Otevřít hlavní menu

Jean-Baptiste André Godin

francouzský spisovatel a sociální reformátor

Jean-Baptiste André Godin (26. ledna 1817 Esquéhéries, Francie - 29. ledna 1888, Guise) byl francouzský industrialista, spisovatel, politický teoretik a sociální inovátor. Jeho nejznámější výtvor, Familistère de Guise, je komplex budov ve francouzském městě Gouise, který samostatně fungoval vevnitř města a uspokojoval všechny potřeby ubytovaných Godinových dělníků.

Jean-Baptiste André Godin
Guise - familistère ; palais social, aile ouest, bureau Godin (02).JPG
Narození 26. ledna 1817
Esquéhéries
Úmrtí 15. ledna 1888 (ve věku 70 let)
Guise
Místo pohřbení Aisne
Funkce poslanec francouzského Národního shromáždění
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

André Godin byl syn uměleckého kováře. V 17 letech začal pracovat jako učeň v otcově kovárně. Později založil malou továrnu pro ruční výrobu odlitků pro kovová kamna. V roce 1846 přemístil vynášející byznys do Guise. Vyráběl sporáky a kamna nejrůznějších druhů, z jejichž výroby zbohatnul a založil fondy a zástavby pro dělníky. Zároveň se Godin a jeho bratranec Moret v této době seznamovali s myšlenkami o současném socialismu a myšlení komunistů. Godin se stal horlivým následovníkem utopistického Charlese Fouriera, který pracoval s myšlenkou budoucnosti dělníků a jejich komunit. Později poté pomohl založit utopistickou společnost v Texasu, známou také jako La Réunion. V návaznosti na tuto činnost navrhl a postavil industriální a residenční společnost vně Guise, jenž se nazývala Familistère de Guise – sociální palác. Nakonec ji odkázal kooperativnímu vlastnictví a managementu dělníků.

Výstavba FamilistéryEditovat

V letech 18561859 začal Godin budovat v Guise na základě detailněji rozvržených plánů jeho Familistère. Jeho intence ke zdokonalení bydlení dělníků, ale také „produkce“, obchod, zásobování, vzdělávání a rekreace, všechny aspekty života moderního dělníka, byly navrženy v jeho plánech na uspokojení těch kterých potřeb. Navrhl Familistèr jako samostatnou komunitu sekularizovanou uvnitř většího celku – města Guise. Celé území se slévárnou bylo rozlehlé okolo osmnácti akrů a dosahovalo na oba břehy řeky Oise. Navíc se k velké továrně na kovová kamna přidaly také tři další rozlehlé budovy, každá čtyři podlaží vysoká, které byly zkonstruovány k ubytování všech dělníků a jejich rodin, přičemž každá rodina měla apartmán tvořený z dvou až tří pokojů. Hlavní budova se skládala z tří pravoúhlých bloků spojených v rozích. Každý z těchto bloků měl rozlehlý středový dvůr, nad nímž se tyčila prosklená střecha, pod níž si mohly hrát děti za každého počasí. Galerie okolo dvoru poskytovaly přístup do všech apartmánů na každém podlaží. Také zde byly zahradní pozemky pro každého dělníka. V roce 1872, když korespondent z amerického Harper’s Magazínu navštívil komplex, 900 dělníků (včetně jejich žen a rodin) zde bylo ubytováno. Celková populace byla něco kolem 1200 lidí.

Projekt neobsahoval žádné kostely, ale ty byly početné v okolí kdekoli v Guise. Na zádi hlavního bloku byly jakousi pupeční šňůrou (tunelem) připojeny jesle a školka. Naproti hlavnímu bloku byla budova, v níž bylo obsaženo divadlo jako zdroj kulturní zábavy (koncertů, dramatických představení) a základní škola pro děti od šesti let.
Oddělené bloky, známé také jako „ekonomaty“, obsahovaly nejrůznější obchody, občerstvení a rekreační místnosti proměnlivých druhů, také samoobsluhu a obchody pro zakoupení všech potřebností. Produkty a zboží byly pořizovány za velkoobchodní ceny a prodávány pouze s malou přirážkou. Zboží bylo umístěno pod budovou, v níž byly i sklepy rodin.
Godin navrhoval Familistèru přes dvacet let, přičemž brzo po roce 1848 začala revoluce a nepokoje ve Francii. Skrze to pracoval oddaně pro sociální reformy. Během Prusko-francouzské války roku 1870 pomáhal bránit svou zem. V roce 1871 byl Godin zvolen zástupcem Aisne, brzo nato ale odešel do důchodu a od roku 1876 zasvětil svůj zbývající život řízení Familistéry. V roce 1878 založil časopis Devoir (Práce).
V roce 1880 Godin vytvořil asociaci dokumentů pro Familistèru, konvertoval jí jak dlouho plánoval do kooperativní společnosti, eventuálně aby byla vlastněna dělníky. Nazývala se Association coopérative du Capital et du Travail).
V roce 1882 Godin byl vyznamenán Řádem čestné legie.

Budova s jeslemi byla zničena během první světové války Němci v roce 1918 a nikdy nebyla znovu postavena. Ačkoli byla slévárna stále ve vlastnictví dělníků v roce 1950, brzy poté byla převzata do vlastnictví továrníka Le Creuseta. V roce 1968 byla asociace pro Sociální palác rozpuštěna a apartmány byly prodány za mírné ceny. Mohly být upravovány novými vlastníky bytů podle jejich rozhodnutí. Stejného roku byly rozpuštěny i kooperativní ekonomaty a roku 1991 byla budova klasifikována jako historický monument. V roce 2000 byla započata rekonstrukce a obnova budovy.
Z kraje 21. století byly některé z bytů restaurovány a přestavěny pro soukromé účely. Restaurace ekonomatů byla dokončena roku 2008, jejich prostory byly přitom uzpůsobeny k provozu kaváren, knihoven a malých obchodů se suvenýry a výstavišť..
Prostory bývalé místní prádelny, lázní a koupaliště v oddělených prostorách naproti bance, kde byla voda ohřívaná továrnou, postupně chátraly, přesto se je podařilo obnovit. Koupaliště je nyní opět využíváno rezidenty. Prádelna byla přestavěna na společenskou místnost a sušárna na výstaviště.

PublikaceEditovat

  • Godin, Jean-Baptiste André: Solutions Sociales, Erscheinungsort 1871. auch Paris 1979.
  • Godin, Jean-Baptiste André: Mutualité sociale et association du capital et du travail. Paris 1880

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Stumberger, Rudolf: Das Projekt Utopia. Geschichte und Gegenwart des Genossenschafts- und Wohnmodells "Familistère Godin". VSA-Verlag, Hamburg 2004, ISBN 3-89965-096-4
  • Bollerey, Franziska: Architekturkonzeptionen der utopischen Sozialisten. Alternative Planung und Architektur für den gesellschaftlichen Prozeß. München 1977 (erste Auflage); Berlin 1991
  • Stauner-Linder, Gabriele: Die Société du Familistère de Guise des j.-B. A. Godin. Frankfurt a.M. 1984.
  • Fischer, Marie: Das Familistère Godins. Ein Bild sozialer Reform. Hamburg 1890.
  • Franz Hitze: Arbeiterwohl. Köln 1885, Fünfter Jahrgang, viertes Quartal.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Baptiste André Godin na německé Wikipedii.

Externí odkazyEditovat