Wikipedie

Jane Birkinová

britská herečka a zpěvačka (1946–2023)
(přesměrováno z Jane Birkin)

Jane Mallory Birkinová, nepřechýleně Jane Birkin OBE, (14. prosince 1946 Londýn, Spojené království – 16. července 2023 Paříž, Francie) byla britská herečka, režisérka, skladatelka a zpěvačka žijící ve Francii.

Jane Birkinová
Jane Birkinová v roce 2016
Jane Birkinová v roce 2016
Rodné jménoJane Mallory Birkin
Narození14. prosince 1946
Londýn
Úmrtí16. července 2023 (ve věku 76 let)
6. pařížský obvod
Příčina úmrtíleukemie
Místo pohřbeníHřbitov Montparnasse
BydlištěPaříž
Alma materŠkola Jeannine Manuelové
Miss Ironside's School
Povolánízpěvačka, filmová herečka, divadelní herečka, nahrávající umělkyně, scenáristka, filmová režisérka, fotomodelka, herečka, režisérka a modelka
OceněníVictoires de la Musique – Female artist of the year (1992)
důstojník Národního řádu za zásluhy (2015)
Řád vycházejícího slunce se zlatými paprsky s rozetou (2018)
komandér Řádu umění a literatury (2022)
Hudební vítězství
… více na Wikidatech
ChoťJohn Barry (1965–1968)[1]
Partner(ka)Serge Gainsbourg (1968–1980)
Jacques Doillon (1980–1991)
Olivier Rolin (1995–2008)[2][3]
DětiKate Barry
Charlotte Gainsbourgová[4]
Lou Doillonová[4]
RodičeDavid Leslie Birkin[4] a Judy Campbell
PříbuzníAndrew Birkin a Linda Birkin (sourozenci)
Roman de Kermadec[4] (vnuk)
PodpisJane Birkinová – podpis
Webjanebirkin.fr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a umělecká kariéra editovat

Pocházela z umělecky založené rodiny. Její matka Judy Campbellová byla herečka, otec David Birkin byl major (lieutenant-commander) Britského královského námořnictva. Její bratr Andrew Birkin se stal režisérem a scenáristou, herečkou se stala i jedna z jejích tří dcer, Charlotte Gainsbourgová.

Před filmovou kamerou se poprvé objevila ve snímku Fortel, a jak ho získat v roce 1965, o rok později si zahrála ve světoznámém dramatickém snímku Zvětšenina, který režíroval Michelangelo Antonioni. V roce 1968 se během natáčení snímku Slogan seznámila s hercem, zpěvákem a textařem Sergem Gainsbourgem, který byl o 18 let starší než ona a se kterým posléze žila 13 let (1968–1980) a měla s ním dceru Charlotte Gainsbourgovou. Přes svou útlou postavu a téměř chlapecké vzezření zejména v 70. letech patřila mezi sex-symboly své doby. Se Sergem Gainsbourgem také v roce 1969 natočila jeho světoznámý, sexuálně zabarvený duet Je t'aime moi non plus (Miluji tě, já tebe už ne). Předtím jej s Gainsbourgem nazpívala Brigitte Bardotová, ale s ohledem na svoje tehdejší manželství s německým multimilionářem Guntherem Sachsem odmítla jeho uveřejnění.

Od konce 60. let 20. století žila Jane Birkin střídavě v Paříži a v bretaňské obci Saint Pabu.

Diskografie editovat

Studiová alba editovat

  • 1969 – Jane Birkin/Serge Gainsbourg|Je t'aime... moi non plus with Serge Gainsbourg
  • 1971 – Serge Gainsbourg – Histoire de Melody Nelson
  • 1973 – Di doo dah
  • 1975 – Lolita go home
  • 1978 – Ex fan des sixties
  • 1983 – Baby alone in Babylone
  • 1987 – Lost song
  • 1990 – Amours des feintes
  • 1996 – Versions Jane
  • 1998 – Best Of
  • 1999 – À La Légère
  • 2004 – Rendez-Vous
  • 2006 – Fictions
  • 2008 – Enfants d'Hiver
  • 2017 – Birkin/Gainsbourg: Symphonique
  • 2020 – Oh! Pardon tu dormais…
 
Jane Birkinová se svou druhou dcerou Charlotte Gainsbourgovou v roce 2010

Živá alba editovat

  • 1987 – Jane Birkin au Bataclan
  • 1992 – Integral au Casino de Paris
  • 1996 – Integral a l'Olympia
  • 2002 – Arabesque
  • 2009 – au palace (live)
  • 2012 – Jane Birkin sings Serge Gainsbourg via japan

Filmografie editovat

Filmy editovat

  • 1965 – Fortel, a jak ho získat
  • 1966 – The Idol
  • 1966 – Zvětšenina
  • 1966 – Kaleidoskop
  • 1968 – Wonderwall
  • 1969 – Slogan
  • 1969 – Les Chemins de Katmandou
  • 1969 – Bazén
  • 1970 – Trop petit mon ami
  • 1970 – Sex-Power
  • 1970 – Cannabis
  • 1970 – Alba pagana
  • 1971 – Zloděj koní
  • 1971 – Pohoří smrti
  • 1971 – Melody (TV muzikál)
  • 1972 – Trop jolies pour ętre honnętes
  • 1973 – Projection privée
  • 1973 – Les diablesses
  • 1973 – Don Juan ou Si Don Juan était une femme...
  • 1973 – Dark Places
  • 1974 – Vrtohlavá ovce
  • 1974 – Jak získat úspěch, když je člověk hloupej…a ufňukanej
  • 1974 – Hořčice mi stoupá do nosu
  • 1974 – Bons baisers de Tarzan (TV film)
  • 1975 – Sérieux comme le plaisir
  • 1975 – Sept Morts sur ordonnance
  • 1975 – Náhradník
  • 1975 – Katrin a spol.
  • 1976 – Sežehnuti horoucí vášní
  • 1976 – Je t'aime moi non plus
  • 1976 – Le Diable au coeur
  • 1977 – Zvíře
  • 1978 – Smrt na Nilu
  • 1982 – Zlo pod sluncem
  • 1983 – Vincentův přítel
  • 1984 – Vysoká pojistka
  • 1986 – Žena mého života
  • 1986 – Dlouhé odloučení
  • 1990 – Čas nostalgie
  • 1995 – Mezi dvěma ohni
  • 1998 – Vojákova dcera nepláče
  • 1999 – Poslední září
  • 2000 – Popelka
  • 2001 – Pekelný den
  • 2002 – Merci Docteur Rey
  • 2003 – Velmi veselé vdovy
  • 2006 – Krabice
  • 2006 – Les aventuriers des mers du Sud
  • 2009 – Kolem malé hory
  • 2010 – Thelma, Louise et Chantal
  • 2011 – Karmínová zima
  • 2012 – Dvakrát se narodil
  • 2013 – Ničí dcera Haewon
  • 2013 – Zamini
  • 2013 – Deadly Seasons: Blue Catacomb
  • 2016 – Whoever Was Using This Bed
  • 2016 – La Femme et le TGV
  • 2021 – Jane by Charlotte

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jane Birkin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. ↑ "Je le pensais trop chic pour me suivre" : Jane Birkin, rares confidences sur son discret dernier compagnon. 19. července 2023. Dostupné online.
  3. ↑ Mort de Jane Birkin : retour sur sa relation avec Olivier Rolin, son “dernier amour”. 16. července 2023. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jane_Birkinová&oldid=23126317“