Otevřít hlavní menu

Jiřina Bohdalová

česká dabérka a herečka

Jiřina Bohdalová (* 3. května 1931 Praha) je česká herečka.

Jiřina Bohdalová
Jiřina Bohdalová
Jiřina Bohdalová
Narození 3. května 1931 (88 let)
Praha
Československo Československo
Alias „Bohdalka“
Alma mater Akademie múzických umění v Praze
Aktivní roky 1937–dosud
Manžel(ka) Radoslav Brzobohatý
Břetislav Staš
Děti Simona Stašová
Významné role Fany (1995) Závist v pohádce Nesmrtelná teta, Fuchsová v seriálu Chalupáři (1975), Menšíková v seriálu Četnické humoresky
Podpis
Jiřina Bohdalová – podpis
Český lev
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
1993Nesmrtelná teta
1995Fany
Umělecké ceny
Cena Thálie 2010 za celoživotní mistrovství v oboru činohra, Vstup do Dvorany slávy TýTý[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec František Bohdal
matka Marie Bohdalová
sestra Jaroslava Henzelová
exmanžel Břetislav Staš
exmanžel Radoslav Brzobohatý
dcera Simona Stašová
vnuk Marek Ciccotti
vnuk Vojtěch Staš

Obsah

ŽivotEditovat

Po obecné škole v Praze-Žižkově absolvovala dívčí reálné gymnázium a po maturitě v roce 1949 nastoupila na tři roky jako učitelka na základní škole v Ostravě. Již od dětských let ji ale lákalo divadlo; vliv mělo matčino působení v ochotnickém divadelním souboru, přihláška do baletní školy a také do filmového komparsu. Ve svých šesti letech zažila svůj filmový debut v němém filmu Pižla a Žižla na cestách (1937); další dětské role potom ve filmech Zlatý člověk (1939) a Madla zpívá Evropě (1940).

Přihlásila se na Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU), ale přijata byla až na třetí pokus. Studium z rodinných důvodů krátce přerušila a po návratu DAMU řádně absolvovala (v roce 1957) a ukončila rolí v absolventském představení Josefina. Divadelní kariéru začínala po boku Jana Wericha v Divadle ABC a posléze v Městských divadlech pražských. Právě kvůli osobě Jana Wericha kontaktovala Jiřinu Bohdalovou Státní bezpečnost, Bohdalová však informace o Werichovi odmítla předávat. Přesto Státní bezpečnost Bohdalovou od konce 50. let vedla jako agentku a teprve až roku 2004 soud konstatoval, že byla ve svazcích StB vedena neoprávněně.[2]

Od roku 1967 do roku 2004 byla Jiřina Bohdalová členkou Divadla na Vinohradech. Od roku 2005 je členkou Divadla Na Jezerce, kde hraje v inscenacích Lásky paní Katty (po derniéře), Paní plukovníková a Generálka. Kromě svých divadelních rolí spolupracuje často s Českou televizí; např. spolu s Vladimírem Dvořákem od roku 1956 do 1999 účinkovala v mnoha zábavných a oblíbených pořadech a scénkách, např. Televarieté. Známé jsou také její televizní pořady o vaření.

Je významnou a výraznou vypravěčkou dětských pohádek a večerníčků. Např.: Pohádky ovčí babičky (1966); Broučci (1967); Pohádky z mechu a kapradí (1971,1999); Rákosníček a hvězdy (1976), O skřítku Racochejlovi (1997).

Ke konci roku 2012 bylo možno její hlas slyšet celkem v 137 epizodách různých večerníčků.

Z mnoha filmů, v kterých hrála, jsou často připomínány např. Ucho (z roku 1969, do roku 1989 zákaz promítání), Dáma na kolejích muzikálový film (1966); Ženu ani květinou neuhodíš (1967); Bílá paní (1965); Světáci (1969); Hvězda zvaná Pelyněk (1964); Nesmrtelná teta (1993) a Fany (1995).

Účinkovala v řadě televizních seriálů, např. F.L.Věk (1971), Chalupáři (1975), Cirkus Humberto (1988), Přítelkyně z domu smutku (1993), Četnické humoresky (2000), Pojišťovna štěstí (2004–2008) a nejnověji v televizním kriminálně komediálním cyklu Zdenka Zelenky Ach, ty vraždy! kde si zahrála hlavní postavu doktorky Květy Kalendové.

Od roku 1999 do roku 2005 byla společníkem pivovaru Svijany s.r.o.[3]

OceněníEditovat

  • před rokem 1989 – několikrát vyhrála v soutěži o Televizní rolničku
  • 1985 – jmenována zasloužilou umělkyní
  • 1993 – Český lev: herečka v hlavní roli (film Nesmrtelná teta)
  • 1995 – Český lev : herečka v hlavní roli (film Fany)
  • 1993 až 2002 – TýTý : desetkrát vítězství v Kategorie hereček
  • 2000 – Anketa: Král filmového úsměvu století – 3. místo (za Vlastou Burianem a Vladimírem Menšíkem)
  • 2010 – TýTý : uvedena do Dvorany slávy
  • 2010 – Thálie : Cena za celoživotní mistrovství v oboru činohra
  • 2013 – Medaile Za zásluhy k 28. říjnu 2013[4]

PříbuzníEditovat

RoleEditovat

Filmové a televizní roleEditovat

Divadelní roleEditovat

KnihyEditovat

  • Jiřina Bohdalová, Slávka Kopecká, Andrej Šťastný: Hádej, kam půjdem na oběd vydalo nakladatelství Kredit 1991, ISBN 80-85279-21-5, kuchařka.
  • Jiřina Bohdalová, Lída Pěničková: Lidi, to je ale bašta vydalo nakladatelství Eminent 1997, ISBN 80-85876-49-3, kuchařka.
  • Jiřina Bohdalová, Lída Pěničková: Pro mlsné jazýčky-Slavnostní kuchařka vydalo nakladatelství Eminent 1998, ISBN 80-85876-71-X, kuchařka.
  • Jiřina Bohdalová, Lída Pěničková: Co se skrývá pod pokličkou vydalo nakladatelství Eminent 2000, ISBN 80-7281-034-0, kuchařka.
  • Jiřina Bohdalová, Petr Hora-Horejš: Měla jsem štěstí na lidi vydalo nakladatelství Press Servis 2006, ISBN 80-903837-0-X.
  • Jiřina Bohdalová, Alena Bartoňová: Třicet dní ,které otřásly váhou vydalo nakladatelství Set out 2009, ISBN 80-86277-48-8.
  • Jiřina Bohdalová, Slávka Kopecká, Pavel Skalník: Herr Gott ....a že to uteklo! vydalo nakladatelství Sláfka 2009, ISBN 978-80-86631-78-3.
  • Jiřina Bohdalová, Slávka Kopecká: Jiřina Bohdalová v kuchyni hvězd vydalo nakladatelství Sláfka 2011, ISBN 978-80-86631-96-7.
  • Jiřina Bohdalová, Slávka Kopecká: Fenomén Bohdalka vydalo nakladatelství Sláfka 2011, ISBN 978-80-86631-97-4.
  • Robert Rohál: Nehasnoucí hvězda vydalo nakladatelství Petrklíč 2012, ISBN 978-80-7229-266-0, neautorizovaný životopis.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. V pražském Divadle na Vinohradech se vyhlašovaly ceny TýTý, seriál Vyprávěj je absolutním vítězem
  2. Bohdalová musí zmizet ze seznamu StB na webu [online]. iDNES.cz, 2004-06-15 [cit. 2013-11-01]. Dostupné online. 
  3. Ministerstvo spravedlnosti ČR. Veřejný rejstřík a Sbírka listin: PIVOVAR SVIJANY, a.s. https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=571284&typ=UPLNY [online]. [cit. 2016-10-04]. 
  4. Lidovky. Zeman rozdal řády i svým známým. Vyznamenal Čubu, Bohdalovou i Slováčka. lidovky.cz [online]. 2013-10-28 [cit. 2013-10-29]. 
  5. a b O divadle, Jana Bednářová: Rozhovor s J. B.

LiteraturaEditovat

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 1, 117, 265.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 84–86.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 68. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 50. 
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 60. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 112. 
  • VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 260, 272, 274, 283, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazyEditovat