Otevřít hlavní menu

Jan Neplach

český opat, středověký kronikář a římskokatolický duchovní

Jan Neplach (23. února 1322 Hořiněves – pravděpodobně 16. září 1371 Opatovice nad Labem) byl opatovický opat, kronikář a diplomat.

Jan Neplach
Narození 23. února 1322
Hořiněves
Úmrtí 13. září 1371 (ve věku 49 let)
Opatovice nad Labem
Národnost Češi
Funkce opat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

V roce 1328 nastoupil do benediktinské školy v Opatovicích. V roce 1332 byl přijat do benediktinského řádu v opatovickém klášteře a o dva roky později složil řeholní sliby. V roce 1340 byl poslán opatem Hroznatou na boloňskou univerzitu. Roku 1347 již s opatem pobýval u papežské kurie v Avignonu. Tam 11. února 1348 obdržel od papeže Klimenta VI. provizí opatství, za něž zaplatil vysokou taxu 500 zlatých a po Hroznatově rezignaci nastoupil na jeho místo. Vedle toho si získal přízeň Karla IV.. Je doloženo jeho časté cestování jak v Karlových službách (roku 1353 jel opět do Avignonu), císaře provázel roku 1354 do Trevíru a roku 1355 na korunovační cestu do Říma. Tak cestoval i ve službách arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi, například roku 1365 do Řezna a do Týnce u Krakova.

Jeho jediné známé dílo Stručný spisek kroniky římské i české (Summula chronicae tam Romanae quam Bohemicae) pochází nejspíše z roku 1360 a je nepříliš velkého rozsahu, která nemá příliš velkou cenu po stránce literární a po stránce historické mají cenu pouze některé jednotlivé zápisy ze 14. století. Velkou část tvoří prosté analistické zápisy, obsahující chronologii římských císařů, papežů s doplňky o svatých, poněkud obsáhlejší chronologie českých panovníků, speciálně je potom pojednáno období Karla IV.

LiteraturaEditovat

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Neplach
  • Kroniky doby Karla IV.. Praha: Svoboda, 1987. Kapitola Neplachovo stručné sepsání kroniky římské a české, s. 582–585. 

Externí odkazyEditovat

  •   Autor Jan Neplach ve Wikizdrojích
  •   Neplach ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích