Otevřít hlavní menu

Jan Ladislav Pospíšil

český místní politik a spisovatel

Jan Ladislav Pospíšil (24. prosince 1848 Trutnov6. března 1893 Hradec Králové) byl knihkupec, majitel knihtiskárny a náměstek purkmistra (starosty) v Hradci Králové. Vystupoval pod jmény Ladislav Pospíšil, Jan Karlík a Pavel Volný.

Jan Ladislav Pospíšil
Ladislav Pospíšil
Narození 24. prosince 1848
Trutnov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 6. března 1893 (ve věku 44 let)
Hradec Králové
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Hradec Králové
Národnost Češi
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník v Hradci Králové

Pocházel z Trutnova, odkud se jako dítě přestěhoval s rodiči do Hradce Králové. V mládí měl zájem o vědy a techniku, ale po smrti staršího bratra převzal, na naléhání rodičů, vedení rodinného knihkupectví a tiskárny. V ní vydával spisy pro mládež, některé i sám přeložil z němčiny. Samotné podnikání ho ovšem plně neuspokojovalo a volný čas věnoval obecním záležitostem. V r. 1880 byl zvolen do obecního zastupitelstva, o čtyři roky později do městské rady a následující rok do funkce náměstka purkmistra. Ve své funkci se zasloužil o zvelebení města: založil městské muzeum, zasadil se o zestátnění reálných škol a zachování odborné zámečnické školy, přispěl k založení Klicperova divadla a zajistil, že na místě někdejšího kasina získala stálou scénu Beseda.

Jeho největší zásluhou je zboření královéhradeckých hradeb, které obepínaly město jako pevnost od 18. století a bránily jeho růstu. Pokrokovým občanům vadilo, že kvůli hradbám mají okolní obce (např. Kukleny, Nový Hradec Králové) i vzdálená města (Liberec) mnohem lepší podmínky k rozvoji, než kdysi vzkvétající Hradec, a ve zboření viděli příležitost k znovuzískání někdejší prosperity. Pospíšil stál v čele těchto snah; musel přitom bojovat nejen se státními orgány, ale i některými majiteli hradeckých domů, kterým tehdejší stav vyhovoval. 3. března 1893 se vše konečně téměř podařilo. Jednání se státními úřady (erárem) bylo dokončeno, návrhy zákonů připraveny a odeslány do říšské rady ke konečnému schválení. Pospíšil o tomto úspěchu podával zprávu na zasedání městského zastupitelstva, to mu bouřlivě gratulovalo. Ihned poté, snad i v důsledku velkého vypětí a vzrušení, jej ještě na pódiu postihla mozková mrtvice, které za tři dny podlehl. Splnění svého snu se nedočkal. Ignát Herrmann to vyjádřil slovy „moment tragiky ibsenovské“.

Pospíšil je pohřben na novohradeckém hřbitově u kostela sv. Jana.[1]

ReferenceEditovat

  • Herrmann, I.: Ladislav Pospíšil. In: Zlatá Praha, roč. X., č. 18, str. 214. (online)

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. SKŘIVANOVÁ, Veronika. Na královéhradeckém 'Slavíně' odpočívá starosta i sebevrazi. Deník.cz [online]. Vltava-Labe-Press, 2014-10-31 [cit. 2015-04-16]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat