Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský (13. června 1664 Weilburg – 27. února 1719 Heidelberg) byl císařský vrchní polní maršál, v letech 1675 až 1688 hrabě a od roku 1688 do své smrti kníže nasavsko-weilburský.
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský | |
---|---|
hrabě nasavsko-weilburský kníže nasavsko-weilburský | |
Narození | 13. června 1664 Weilburg |
Úmrtí | 27. února 1719 (ve věku 54 let) Heidelberg |
Manželka | Marie Polyxena Leiningensko-Dagsbursko-Hartenburská |
Potomci | Fridrich Ludvík Nasavsko-Weilburský Karel August Nasavsko-Weilburský Marie Polyxena Nasavsko-Weilburská Johana Luisa Nasavsko-Weilburská Karel Arnošt Nasavsko-Weilburský Jindřich Ludvík Nasavsko-Weilburský Magdaléna Henrietta Nasavsko-Weilburská Albertina Nasavsko-Weilburská |
Dynastie | Nasavští |
Otec | Fridrich Nasavsko-Weilburský |
Matka | Kristýna Alžběta ze Sayn-Wittgensteinu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatJan Arnošt se narodil jako nejstarší syn hraběte Fridricha Nasavsko-Weilburského (1640–1675) a Kristýny Alžběty ze Sayn-Wittgensteinu (1646–1678). Po smrti rodičů byl jeho regentem hrabě Jan Nasavsko-Idsteinský a po jeho smrti hrabě Jan Ludvík Nasavsko-Ottweilerský.
V červenci 1679 začal Jan Arnošt studovat na univerzitě Tübingen. V letech 1681 až 1682 pobýval u dvora francouzského krále Ludvíka XIV. ve Versailles.
Jan Arnošt se stal jediným vládcem Nasavska-Weilburgu, když byl jeho mladší Fridrich v roce 1684 zabit při obléhání Budína. Jeho území na levém břehu Rýna byla obsazena Francií a vrátila se mu až po smlouvě z Rijswijku v roce 1697.
Jan Arnošt měl významnou vojenskou kariéru. V roce 1684 velel pluku dragounů ve službách hesensko-kasselského lankraběte. Na počátku devítileté války v roce 1688 bránil Koblenz. Později se účastnil obléhání Mohuče (1689), bitvy u Fleurus (1690) a bitvy u Landenu (1693).
V září 1696 vstoupil jako generál do služeb falckého kurfiřta, čímž rozzuřil svého bývalého chlebodárce Karla I. Hesensko-Kasselského. Po smlouvě z Rijswijku se Jan Arnošt stal guvernérem falckého města Düsseldorf.
V roce 1701 vypukla válka o španělské dědictví, Jan Arnošt postavil armádu a účastnil se úspěšného obléhání Laudau (1702) a následného pronásledování armády francouzského maršála Tallarda. Za tento úspěch byl jmenován císařským generalfeldmarschallem.
Když Evžen Savojský pochodoval v roce 1703 do Bavorska proti francouzskému maršálovi Villarsovi, zůstal Jan Arnošt na Rýně bránit Landau proti Tallardovi. To vedlo 15. listopadu 1703 k bitvě u Speyerbachu. Byla to strašná porážka. Jan Arnošt ztratil 8000 mužů včetně svého nejstaršího syna Fridricha Ludvíka. Poté Jan Arnošt již nikdy nebojoval ve velké bitvě a v roce 1706 opustil aktivní službu. Do roku 1716 byl großhofmeisterem falckého kurfiřtství, poté se vrátil do Weilburska, kde 27. února 1719 ve věku 54 let v Heidelbergu zemřel.
Stavební činnost
editovatNa počátku 18. století zahájil Jan Arnošt přestavbu svého sídla na zámku Weilburg z renesančního paláce na barokní komplex a nechal jej rozšířit o oranžerie, stáje, kostel a terasové zahrady.
Manželství a potomci
editovatJan Arnošt se 3. dubna 1683 v osmnácti letech oženil s o dva roky starší Marií Polyxenou Leiningensko-Dagsbursko-Hartenburskou (7. února 1662 – 22. dubna 1725). Měli spolu devět dětí:
- Fridrich Ludvík Nasavsko-Weilburský (1683–1703)
- Karel August Nasavsko-Weilburský (1685–1753)
- Marie Polyxena Nasavsko-Weilburská (1686–1687)
- Johana Luisa Nasavsko-Weilburská (1687–1688)
- Karel Arnošt Nasavsko-Weilburský (1689–1709)
- Jindřich Ludvík Nasavsko-Weilburský (1690–1691)
- Magdaléna Henrietta Nasavsko-Weilburská (1691–1725)
- Albertina Nasavsko-Weilburská (1693–1748)
- dcera (1694)
Vývod z předků
editovatAlbrecht Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Ludvík II. Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Anna Nasavsko-Dillenburská | ||||||||||||
Arnošt Kazimír Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Vilém IV. Hesensko-Kasselský | ||||||||||||
Anna Marie Hesensko-Kasselská | ||||||||||||
Sabina Württemberská | ||||||||||||
Fridrich Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Ludvík I. ze Sayn-Wittgenstein | ||||||||||||
Vilém II. ze Sayn-Wittgenstein-Hachenburg | ||||||||||||
Alžběta ze Solms-Laubach | ||||||||||||
Anna Marie ze Sayn-Wittgenstein-Hachenburg | ||||||||||||
Albrecht Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Anna Otýlie Nasavsko-Weilburská | ||||||||||||
Anna Nasavsko-Dillenburská | ||||||||||||
Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Ludvík I. ze Sayn-Wittgenstein | ||||||||||||
Jiří II. ze Sayn-Wittgenstein-Berleburg | ||||||||||||
Alžběta ze Solms-Laubach | ||||||||||||
Arnošt ze Sayn-Wittgenstein-Homburg | ||||||||||||
Albrecht Nasavsko-Weilburský | ||||||||||||
Alžběta Nasavsko-Weilburská | ||||||||||||
Anna Nasavsko-Dillenburská | ||||||||||||
Kristýna Alžběta ze Sayn-Wittgenstein-Homburg | ||||||||||||
Josiáš I. Waldecký | ||||||||||||
Kristián Waldeck | ||||||||||||
Marie z Barby-Mühlingenu | ||||||||||||
Kristýna Waldecko-Wildungenská | ||||||||||||
Jan VII. Nasavsko-Siegenský | ||||||||||||
Alžběta Nasavsko-Siegenská | ||||||||||||
Magdaléna Waldecko-Wildungenská | ||||||||||||
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku John Ernst, Count of Nassau-Weilburg na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský na Wikimedia Commons
Nasavsko-weilburský hrabě | ||
---|---|---|
Předchůdce: Fridrich |
1675–1688 Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský |
Nástupce: Změna titulu |
Nasavsko-weilburský kníže | ||
---|---|---|
Předchůdce: Nový titul |
1688–1719 Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský |
Nástupce: Karel August |