Jižní Brdy je vžité pojmenování pro jižní část nejvyššího celku Brdské vrchoviny, Brd. Zhruba se kryje s vymezením Třemšínské vrchoviny, která je okrskem Brdské vrchoviny. Nacházejí se zde dva z brdských kopců s výškou přesahující 800 metrů nad mořem: Třemšín (827 m), nejvyšší hora Jižních Brd, a vrch Nad Maráskem (801 m), nejvyšší kopec části Brd v Plzeňském kraji.

GeomorfologieEditovat

Jižní Brdy tvoří několik hřebenů. Hlavní brdský hřeben sem přichází od severu ze Středních Brd přes vrch Na Skláři (701 m), vystupuje na vrch Na skalách (744 m) s přírodní rezervací a přes Getsemanku (761 m) stoupá až na vrch Nad Maráskem (801 m). Tady se větví do několika ramen. Přímo na západ pokračuje až na vrch Kokšín (684 m); k jihu vede přes Fajmanovy skály (771 m) s přírodní rezervací, na vrch Pod kamením (688 m) v obci Chynín. Samotný hlavní hřeben vede od Marásku na jihovýchod a širokým sedlem přechází na vrch Hřebenec (také Hřebence) (742 m) s chráněným rozsáhlým kamenným mořem a kopec Holý vrch (788 m). Odtud k severu vybíhá ostruha, vrcholící Hengstem (757 m), kde snad bývalo hradiště. Dál na východ vede hřeben na Třemešný vrch (696 m), vystupuje na vrch Štěrbina (753 m) a zde se opět stáčí k jihovýchodu a přes Hraniční hřeben končí nad obcí Volenice nedaleko Březnice. Z Holého vrchu přímo na jih pak stoupá hřeben přes Křemel (790 m) až na nejvyšší vrch této části Brd, Třemšín (827 m) s ještě patrnými zbytky bývalého hradu. Ještě před samotným hradem zde byla patrně dvě hradiště, jejichž původ je však nejasný. Pak hřeben pokračuje na jihozápad přes Nahořov (750 m) a kopcem Vrchy (712 m) nad Starým Smolivcem zaniká.

Příroda a ochranaEditovat

Fytogeograficky spadají Jižní Brdy spolu s tzv. Středními Brdy do oblasti oreofytika (oblast horské květeny).

Před zahrnutím do CHKO Brdy bylo toto území rozděleno mezi dva přírodní parky: přírodní park Brdy vyhlášený v Plzeňském kraji a přírodní park Třemšín vyhlášený ve Středočeském kraji.

Je zde 5 přírodních rezervací (Na skalách, Chynínské buky a Fajmanovy skály - Klenky, Getsemanka a Kokšín) a 3 přírodní památky (Míšovské buky, Třemešný vrch, Hřebenec, ). V těchto chráněných územích najdeme zbytky původního vegetačního pokryvu, kamenná moře, ohrožené druhy rostlin i živočichů.

TuristikaEditovat

Tato část Brdské vrchoviny je přístupná veřejnosti, vede tudy řada turisticky značených cest a kromě pěších a běžkařů je toto území oblíbené i mezi cyklisty. Přesto však, zřejmě v důsledku obtížnější dopravní dostupnosti, jsou Jižní Brdy nejméně navštěvovanou částí Brdské vrchoviny.[zdroj?]

Nejvhodnějšími východisky[zdroj?] jsou Rožmitál pod Třemšínem, Březnice, Hvožďany, Roželov, Starý Smolivec, Teslíny, Míšov a Spálené Poříčí. Pouze do Rožmitálu a Březnice je železniční spojení, autem se sem lze dostat po silnici I/18 z Příbrami do Rožmitálu, po silnici I/19 z Rožmitálu do Plzně nebo po silnici II/191 z Rožmitálu přes Starý Smolivec do Nepomuku nebo silnicí II/176 z Březnice do Hvožďan a Starého Smolivce.

Externí odkazyEditovat