Jan Bezdružický z Kolovrat († 1604)

český šlechtic z rodu Kolovratů († 1604)

Jan Bezdružický z Kolovrat na Bystrém, také z Kolowrat (zmiňován 1534, † 1604[1])[2][3] byl český šlechtic z rodu Kolovratů. Působil v radě nad apelacemi a stal se i jejím prezidentem.

Jan Bezdružický z Kolowrat
Erb rodu
Erb rodu

Hejtman Chrudimského kraje
Ve funkci:
1586 – 1588
Panovník Rudolf II.

Prezident rady nad apelacemi
Ve funkci:
1577 – 1585
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Jan V. Popel z Lobkowicz
Nástupce Jiří mladší Popel z Lobkowicz

Rada nad apelacemi
Ve funkci:
? – ?

Úmrtí 1604
Místo pohřbení Bystré
Choť 1. (1556) Markéta z Roupova († 1575)
2. Bohunka Zárubová z Hustířan († 1583)
3. (1585) Alžběta z Rožmitálu († po 1590)
Rodiče Ludvík Bezdružický z Kolovrat († 1554–1555)
Anna z Ilburka († 1551–1554)
Děti Ladislav Ludvík (†asi 1623)
Vilém Jindřich (1589–1642)
Příbuzní bratr: Zdislav Abdon Bezdružický z Kolovrat († po 1587)
děd: Václav Bezdružický z Kolovrat († 1491)
děd: Vilém z Ilburka
babička: Anežka z Helfenštejna
vnučka: Anna Alžběta Bezdružická z Kolovrat († 1642)
Zaměstnání politik, úředník
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a kariéraEditovat

Narodil se jako syn Ludvíka Bezdružického z Kolovrat († 1554–1555), pozdějšího hejtmana Nového Města pražského, a jeho manželky Anny z Ilburka († 1551–1554).

Jako jeho otec i Jan se stal apelačním radou,[2] od 22. listopadu 1577 do roku 1585 (nebo 1593–1595)[2] byl dokonce prezidentem rady nad apelacemi.[4][1] Jako úředník si počínal spravedlivě.[1] Zastával také úřad hejtmana Chrudimského kraje (1586–1588).[2][3] Zemřel v roce 1604 a byl pohřben v Bystrém.[3]

MajetekEditovat

Zdědil část Kornouze (také Kornhaus, Mšec), potom ho držel do roku 1569 celý.[1] Vlastnil také Záběhlice, ale prodal je v roce 1596.[1] Z druhého manželství vyženil Bystré, které se vydělilo ze svojanovského panství. V letech 1586–1590 tam nechal na návrší u staré tvrze postavit renesanční zámek o trojkřídlé dispozici a s věží. V přilehlé zahradě se pěstovaly pomerančovníky, citronovníky a fíkovníky.[5] Dále vlastnil Hrochův Týnec.[5]

RodinaEditovat

Jan Bezdružický z Kolovrat se oženil třikrát.[3] Nejdříve si vzal 5. ledna 1556 Markétu z Roupova († 1575), vdovu po Viktorinu z Gutštejna. Jeho druhá manželka byla Bohunka Zárubová z Hustířan († 19. srpna 1583, pohřbena v Bystrém), ovdovělá Žehušická,[1] dcera Jan Záruby z Hustířan a Kateřiny z Hrádku. Potřetí se oženil 3. března 1585 na Starém Městě pražském s Alžbětou z Rožmitálu († po 1590), dcerou Zdeňka Lva z Rožmitálu a Estery z Doubravice. Ze třetího manželství měl dva syny:[3]

  • 1. Ladislav Ludvík, (zmiňová 1603, † asi 1623)
    • ∞ (18. 7. 1617) neznámá manželka
  • 2. Vilém Jindřich (5. 11. 1589 Bystré – 11. 7. 1642, pohřben ve Vídni)
    • ∞ (před 1612) Johana z Hochhausenu († 1620, pohřbena v Praze)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f Ottův slovník naučný. 14. Kartel - Kraj. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. S. 602. 
  2. a b c d JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 57. Dále jen Kolowratové. 
  3. a b c d e MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. 
  4. PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 372. 
  5. a b ŠIMEK, Tomáš, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. S. 62. 

LiteraturaEditovat

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 57. 

Externí odkazyEditovat