Otevřít hlavní menu

Jaroslav Vozka

český novinář, spisovatel a vysokoškolský pedagog

Jaroslav Vozka (2. července 1904, Velké Chomutice u Nového Bydžova (u Hořic, Okres Jičín), Čechy[2][3] - 8. května 1954 Západní Berlín - Německo[2][3]) byl český novinář, spisovatel a vysokoškolský pedagog. Působil jako sociálně demokratický publicista[4] (redaktor sociálně demokratického tisku). Jako popularizátor dějin socialismu a socialistických teorií[5] se věnoval politickým a ideologickým (socialistickým) tématům.[4][3]

Jaroslav Vozka
Jaroslav Vozka
Jaroslav Vozka
Narození 2. července 1904
Velké Chomutice u Nového Bydžova (u Hořic, Okres Jičín)
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 8. května 1954 (ve věku 49 let)
Západní Berlín
NěmeckoNěmecko Německo
Příčina úmrtí sebevražda
Národnost česká
Povolání spisovatel, novinář, redaktor, publicista, VŠ pedagog, politolog
Politické strany československá sociální demokracie, po 1948 člen KSČ
Příbuzní sestra: Květa Jiránková[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

StudiaEditovat

Jaroslav Vozka maturoval na gymnáziu v Jičíně. V letech 19231924 studoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V rozmezí let 19241927 pak pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze na Albertově.

Odborné působení před rokem 1939Editovat

  • V letech 19251933 pracoval Jaroslav Vozka jako redaktor "Masarykova naučného slovníku".
  • V letech 19241927 byl členem redakční rady "Studentské revue", pak "Přerodu" a "Kritiky".
  • Od roku 1927 působil v tisku sociální demokracie.
  • Od roku 1934 byl redaktorem "Práva lidu".
  • Byl též členem Sociálního ústavu Československé republiky.[6]

Za druhé světové válkyEditovat

  • Během protektorátu pracoval Jaroslav Vozka jako redaktor "Národní práce".
  • Od roku 1942 do roku 1945 pak zastával funkci šéfredaktora deníku "Nová doba" v Plzni.
  • V revolučních květnových dnech roku 1945 byl pověřen vedením redakce "Národní práce".

Během nacistické okupace patřil Jaroslav Vozka k aktivním účastníkům domácího protiněmeckého odboje.[5][3] Zde plnil úlohu spojky mezi různými ilegálními skupinami.[5][3] Také přispíval do ilegálního tisku.[5][3]

Od roku 1945 do Února 1948Editovat

Po vzniku deníku "Práce" zastával pozici šéfredaktora. V letech 19451950 přednášel jako pedagog na Vysoké škole politické a sociální.[7][5][3] Jaroslav Vozka byl jedním z prvních historiografů protinacistického odboje. Známá je jeho kniha "Hrdinové domácího odboje", která vyšla v roce 1946.[8] V červnu roku 1945 byl zvolen předsedou přípravného výboru "Svazu českých novinářů", funkci vykonával až do ustavující valné hromady v březnu 1946.

Po Únoru 1948Editovat

Po Únoru 1948 byl Jaroslav Vozka donucen odejít z veřejného života, ale dále působil jako pedagog.[5] V roce 1954 se pokusil odejít do exilu přes Západní Berlín[3], ale východoněmecká policie jej zadržela a následně údajně spáchal sebevraždu.[5][3]

Jaroslav Vozka byl členem sociální demokracie. Po sloučení ČSSD a KSČ v červnu roku 1948 se stal členem KSČ.[5]

Dílo (výběr)[5][3]Editovat

  • Vozka, Jaroslav. Masaryk: dělnictvo a socialismus[9]. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Ant. Svěcený), 1930. 31 stran. Vzdělávací knihovna Svět a život.
  • Vozka, Jaroslav. Pařížská komuna a její ohlas v Čechách[10]. Praha: Lidová knihtiskárna A. Němec, 1931. 30 s.
  • Vozka, Jaroslav. Josef Steiner, typ dělnického vůdce[11]. Praha: Ú.D.K.N. Ant. Svěcený, 1932. 138 s.
  • Vozka, Jaroslav. Polsko žalář národů, nebezpečí pro světový mír. V Praze: Volná myšlenka, 1932. 115 s.
  • Vozka, Jaroslav. Litva: klíč k situaci ve východní Evropě. Praha: Otto Girgal, 1933. 204, [III] s.
  • Jaroslav Vozka se podílel na sborníku: Čecháček, Jaroslav et al. Fašismus mezinárodní[12]. Praha: Pleskot, 1933. 70 s.
  • Jaroslav Vozka redigoval také soubor vzpomínek Intimní Marx: Lafargue, Paul, Leßner, Friedrich a Liebknecht, Wilhelm. Intimní Marx: vzpomínky[13]. Praha: Knihy Pospolitosti, 1933. 71, [I] s. Knihy Pospolitosti.
  • Vozka, Jaroslav. Karel Kautský: učitel československého proletariátu, 1854-1934. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství (Ant. Svěcený), 1934. 54 s.
  • Vozka, Jaroslav. Noc nad Rakouskem: vraždění rakouských dělníků. V Praze: Nakladatelství Volné myšlenky, 1934. 73 s.
  • Vozka, Jaroslav. Tragedie španělské demokracie. Praha: Volná myšlenka, 1936. 72 s.
  • Vozka, Jaroslav. Úvod do socialismu: průvodce po socialistické literatuře. Praha: Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, 1937. 275 s.
  • Vozka, Jaroslav. Bude Československo napadeno?: Naše perspektivy po zániku Rakouska. Praha: Volná myšlenka, 1938. 98 s.
  • Vozka, Jaroslav. Vítězná cesta na Parnas: Jakub Arbes 1840-1914. Praha: Život a práce, 1940. 126, [II] s.
  • Vozka, Jaroslav. Hrdinové domácího odboje[14]. Praha: Práce, 1946. 152 s., 16 s. fot. Tvář století; sv. 3.
  • Vozka, Jaroslav. Úvod do ideologie moderního socialismu. V Praze: Práce, 1946. 155-[II] s. Knižnice Vysoké školy politické a sociální.
  • Vozka, Jaroslav. Gracchus Babeuf, vůdce spiknutí rovných. V Praze: Práce, 1947. 72-[III] s.
  • Vozka, Jaroslav. Michal Bakunin, věčný revolucionář. I. vydání. V Praze: Dělnické nakladatelství, 1947. 103-[II] s.
  • Vozka, Jaroslav. Duchovní revoluce ve Francii 18. století. Praha: Práce, 1948. 167 s.

Pamětní deskaEditovat

Pískovcová pamětní deska je umístěna na domě v městě Železnice v Husově ulici č. 101. (Adresa: Husova 101, 507 13 Železnice, okres Jičín, Královéhradecký kraj; GPS souřadnice: 50°28′18,634″ s. š., 15°23′2,476″ v. d.) Její odhalení iniciovala sestra Jaroslava Vozky, paní Květa Jiránková, která působila jako původkyně v železnickém muzeu.[1] Na desce je nápis:

V letech 1913 - 1920 zde žil
    JAROSLAV     VOZKA    
   novinář a spisovatel
* 2. 8. 1904     † 8. 5. 1954

—pamětní deska[1]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c ŽELEZNICE - PAMĚTNÍ DESKA JAROSLAVA VOZKY (Jaroslav VOZKA * 2.8.1904 + 8.5.1954 spisovatel, novinář, politolog) [online]. [cit. 2016-10-21]. Dostupné online. 
  2. a b Jaroslav Vozka (Český novinář a publicista) [online]. Československá bibliografická databáze [cit. 2016-10-20]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j Jaroslav Vozka (Životopis) [online]. Encyklopedie ČSSD [cit. 2016-10-21]. Dostupné online. 
  4. a b Vozka Jaroslav [online]. Databáze autorit NKČR [cit. 2016-10-20]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i Jaroslav Vozka (Životopis) [online]. Databáze knih [cit. 2016-10-20]. Dostupné online. 
  6. Vaněk, Antonín. Slovník českých a slovenských sociálně politických myslitelů a sociologů: autoři, časopisy, instituce, společnosti: 1848-1980. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 1986. 211 s. [Viz str. 156.]
  7. Vaněk, Antonín. Slovník českých a slovenských sociálně politických myslitelů a sociologů: autoři, časopisy, instituce, společnosti: 1848-1980. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 1986. 211 s. [Viz str. 156.]
  8. Vozka, Jaroslav. Hrdinové domácího odboje. Praha: Práce, 1946. 152 s., 16 s. fot. Tvář století; sv. 3.
  9. Masaryk: dělnictvo a socialismus
  10. Pařížská komuna a její ohlas v Čechách
  11. Josef Steiner, typ dělnického vůdce
  12. Fašismus mezinárodní
  13. Intimní Marx: vzpomínky
  14. Hrdinové domácího odboje

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat