Jägalský vodopád
Jägalský vodopád (estonsky Jägala juga) je jeden z největších estonských vodopádů. Nachází se na dolním toku řeky Jägale necelých 5 km od jejího ústí na území obce Jõelähtme, přibližně 25 km východně od Tallinnu.
| Jägalský vodopád | |
|---|---|
.JPG) | |
| Rozměry | |
| Celková výška | 8,1 m[1] |
| Šířka | 60 m |
| Průtok | průměrný 12,8 m³/s jarní 200 m³/s[2] |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Estonsko |
| Zeměpisné souřadnice | 59°27′0″ s. š., 25°10′43″ v. d. |
 | |
| Ostatní | |
| Vodní tok | Jägala |
| Povodí | Finský záliv |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Základní údaje
editovatVodopád vznikl na přechodu řeky Jägaly přes Baltský klint. Má výšku 8,1 m, což ho činí po Valastském vodopádu druhým nejvyšším vodopádem v Estonsku. Protože však na vzniku Valastského vodopádu se podílel svou činností člověk, je Jägalský vodopád mezi estonskými vodopády nejvyšším přirozeně vzniklým.
Šířka vodopádu se výrazně mění v průběhu roku v závislosti na průtoku — v době jarního tání se rozlévá do šířky 60–70 m.[1] Průměrný průtok 12,8 m³/s a jarní průtok 200 m³/s činí Jägalský vodopád po Narevském vodopádu druhým nejvodnějším v Estonsku. Protože ovšem Narevský vodopád je kvůli náhonu Narevské vodní elektrárny po většinu roku suchý, zůstává po většinu času nejvodnějším estonským vodopádem Jägalský vodopád.
Geologie
editovatVodopád vznikl pravděpodobně při poklesu hladiny v někdejším Ancylovém jezeře přibližně 6000 let př. n. l. V období Limneového moře se průtok postupně se prodlužující řeky zvýšil natolik, že se vodopád erozí terénního stupně začal pohybovat do vnitrozemí o několik centimetrů ročně. V letech 1688–1931 činil průměrný roční ústup vodopádu přibližně 17 cm. Vodopád tak během své cesty vyhloubil přibližně 280 m dlouhý a 10–12 m hluboký kaňon.[1][2]
Jako typický severoestonský klintový vodopád se Jägalský vodopád nachází na rozhraní ordovických vápencových a pískovcových vrstev.
Turistický cíl
editovatPro své v rámci Estonska rekordní rozměry i díky své blízkosti k Tallinnu je Jägalský vodopád vyhledávaným turistickým cílem.
Vodopád je přístupný z levého břehu od vesnice Koogi po cca 1km silniční spojce vedoucí z centra vesnice na severovýchod, a z pravého břehu od vesnice Jägala-Joa po cca 500m zpevněné cestě vedoucí z centra vesnice na jih.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Jägalský vodopád v estonském Registru životního prostředí (estonsky)
- ↑ a b North Estonian Klint [online]. Geotrail, 2008 [cit. 2013-06-13]. Kapitola Waterfalls and cascades. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-09. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jägalský vodopád na Wikimedia Commons - Jägalský vodopád v estonském Registru životního prostředí (estonsky)
- North Estonian Klint [online]. Geotrail, 2008 [cit. 2013-06-13]. Kapitola Waterfalls and cascades. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-09. (anglicky)
- Jägalský vodopád v elektronickém průvodci Eestigiid.ee (estonsky)
- Panoramatické foto Jägalského vodopádu v zimě
- Letecké panoramatické foto Jägalského vodopádu na jaře
