohřben na Vinohradském hřbitově[3].
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Applied Nonlinear Analysis. link.springer.com [online]. KLUWER ACADEMIC PUBLISHERS NEW YORK, BOSTON, DORDRECHT, LONDON, MOSCOW, 2000 [cit. 2019-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Šárka Nečasová. www.math.cas.cz [online]. [cit. 2019-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-01-09.
- ↑ Putování po hrobech slavných matematiků, fyziků, astronomů IV: Vinohradský hřbitov poprvé | Matfyz.cz. www.matfyz.cz [online]. [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jindřich Nečas
- Vzpomínková stránka (MFF UK) (anglicky)
- Biografie (MU v Brně)
- Informace o oborech matematické modelování (MFF UK)
- Nečasovo centrum matematického modelování (anglicky)
- Nečasův seminář z mechaniky kontinua Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
