Jean-Baptiste Dumas

francouzský chemik a politik

Jean-Baptiste André Dumas (15. červenec 1800, Alès11. duben 1884, Cannes) byl francouzský chemik a politik, průkopník organické chemie a profesor na Sorbonně.

Jean-Baptiste Dumas
Jean Baptiste André Dumas.jpg
Narození14. července 1800
Alès
Úmrtí9. dubna 1884 (ve věku 83 let)
Cannes
Místo pohřbeníMontparnasse
Alma materŽenevská univerzita
Povoláníchemik, politik, vědec, vysokoškolský učitel a farmaceut
ZaměstnavateléÉcole Polytechnique
Lékařská fakulta v Paříži
Faculté des sciences de Paris
OceněníCopleyho medaile (1843)
velkokříž Řádu čestné legie (1863)
Montyonova cena za vědu (1864)
Cena Faradayovy docentury (1869)
Albert Medal (1877)
… více na Wikidatech
Manžel(ka)Hermione-Caroline Brongniart
DětiErnest Charles Jean-Baptiste Dumas
PříbuzníNoël Jean-Baptiste Henri Alphonse Dumas (vnuk ze synovy strany)
Funkceposlanec francouzského Národního shromáždění (1849–1851)
Second Empire senator (1852–1870)
40. křeslo Francouzské akademie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině městského tajemníka a začal se učit v místní lékárně. Roku 1816 dostal nabídku do velké lékárny v Ženevě, kde byla vybavená laboratoř a kde se konaly i farmaceutické přednášky. Zde začal Dumas vědecky pracovat a publikovat, mimo jiné navrhl užívání jodové tinktury v lékařství. Ze také roku 1822 navštívil německý přírodovědec Alexander von Humboldt a na jeho radu odjel do Paříže. Tam se seznámil a spolupracoval s řadou vynikajících vědců a začal přednášet na École polytechnique. Roku 1826 se oženil s dcerou slavného chemika A. Brogniarda a roku 1828 se stal profesorem chemie na Sorbonně, nástupcem Gay-Lussaca. Od roku 1840 byl profesorem chemie na Pařížské lékařské škole (École de médicine).

ChemikEditovat

Patřil k zakladatelům organické chemie, zejména analýzy, a klasifikoval organické sloučeniny podle aktivních skupin. Uvědomil si, že charakteristické vlastnosti molekul nezávisejí jen na druhu a počtu atomů, ale také na struktuře molekuly. Proto také odmítal Berzeliovu dualistickou teorii chemické struktury, která vysvětlovala soudržnost atomů a molekul přitažlivostí mezi kladnými a zápornými atomy a která v jeho době převládala. Vymyslel metodu stanovení přítomnosti dusíku v organických sloučeninách. Určil, jak stanovit atomovou hmotnost na základě měření hustoty par prvků a upřesnil atomové hmotnosti asi 30 prvků, včetně uhlíku. Popsal složení vzduchu a je též objevitelem řady organických sloučenin (např. chlormethan, chloroform aj.).[1][2]

PolitikEditovat

Po revoluci roku 1848 se stal politicky aktivní, Byl zvolen poslancem a za Napoleona III., v letech 1850-51 zastával funkci ministra obchodu a zemědělství, později také senátora.[3] Po pádu císařství v roce 1871 se z politického života stáhl a věnoval se pouze chemii.

OceněníEditovat

Je jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, heslo Dumas, Jean Baptiste. Sv. 8, str. 166.

Externí odkazyEditovat