Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský

Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský (13. června 1664, Weilburg27. února 1719, Heidelberg) byl císařský vrchní polní maršál, v letech 1675 až 1688 hrabě a od roku 1688 do své smrti kníže nasavsko-weilburský.

Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský
Narození 13. června 1664
Weilburg
Úmrtí 27. února 1719
Heidelberg
Manželka Marie Polyxena Leiningensko-Dagsbursko-Hartenburská
Potomci Fridrich Ludvík Nasavsko-Weilburský
Karel August Nasavsko-Weilburský
Marie Polyxena Nasavsko-Weilburská
Johana Luisa Nasavsko-Weilburská
Karel Arnošt Nasavsko-Weilburský
Jindřich Ludvík Nasavsko-Weilburský
Magdaléna Henrietta Nasavsko-Weilburská
Albertina Nasavsko-Weilburská
Dynastie Nasavští
Otec Fridrich Nasavsko-Weilburský
Matka Kristýna Alžběta ze Sayn-Wittgenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Jan Arnošt se narodil jako nejstarší syn hraběte Fridricha Nasavsko-Weilburského (1640–1675) a Kristýny Alžběty ze Sayn-Wittgensteinu (1646–1678). Po smrti rodičů byl jeho regentem hrabě Jan Nasavsko-Idsteinský a po jeho smrti hrabě Jan Ludvík Nasavsko-Ottweilerský.

V červenci 1679 začal Jan Arnošt studovat na univerzitě Tübingen. V letech 1681 až 1682 pobýval u dvora francouzského krále Ludvíka XIV. ve Versailles.

Jan Arnošt se stal jediným vládcem Nasavska-Weilburgu, když byl jeho mladší Fridrich v roce 1684 zabit při obléhání Budína. Jeho území na levém břehu Rýna byla obsazena Francií a vrátila se mu až po smlouvě z Rijswijku v roce 1697.

Jan Arnošt měl významnou vojenskou kariéru. V roce 1684 velel pluku dragounů ve službách hesensko-kasselského lankraběte. Na počátku devítileté války v roce 1688 bránil Koblenz. Později se účastnil obléhání Mohuče (1689), bitvy u Fleurus (1690) a bitvy u Landenu (1693).

V září 1696 vstoupil jako generál do služeb falckého kurfiřta, čímž rozzuřil svého bývalého chlebodárce Karla I. Hesensko-Kasselského. Po smlouvě z Rijswijku se Jan Arnošt stal guvernérem falckého města Düsseldorf.

V roce 1701 vypukla válka o španělské dědictví, Jan Arnošt postavil armádu a účastnil se úspěšného obléhání Laudau (1702) a následného pronásledování armády francouzského maršála Tallarda. Za tento úspěch byl jmenován císařským generalfeldmarschallem.

Když Evžen Savojský pochodoval v roce 1703 do Bavorska proti francouzskému maršálovi Villarsovi, zůstal Jan Arnošt na Rýně bránit Landau proti Tallardovi. To vedlo 15. listopadu 1703 k bitvě u Speyerbachu. Byla to strašná porážka. Jan Arnošt ztratil 8000 mužů včetně svého nejstaršího syna Fridricha Ludvíka. Poté Jan Arnošt již nikdy nebojoval ve velké bitvě a v roce 1706 opustil aktivní službu. Do roku 1716 byl großhofmeisterem falckého kurfiřtství, poté se vrátil do Weilburska, kde 27. února 1719 ve věku 54 let v Heidelbergu zemřel.

Stavební činnostEditovat

Na počátku 18. století zahájil Jan Arnošt přestavbu svého sídla na zámku Weilburg z renesančního paláce na barokní komplex a nechal jej rozšířit o oranžerie, stáje, kostel a terasové zahrady.

Manželství a potomciEditovat

Jan Arnošt se 3. dubna 1683 v osmnácti letech oženil s o dva roky starší Marií Polyxenou Leiningensko-Dagsbursko-Hartenburskou (7. února 1662 – 22. dubna 1725). Měli spolu devět dětí:

  • Fridrich Ludvík Nasavsko-Weilburský (1683–1703)
  • Karel August Nasavsko-Weilburský (1685–1753)
  • Marie Polyxena Nasavsko-Weilburská (1686–1687)
  • Johana Luisa Nasavsko-Weilburská (1687–1688)
  • Karel Arnošt Nasavsko-Weilburský (1689–1709)
  • Jindřich Ludvík Nasavsko-Weilburský (1690–1691)
  • Magdaléna Henrietta Nasavsko-Weilburská (1691–1725)
  • Albertina Nasavsko-Weilburská (1693–1748)
  • dcera (1694)

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Albrecht Nasavsko-Weilburský
 
 
Ludvík II. Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Anna Nasavsko-Dillenburská
 
 
Arnošt Kazimír Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. Hesensko-Kasselský
 
 
Anna Marie Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Sabina Württemberská
 
 
Fridrich Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. ze Sayn-Wittgenstein
 
 
Vilém II. ze Sayn-Wittgenstein-Hachenburg
 
 
 
 
 
 
Alžběta ze Solms-Laubach
 
 
Anna Marie ze Sayn-Wittgenstein-Hachenburg
 
 
 
 
 
 
Albrecht Nasavsko-Weilburský
 
 
Anna Otýlie Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Anna Nasavsko-Dillenburská
 
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
Ludvík I. ze Sayn-Wittgenstein
 
 
Jiří II. ze Sayn-Wittgenstein-Berleburg
 
 
 
 
 
 
Alžběta ze Solms-Laubach
 
 
Arnošt ze Sayn-Wittgenstein-Homburg
 
 
 
 
 
 
Albrecht Nasavsko-Weilburský
 
 
Alžběta Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Anna Nasavsko-Dillenburská
 
 
Kristýna Alžběta ze Sayn-Wittgenstein-Homburg
 
 
 
 
 
 
Josiáš I. Waldecký
 
 
Kristián Waldeck
 
 
 
 
 
 
Marie z Barby-Mühlingenu
 
 
Kristýna Waldecko-Wildungenská
 
 
 
 
 
 
Jan VII. Nasavsko-Siegenský
 
 
Alžběta Nasavsko-Siegenská
 
 
 
 
 
 
Magdaléna Waldecko-Wildungenská
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Ernst, Count of Nassau-Weilburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Nasavsko-weilburský kníže
Předchůdce:
Fridrich
16751688
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský
Nástupce:
Změna titulu
Nasavsko-weilburský kníže
Předchůdce:
Nový titul
16881719
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský
Nástupce:
Karel August