Jiří Lev

česko-australský architekt

Jiří Lev (* 1979 Brno) je česko-australský architekt pracující v oblasti udržitelné veřejné, rezidenční a humanitární architektury.[1] Levova díla jsou známá svým velmi rozmanitým, místně vhodným architektonickým stylem, důsledným uplatňováním principů udržitelného designu a hojným používáním přírodních, téměř surových a místních stavebních materiálů, jako je dřevo, kámen, konopný beton, canite nebo výrobky z hlíny a vápna[1][2][3] (Holtermann Museum[4], Dům s nádvořím[5]).

Jiří Lev MArch RAIA
Jiri Lev, on site.jpg
Rodné jméno Jiří Löw
Narození 1979 (40–41 let)
Brno
Vzdělání Master of Architecture
Alma mater Univerzita v Newcastlu, Nový Jižní Wales, Austrálie
Povolání architekt
Aktivní roky 1998–dosud
Rodiče Jiří Löw, Lydie Löwová
Znám jako Propagátor udržitelné a odolné architektury a urbanismu a vzdělávání v této oblasti
Ocenění Královský Australský Institut Architektů
Citát
Stejně jako zdravotní péče a právní zastoupení, není udržitelné, odolné, zdravé a krásné životní prostředí výsadou, nýbrž pragmatickou nutností a lidským právem. (zdroj: Architects Assist)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Učí udržitelnou a odolnou architekturu na přednáškách, workshopech a v odborné literatuře. Při prosazování regionálně specifického architektonického designu často odkazuje na lidovou architekturu a principy nového urbanismu a odmítá globalizované designové trendy jako destruktivní pro genius loci.[2][6][7]

ŽivotEditovat

Lev se narodil r. 1979 v Brně[1] do rodiny architektů Jiřího a Lydie Löwové. Byl vzdělán tamtéž na Gymnáziu Matyáše Lercha. Před sametovou revolucí byla rodina pronásledována komunistickým režimem.[3]

Svou multidisciplinární praxi zahájil v Praze v roce 1998.[2]

V roce 2005 se přestěhoval do Austrálie, kde studoval architekturu na University of Newcastle pod vedením profesorů Richarda Leplastriera a Kerry a Lindsayho Clarových.[3] Během studií začal formulovat architektonické principy, které se staly základem komplementární architektury.

V roce 2014 Lev založil ArchiCamp,[8][9] festival uznávaných australských architektů a studentů architektury, představující nový koncept volně organizovaných akcí, zaměřených na neformální vzdělávání a architektonickou intervenci ve znevýhodněných nebo katastrofami zasažených komunitách.[10][11][12]

V reakci na australské lesní požáry v letech 2019–20 Lev založil Architects Assist,[13][14][15] australskou humanitární organizaci architektů a studentů architektury poskytující zdarma pomoc lidem postiženým přírodními katastrofami a jinými nepříznivými okolnostmi, s cílem sloužit jako „platforma pro spravedlivý přístup k udržitelnému rozvoji a architektuře.“ V polovině roku 2020 organizace zastupovala přibližně 600 zúčastněných architektonických firem a 1500 studentských dobrovolníků.[3][16][17]

Na začátku roku 2020 Lev odhalil plány na nové modelové sídlo v Tasmánii, které by řešilo krizi v oblasti bydlení a životního prostředí. Návrh projektu byl volně inspirován cohousingovým a ecovillage hnutím i tradičními evropskými osadami.[18]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiri Lev na anglické Wikipedii.

  1. a b c Australian Design Review [online]. 2020-01-08 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Jiri Lev. MPavilion [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Australian Architects Offer Pro-Bono Design Services to Bushfire Survivors. Hive Life Magazine [online]. 2020-03-04 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. WATSON, ELLE. Gulgong’s Holtermann Museum launch reveals first drawings. Mudgee Guardian [online]. 2015-01-26 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The Courtyard House. The Owner Builder. December 2020 – February 2020, čís. 216, s. 42–43. 
  6. CNN, Hilary Whiteman. The Australian architects designing homes to withstand bushfires. CNN [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. CLARE, Chapman. A changing climate: architecture in 2020 and beyond [online]. 21 January 2020 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  8. Architecture in the field: Archicamp 2015. ArchitectureAU [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. University students design infrastructure for flood-ravaged Dungog. www.abc.net.au [online]. 2015-10-19 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. WATSON, ELLE. Architects and designers plan projects for flood affected town. Mudgee Guardian [online]. 2015-10-12 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. WATTS, ELLIE-MARIE. Students shepherd ideas. Port Stephens Examiner [online]. 2015-10-22 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. SWAIN, EMMA. Sustainable architecture gathering comes to Shepherds Ground | PHOTOS. The Maitland Mercury [online]. 2015-10-05 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Australian architects offer free design services to bushfire victims. Dezeen [online]. 2020-01-07 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Architects organize to provide pro-bono services to those affected by Australian bushfires. The Architect’s Newspaper [online]. 2020-01-08 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. WHISH, Bec. Architects and interior designers are offering free services to bushfire victims who’ve lost their homes. Vogue Australia [online]. 2020-01-16 [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Architect’s Assist in rebuilding Australian bushfire ravaged homes. Architecture & Design [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Can architects help bushfire-ravaged communities rebuild?. ArchitectureAU [online]. [cit. 2020-09-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. COMPTON, Leon. Intentional Communities. ABC Radio. 18 February 2020. 

Externí odkazyEditovat