Jaroslav Humberger

český spisovatel a novinář, oběť holokaustu

Jaroslav Humberger, vlastním příjmením Jaroslav Humburger (20. prosince 1902 Nové Dvory[1] – jaro 1945 koncentrační tábor Dachau)[2] byl český spisovatel a novinář, oběť holokaustu.

Jaroslav Humberger
Jaroslav Humberger, 1934
Jaroslav Humberger, 1934
Narození20. prosince 1902
Nové Dvory (okres Kutná Hora)
Úmrtíjaro 1945
koncentrační tábor Dachau (?)
Povoláníspisovatel a novinář
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Narodil se v rodině obchodníka z Nových Dvorů Josefa Humburgera (*1874) a jeho manželky Hedviky, rozené Lengsfeldové (*1904).[1] Poté, co vychodil obecnou školu v rodišti absolvoval v letech 1915–1918 měšťanskou školu v Kutné Hoře. Vyučil se elektrotechnikem a vystudoval v letech 1918–1920 dvouletou živnostenskou školu v Nových Dvorech.[2]

Jako novinář pracoval ve 20. a 30. letech 20. století. Byl členem Moravského kola spisovatelů.

Pro svůj židovský původ byl po vzniku Protektorátu perzekvován, již v listopadu 1939 bylo vydání jeho knihy oznámeno s poznámkou „t. č. mimo redakce“.[3] V srpnu 1942 byl odtransportován do Terezína, odsud v říjnu 1944 do Osvětimi, kde zahynul.[4]

Rodinný život a holokaust editovat

Dne 5. listopadu 1938 se v Kutné Hoře oženil (civilní sňatek) s Hedvikou Polákovou (5. listopadu 1904 Most – 24. 12. 1944 koncentrační tábor Osvětim).[5] Manželé Humburgerovi měli dceru Hedviku (*11. srpna 1939). Celá rodina byla vyvražděna v průběhu holokaustu.[6] V Osvětimi zahynuli i rodiče Jaroslava Humbergera.

Dílo editovat

Jaroslav Humberger byl především znám jako autor životopisných děl. Literární věda jim vyčítá, že zachycují dobový kolorit, ale méně se zajímají o tvůrčí život popisovaných osobností. Lépe je z tohoto pohledu hodnocen román o Prokopu Divišovi.[2] Podobně se již v roce 1939 vyjádřil F. X. Šalda o románu Mikuláš Dačický z Heslova: „...nedovedl Dačického dotvořit a dobásnit v zákonný typ, nenalezl v něm a nevynesl vnitřního dramatu.“ [7]

Denní tisk editovat

Přispíval zejména do Národního osvobození, Lidových novin[8] a dalších deníků,[2] psal humoresky do Humoristických listů.[9]

Knižní vydání editovat

  • Atheistovy povídky (Praha, Nakladatelství Volné myšlenky, 1930)
  • Mikuláš Dačický z Heslova (Praha, Melantrich, 1934)
  • Vyrvané blesky (Dějiny bleskosvodu; Praha II, Časopis radioposluchačů, 1935)
  • Prokop Diviš (román, výtvarná spolupráce František Bílkovský; V Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1937)
  • Petr Brandl (román, výtvarná spolupráce František Bílkovský; V Brně, Moravské kolo spisovatelů, 1938)
  • Petr Brandl (Praha, Obelisk, 1971)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Matrika narozených (židovská), Kutná Hora 1902, snímek 21 [online]. Národní archiv [cit. 2020-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-10. 
  2. a b c d DOKOUPIL, Blahoslav. Jaroslav Humberger. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0345-2. Svazek 2/I. H–J. S. 358–359.
  3. Novináři spisovatelé. S. 29. Tisk a novináři [online]. 11/1939 [cit. 2020-04-12]. S. 29. Dostupné online. 
  4. Databáze obětí holokaustu: Jaroslav Humburger [online]. [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 
  5. Matrika oddaných, Kutná Hora okr. úř., 1930-1938, snímek 200 [online]. SOA Praha [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  6. Databáze obětí holokaustu, vyhledávání Humburgerová Hedvika a Alžběta [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  7. ŠALDA, František Xaver. Kritické glosy k nové poezii české, s. 103 [online]. Melantrich, 1939 [cit. 2020-04-12]. Dostupné online. 
  8. Např. HUMBERGER, Jaroslav. Sadaři. S. 1–2. Lidové noviny [online]. 27. 8. 1925 [cit. 2020-04-12]. S. 1–2. Dostupné online. 
  9. Např. HUMBERGER, Jaroslav. Nevěrohodná povídka. S. 646. Humoristické listy [online]. 5. 12. 1930 [cit. 2020-04-12]. S. 646. Dostupné online. 

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat