Ján Valentini (Valentiny, Valentinyi; 10. listopadu 1756, Turčiansky Michal4. dubna 1812, Kláštor pod Znievom) byl slovenský římskokatolický kněz, básník, historik, přírodovědec.

Ján Valentinyi
Narození10. listopadu 1756
Turčiansky Michal
Úmrtí4. dubna 1812 (ve věku 55 let)
Kláštor pod Znievom
Povoláníkatolický kněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Jeho rodiči byli Ján Valentini a Žofie Valentiniová. V letech 1776 - 1782 studoval filozofii a teologii na gymnáziu a v kněžském semináři v Budíně, roku 1782 byl vysvěcen na kněze. Roku 1782 sloužil jako kaplan v Slovenskej Lupči, v letech 1783 - 1787 v Prievidzi, v Bojnicích, od 1787 správce fary, od roku 1788 sloužil jako farář v Klášteře pod Znievom. Příslušník starší generace v bernolákovském hnutí. Autor historické latinské klasistické příležitostné poezie. Zabýval se i balneologií a fyzikou, speciálně elektrostatikou, kterou využíval jako léčitel. Od 1795 byl členem Slovenského učeného tovarišstva a ústřední osobností v jeho pobočném stánku v Banské Bystrici.

Dílo editovat

  • Onomasticon. . . Gabrieli Zerdahelyi Episcopal Neosoliensi, Banská Bystrica roku, 1803
  • Elegia salutans ... dnum Josephum regni Hungariae Palatinum. . ., Banská Bystrica, 1806

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Valentini (básnik) na slovenské Wikipedii.

Literatura editovat

Externí odkazy editovat