James Pradier
Jean-Jacques Pradier (23. května 1790 Ženeva – 4. června 1852 Bougival) byl francouzsko-švýcarský sochař. Jeho bratr byl rytec Charles Simon Pradier a jeho syn John Pradier, malíř.
James Pradier | |
---|---|
Rodné jméno | Jean-Jacques Pradier |
Narození | 23. května 1790 Ženeva |
Úmrtí | 4. června 1852 (ve věku 62 let) Rueil |
Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of James Pradier |
Alma mater | Francouzská akademie v Římě (1814–1818) Národní vysoká škola krásných umění |
Povolání | sochař a malíř |
Manžel(ka) | Louise Pradier (od 1833) |
Partner(ka) | Juliette Drouet (od 1825) |
Děti | John Pradier Claire Pradier |
Příbuzní | Charles-Simon Pradier[1] (sourozenec) Carlo Pradier (vnuk) |
Významná díla | Chloris caressée par Zéphir The Three Graces statue of Augustin Pyramus de Candolle |
Ocenění | Římská cena (1813) rytíř Řádu čestné legie (1828) důstojník Řádu čestné legie (1834) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a kariéra editovat
V roce 1809 se stal žákem Lemota na École nationale supérieure des beaux-arts a roku 1813 vyhrál Prix de Rome. Léta 1812 až 1819 strávil v Římě, kde kopíroval antická díla. Po návratu v roce 1819 vystavil v Salonu své sousoší Kentaur a bakchantky a zvítězil.
V roce 1827 začal vyučovat na École des beaux-arts. Jeho mecenášem se stal Ludvík Filip.
Se svou ženou, Louise Darcetovou, měl tři děti. Je pohřben na pařížském hřbitově Père Lachaise, náhrobek vytvořili jeho žáci.
Dílo editovat
Vytvořil značné množství soch a bust. Část je uchovávána v Louvru, jiné lze najít po celé Francii.
Žáci editovat
- Auguste Bosc, 1828–1878
- Antoine Bovy, 1795–1877
- Marie-Noémi Cadiot, 1828–1888
- Louis-Félix Chabaud, 1824–1902
- John-Étienne Chaponnière, 1801–1835
- Henri Michel, Antoine Chapu, 1833–1891
- Augustin Courtet, 1821–1891
- Gustave Crauk, 1827–1905
- Antoine Etex, 1808–1888
- Hippolyte Ferrat 1822–1882
- Adolphe Victor Geoffroy-Dechaume, 1816–1892
- Eugène Gonon, 1814–1892
- Kaspar Grüter, 1811–1865
- Eugène Guillaume, 1822–1905
- Henri Lehmann, 1814–1882
- Eugène-Louis Lequesne, 1815–1887
- Henri Le Secq, 1818–1882
- Jacques-Léonard Maillet, 1823–1894
- Louis-Victor Mercier, 1810–1894
- Louis Merley, 1815–1883
- François-Clément Moreau, 1831–1865
- Louis-Marie Moris, 1818–1883
- Pierre-Alfred Robinet, 1814–1877
- François Félix Roubaud, 1825–1876
- Pierre-Charles Simart, 1806–1857
- Victor Vilain, 1818–1899.
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byly použity překlady textů z článků James Pradier na německé Wikipedii a James Pradier na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu James Pradier na Wikimedia Commons