Wikipedie

Jan Blahoslav Kozák

český politik, filozof, profesor, překladatel, teolog a vědecký spisovatel

Jan Blahoslav Kozák nebo též jen Jan Kozák (4. srpna 1888 Čáslav[1] – 9. ledna 1974 Praha), byl český profesor dějin filosofie, protestantský teolog, evangelický duchovní a politik. Publikoval v oboru filosofie, etiky a náboženství, překládal z angličtiny, francouzštiny a italštiny. Zároveň byl koncem 30. let 20. století poslancem Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Jeho starším bratrem byl architekt Bohumír Kozák.

prof. PhDr. Jan Blahoslav Kozák
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.
NSP
Narození4. srpna 1888
Čáslav
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. ledna 1974 (ve věku 85 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníHřbitov Malvazinky
RodičeFrantišek Kozák
PříbuzníBohumír Kozák – bratr
Ladislav Kozák – bratr
Pavel Kozák – vnuk
Alma materGymnázium a SOŠ pedagogická
Evangelická teologická fakulta Univerzity ve Vídni
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Profesepolitik, teolog, pedagog, překladatel, vikář, publicista, filozof, spisovatel a vysokoškolský učitel
NáboženstvíEvangelická církev v Rakousku (1781–1918) (1888–1918)
Českobratrská církev evangelická (1918–1974)
CommonsJan Blahoslav Kozák
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob prof. Jana Blahoslava Kozáka v Praze na Malvazineckém hřbitově

Život editovat

Jan Blahoslav Kozák byl syn faráře evangelického reformního sboru v Čáslavi Františka Kozáka a jeho manželky Zdeňky, rozené Císařové.[1] Roku 1906 maturoval na gymnáziu v Čáslavi, poté studoval teologii a filosofii na univerzitách v Bonnu, Edinburghu, Vídni a Halle. V roce 1915 získal na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy doktorát filosofie obhájením disertační práce Sóma pneumatikon – helenistické prvky v paulinismu.

Na to v letech 1910–1914 působil jako profesor na evangelickém učitelském ústavu v Čáslavi a pak jako evangelický vikář (1914–1918, od 1. ledna 1919 mimo církevní službu), poté byl až do roku 1920 profesorem němčiny a angličtiny na obchodní akademii v Kolíně.[2] V letech 1920–1926 byl profesorem na Československé obchodní akademii v Praze. Současně se roku 1921 na Univerzitě Karlově habilitoval, získal docenturu pro obory logika, metodologie a noetika (habilitační spis Zákon ekonomisace životních funkcí a jeho důsledky pro teorii logickou), v roce 1926 si habilitaci rozšířil na dějiny filosofie a v 1927 byl jmenován mimořádným, v roce 1933 řádným profesorem na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde (s výjimkou válečných let 1939–1945) přednášel do roku 1958. V roce 1937 (17. dubna) byl také zvolen mimořádným členem České akademie věd a umění.[3]

Angažoval se i politicky. Ve 20. letech 20. století měl blízko k okruhu intelektuálů okolo Inocence Arnošta Bláhy, který se pokusil neúspěšně obnovit Pokrokovou stranu z počátku 20. století. V roce 1930 působil v programové komisi národních socialistů.[4] V parlamentních volbách v roce 1935 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Národní strany práce.[6]

Druhou světovou válku přežil v emigraci ve Spojených státech amerických. Po válce se navrátil z emigrace a stal se děkanem filosofické fakulty. Roku 1946 se stal předsedou přípravného výboru organizace Kulturní jednota, která měla slučovat československé umělce a intelektuály. Po uvěznění jeho syna komunisty (již před 25. 2. 1948) mu byla v první poúnorové schůzi v roce 1948 vnucena nevděčná úloha přečíst návrh akčního výboru na vyloučení studentů, kteří chtěli na Pražském hradě 25. února 1948 manifestovat proti komunistickému puči.[7][8]

Dílo editovat

Česky psaná díla editovat

  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Síla a vzdor: hra o čtyřech dějstvích. Praha: V. Neubert a synové, 1921. 58 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. O otázce náboženské. Kdyně: Okresní sbor osvět, 1922. 57 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Essay o vědě a víře: příspěvek k problému náboženskému. Praha: Gustav Voleský, 1924. 152 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Křesťanství a jeho vývoj. Praha: Svaz národního osvobození, 1924. 61 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Masaryk filosof. Praha: Svaz národního osvobození, 1925. 75 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Filosofické a mravní pozadí Husova kacířství. Praha: Svaz národního osvobození, 1925. 152 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Naše pokrokovost a Řím. Praha: Svaz národního osvobození, 1925. 139 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Ježíš ve víře a skepsi. Praha: Melantrich, 1929. 209 s. 
  • Masarykova práce: sborník ze spisů, řečí a projevů prvního presidenta československé republiky. Příprava vydání Kozák, Jan Blahoslav. Praha: Státní nakladatelství, 1930. 337 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Přítomný stav etiky. Praha: Dědictví Komenského, 1930. 229 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. V boji o duchovní hodnoty. Praha: Čin, 1930. 177 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Masaryk jako ethik a náboženský myslitel. Praha: Slovanský ústav, 1931. 61 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav; DRATVOVÁ, Albína; FISCHER, Josef. Filosofie a školy. Praha: Čin, 1933. 100 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Pravda a víra u Emanuela Rádla. Praha: nákladem vlastním, 1934. 47 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Proslovy k neviděným. Praha: Svaz národního osvobození, 1935. 210 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. RUP a kongres bruselský. Praha: nákladem vlastním, 1936. 19 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Úvahy. Praha: Svaz národního osvobození, 1938. 218 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Věda a duch. Praha: Jan Laichter, 1938. 328 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav; ČEP, Tomáš; JAROSLAV, Kříženecký. O vědeckém a filosofickém díle Emanuela Chalupného. Praha: Melantrich, 1938. 47 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Rooseveltova Amerika. Praha: Sociologický kruh, 1946. 53 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Noetika: přednášky podle zápisu z r. 1932. Praha: Spolek posluchačů filosofie, 1947. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. O lidu a lidech. Praha: Vladimír Žikeš, 1948. 202 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. Podle cesty. Praha: Pokrok, 1948. 381 s. 
  • KOZÁK, Jan Blahoslav. T. G. Masaryk a vznik Washingtonské deklarace v říjnu 1918. Praha: Melantrich, 1968. 116 s. 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b Matrika narozených, evangel. církev Čáslav 07, 1877-1899, snímek 14, Záznam o narození a křtu
  2. ↑ Církev v proměnách času / Sborník k 50. výročí spojení českobratrské církve evangelické. Praha : Kalich, 1969. 313 s. S. 285
  3. ↑ ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1. S. 159–160. 
  4. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 388–389, 768. 
  5. ↑ Jan Kozák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-10]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-12-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ Tomáš Halík: Články a eseje: Růžena Vacková Archivováno 8. 5. 2008 na Wayback Machine.
  8. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 473, 477. 

Literatura editovat

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 360. 
  • Hejdánek, Ladislav: Vzpomínka na J. B. Kozáka a malá úvaha, in: Lidové noviny, 2008 — 4. 8. 2008, dostupné online.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 151–152. 
  • Ivo Tretera, „Nebylo tam nic dramatického“, dostupné online

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Blahoslav_Kozák&oldid=23616058“