Jednoduchý opar

virové onemocnění

Jednoduchý opar (lat. Herpes simplex) je virové onemocnění způsobené skupinou herpes simplex virus postihující přirozeně pouze člověka. Přenáší se úzkým kontaktem nebo kapénkami. [1]Nejčastější používané dělení je dle lokality výskytu na orální herpes a genitální herpes. Orální herpes postihuje rty a obličej. Na rtech se projevuje ve formě drobných puchýřků. Častým projevem je také bolest v krku. Genitální herpes se řadí mezi pohlavně přenosná onemocnění a u většiny (až 75 % postižených) je bez jakýchkoliv projevů. [2]Tito nemocní však mohou onemocnění dále přenášet. Mezi projevy se pak řadí puchýřky a drobné vředy. Obě formy se zpravidla hojí do dvou až čtyřech týdnů. Před samotným výskytem onemocnění může docházet k svědění a bolesti.[3]

Opar na rtu

Původce oparu, virus herpes simplex, má střídavě období aktivní infekce a období klidu, při kterém virus zůstává v axonech nervů v blízkostí svého prvního výskytu. Při vhodných podmínkách, kdy dochází ke snížení imunity se virus může znovu projevit. [1] První výskyt onemocnění bývá zpravidla nejzávažnější a s postupem času se projevy snižují. [3]

Herpes simplex virus má dva podtypy – HSV-1 a HSV-2, které se liší sérologicky (mají jiné antigeny), ale jsou si velmi geneticky podobné a mají nerozlišitelné projevy. [4]HSV-1 častěji postihuje obličej a ústa a HSV-2 se častěji projevuje jako genitální opar. Toto dělení ale není pravidlem a HSV-1 i HSV-2 se mohou vyskytovat v obou lokalitách. Infekcí HSV-1 jsou ohroženi obzvláště jedinci, kteří praktikují orální sex a s tímto onemocněním se dosud nesetkali. [5]

Genitální opar se může přenášet i na novorozence během porodu. Tento stav se označuje jako neonatální (novorozenecký) herpes. [4]

Opar je většinou diagnostikován na základě klinických projevů. Diagnostika může být potvrzena detekcí virové DNA z tekutiny puchýřků. [1]

Léčba je zpravidla zaměřená na jednotlivé příznaky. [6]

Genitální opar není možné zcela vyléčit a pro snížení rizika přenosu je nutné používat antivirotika. Proti tomuto onemocnění není dostupné očkování. [1]

Stádia oparuEditovat

Existuje 5 postupných stádií oparu:

  • 1. den - Fáze brnění, pocit pnutí
  • 2.–3. den - Fáze vřídku, opar se dere na povrch jako shluk malých vřídků. Ty mají nažloutlou barvu a obsahují hnis.
  • 4. den - Vřídky prasknou, vyteče z nich tekutina. Tato fáze může být velmi bolestivá.
  • 5.–8. den - Vytvoří se strup, který však často praská. To může být způsobeno přílišným otevíráním úst. Strup poté svědí, pálí, může z něj vytékat i krev.
  • 8.–12. den - Opar se postupně ztrácí, může však po něm zůstat zarudlé místo nebo jizva.

Diagnostika infekceEditovat

V současné době existují pouze dvě soupravy ELISA-VIDITEST a IF-VIDITEST anti-HSV 1+2, jsou určeny pro diagnostiku chorob vyvolaných nebo spojených s HSV1 nebo HSV2, např. genitálního a labiálního herpesu, herpetické gingivostomatitidy, herpetické keratokonjunktivitidy, včetně infekcí provázených neurologickými komplikacemi (encefalitida, meningitida, zánětlivé neuropatie a polyneuropatie). Soupravu lze též využít pro diferenciální diagnostiku neuroinfekcí, očních infekcí a kožních exantémových onemocnění. Nerozlišuje typ HSV1 a HSV2.


OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herpes simplex na anglické Wikipedii.

  1. a b c d BEDNÁŘ, Marek; FRAŇKOVÁ, Věra. Lékařská mikrobiologie. První. vyd. Praha: Marvil, 1996. 558 s. S. 402,403. 
  2. GOERING, Richard; DOCKRELL, Hazel. Mimsova lékařská mikrobiologie. Páté. vyd. Praha: Triton, 2016. 568 s. ISBN 978-80-7387-928-0. 
  3. a b Genital Herpes - CDC Fact Sheet [online]. cdc.gov, 2014-12-31 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  4. a b KUMAR, Vinay; ABBAS, Abul. Robbins and Cotran Pathologic Basis of Disease. Osmé. vyd. China: Saunders Elsevier, 2010. 1450 s. S. 352,353. 
  5. LAFFERTY, WE. The changing epidemiology of HSV-1 and HSV-2 and implications for serological testing. [online]. Europe PMC, 2002-06-01 [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. 
  6. BALASUBRAMANIAM, R. Update on oral herpes virus infections. Dental Clinics of North America. Duben 2014, čís. 58, s. 265-280. 
Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.