Jaroslav Slavík

Publikuje v oblastech: biografie; Čapek, Josef; Čechy; kubizmus; malířství; umění; umění výtvarné

Jaroslav Slavík (30. dubna 1920 Praha - 21. června 2011 Praha) byl historik umění a výtvarný publicista.

JUDr., PhDr. Jaroslav Slavík
Narození30. dubna 1920
Praha
Úmrtí21. června 2011 (ve věku 91 let)
Povoláníhistorik umění a výtvarný publicista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Jaroslav Slavík absolvoval v letech 1931-1939 Masarykovo reálné gymnázium v Praze a začal studovat na Právnické fakultě UK. Byl mezi studenty, které 17. listopadu 1939 nacisté zatkli na demonstraci a do roku 1940 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po propuštění pracoval v letech 1940-1942 jako úředník nákupního oddělení tiskárny Politika v Praze a pak do roku 1950 jako administrativní úředník.

Roku 1947 dokončil studia na Právnické fakultě a byl zaměstnán nejprve jako právník Ústředního svazu průmyslu a poté v letech 1950-1951 jako právník Průmyslového vydavatelství v Praze. Roku 1951 ho komunistický režim přesunul do výroby a pracoval pak jako pomocný dělník Stavobetu Praha v Loděnici u Berouna, v letech 1951-1952 jako pomocný dělník na pracovišti předpjatého betonu v Sedlci u podniku Výstavba rudných dolů a hutí Praha. V letech 1952-1955 pracoval jako frézař v Motorletu Jinonice. Přihlásil se k večernímu studiu dějin umění a roku 1962 obhájil diplomovou práci o Čapkových malířských cyklech Oheň a Touha.[1]

Od roku 1955 byl redaktorem Nakladatelství Svazu československých výtvarných umělců v Praze, v letech 1960-1962 knihovníkem a archivářem Akademie výtvarných umění v Praze, v letech 1962-1984 byl zaměstnán jako samostatný odborný pracovník Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze. V 60. letech pobýval několikrát na studijním pobytu v Zentralinstitut für Kunstgeschichte v Mnichově, kde se podílel na vydávání Bibliografie uměleckohistorické literatury v periodikách východní a jihovýchodní Evropy (Bibliographie zur kunstgeschtlichen Literatur in ost- und südosteuropäischen Zeitschriften). Byl členem Uměleckohistorické společnosti.[1] Zabýval se především dílem Josefa Čapka a v letech 1959-1996 byl kurátorem jeho výstav i stálých expozic. Byl členem Společnosti bratří Čapků a v letech 1973-1997 působil jako člen výboru Společnosti.[2]

DíloEditovat

Slavík se s dílem Josefa Čapka seznámil už jako student reálného gymnázia a po různých životních peripetiích v 50. letech, kdy pracoval v dělnických profesích, se mu pak věnoval po zbytek života. K čapkovskému bádání ho přivedl Jiří Kotalík, někdejší kamarád a spolužák ze základní školy i z gymnázia, tehdy docent přednášející dějiny umění na Karlově univerzitě. Roku 1955 Slavíkovi pomohl získat místo redaktora v Nakladatelství SČVU (pozdější Obelisk) a roku 1959 ho přizval k přípravě retrospektivní výstavy Josefa Čapka v brněnském Domě umění.[1]

Slavík publikoval o Josefu Čapkovi řadu studií a v osmdesátých letech připravil spolu s literárním historikem Jiřím Opelíkem Čapkovu monografii. Svou trpělivou a pečlivou odbornou prací objevil skutečný rozsah a hloubku Čapkova tvůrčího odkazu a dal studiu jeho díla odborný fundament. Během přípravy výstavy v Brně se seznámil s Miroslavem Halíkem, znalcem literárního díla Karla Čapka. Spolu s ním obnovil činnost Společnosti bratří Čapků a zasloužil se o rekonstrukci a znovuotevření Muzea bratří Čapků v Malých Svatoňovicích.

Jaroslav Slavík po celý život působil jako uznávaný znalec výtvarného díla Josefa Čapka a vytvořil rozsáhlou kartotéku jeho obrazů kreseb a grafik, kterou po odchodu do penze postupně digitalizoval. Na jeho práci navázala historička umění Pavla Pečinková, která postupně vydává souborné dílo Josefa Čapka ve formě monografií.

BibliografieEditovat

  • Jaroslav Slavík, Miroslav Halík: Bojovné dílo Josefa Čapka, 32 s., Východočeské nakladatelství, Havlíčkův Brod 1964
  • Luděk Novák, Jaroslav Slavík: J. Čapek, K. Čapek - Výstava obrazů a kreseb, kat. výstavy, 30 s., Český fond výtvarných umění v Praze 1965
  • Jaroslav Slavík, Jiří Kotalík, J. Opelík: Josef Čapek (1887 - 1945): Obrazy a kresby, kat. výst., Národní galerie Praha 1979
  • Jiří Opelík, Jaroslav Slavík: Josef Čapek, 608 s., Torst Praha 1996, ISBN 80-85639-92-0

Kurátor výstav, úvodní slovoEditovat

  • 1960 Dílo Josefa Čapka, Brno
  • 1965 Bojovné dílo Josefa Čapka, Praha
  • 1965 Josef Čapek: Malířské dílo, Gottwaldov (Zlín)
  • 1966 Neznámý Josef Čapek, Praha
  • 1970 Osobnost Josefa Čapka, Galerie bratří Čapků, Praha (ú.s.)
  • 1971 Dana Jandová: Grafika z let 1965-71, Galerie Vincence Kramáře, Malá síň, Praha (ú.s.)
  • 1973 Dílo Josefa Čapka ze sbírek galerie, Louny
  • 1975 Josef Čapek: Kresby a grafika, Gottwaldov (Zlín)
  • 1975 Josef Čapek: Kresby, Brno
  • 1975/1976 Grafika Josefa Čapka, Galerie bratří Čapků, Praha (ú.s.)
  • 1975/1976 Josef Čapek: Obrazy, kresby, grafika, Plzeň, Karlovy Vary (ú.s.)
  • 1979 Josef Čapek (1887 - 1945): Obrazy a kresby, Praha
  • 1981 Josef Čapek 1887-1945, Bratislava
  • 1981 Ivan Gruber: Výběr z malířského díla, Galerie Nová síň, Praha (ú.s.)
  • 1989 Josef Čapek a děti, Divadlo hudby, Praha (ú.s.)
  • 1990 Josef Čapek (1887 - 1945): Výběr z grafického díla 1913 - 1935, Rýmařov, Bruntál
  • 1995/1996 Josef Čapek: Dětem, Praha
  • 2004 Václav Hrbek: Obrazy, grafika, dokumenty, Regionální muzeum Mělník (ú.s.)

ReferenceEditovat

  1. a b c PEČINKOVÁ, Pavla. Blahopřání Jaroslavu Slavíkovi. Bulletin UHS. Roč. 2010, čís. 1, s. 10–11. Dostupné online. 
  2. Anděla Horová, in, L. Slavíček (ed.), 2016, s. 1324

LiteraturaEditovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 2, s. 1324-1325, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazyEditovat