Otevřít hlavní menu

Jáchym Novohradský z Kolovrat

český šlechtic a politik

Jáchym Novohradský z Kolovrat (1530?17. ledna 1600) byl český šlechtic z novohradské větve rodu Kolovratů. Roku 1578 se stal karlštejnským purkrabím, mimo to byl též prezidentem české komory a c. k. komořím a tajným radou.

Jáchym Novohradský z Kolovrat

Prezident české komory
Ve funkci:
1575 – 1577
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Jáchym ze Švamberka
Nástupce Jan V. Popel z Lobkowicz
Ve funkci:
1593 – 1597
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Ladislav III. Popel z Lobkowicz
Nástupce Štěpán Jiří ze Šternberka

Karlštejnský purkrabí za panský stav
Ve funkci:
1578 – 1599
Panovník Rudolf II.
Předchůdce Jan Bořita z Martinic
Nástupce Jáchym Oldřich z Hradce

Císařský komorník a tajný rada
Panovník Rudolf II.

Narození 1530?
Úmrtí 17. ledna 1600
Místo pohřbení Kostel svatého Václava
Choť Anna Bezdružická z Kolovrat
Rodiče Hynek Novohradský z Kolovrat
Kateřina z Lobkovic
Děti Jan Novohradský z Kolovrat
Kateřina Novohradská z Kolovrat
Příbuzní Zbyněk Leopold Novohradský z Kolovrat (vnuk)
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Jáchym Novohradský se narodil jako prvorozený syn Hynka Novohradského z Kolovrat a jeho třetí manželky Kateřiny, rozené z Lobkovic. Přesné datum narození se nedochovalo, nicméně bývá uváděn rok 1530. Měl tři sourozence: bratry Zdeňka a Jana Ludvíka a sestru Annu. Byl vychováván jako protestant, pravděpodobně okolo roku 1567 ale přestoupil a stal se katolíkem.[1] Po své konverzi se snažil též o převedení svých poddaných v Košátkách ke katolicismu, především pomocí jezuitů.[2]

První politické kroky začal podnikat již za císaře Maxmiliána II., až za vlády jeho syna Rudolfa se ale stal komořím a později roku 1575 i tajným radou. Roku 1575 byl poprvé jmenován i prezidentem české komory a to na dva roky. Funkci získal ještě jednou, ale zdroje se liší v roku nástupu: Ottův slovník naučný uvádí rok 1593,[3] zatímco Vlastimil Borůvka v Genealogii rodu pánů z Kolovrat uvádí již rok 1591.[4] Česká komora se v té době starala o finance a zodpovídala se přímo císaři. Díky nové funkci si Jáchym Novohradský polepšil i finančně, avšak důležitou část jeho zdrojů tvořily i četné půjčky císaři, za které získával zástavou velká i menší panství, například Loket nebo Chomutov.[5][6]

Roku 1578 se stal karlštejnským purkrabím. Za jeho úřadování na hradě došlo k renesanční přestavbě, která se týkala především Velké věže a budovy purkrabství, která byla v té době nejvíce využívána. Provedením rozsáhlých oprav byl pověřen Oldřich Avostallis de Sala a rekonstrukce byla dokončeny roku 1597.[7] Její součástí byl například i nový oltář v kapli svatého Mikuláše, oprava hradeb nebo přestavba kostela blahoslavené Marie.[8]

21. října roku 1597 byl zastřelen David Rýdl z Neyenperku, následně byl z jeho vraždy obviněn Jáchym Novohradský. Oznámení na něj podal bratr Davida Mikuláš Rýdl, který uvedl, že si Jáchym měl najmout vrahy na něj, ti si ale bratry popletli a místo Mikuláše zavraždili Davida.[9] Právě kvůli tomuto obvinění musel Novohradský skončit v pozici prezidenta české komory.[10] Nakonec byli dva vrazi dopadeni a po prvním vyslýchání a mučení prohlásili, že si je najal Jáchym Novohradský.[11] Podruhé ale svoji výpověď změnili: vraždu Rýdla si přál měšťan Bazin. Následně byli popraveni, ale Mikuláš Rýdl si byl stále jistý, že za vraždou jeho bratra stojí Novohradský.[11] Celý spor se protáhl na několik let, ještě roku 1598 si Mikuláš stěžoval, že si je jistý, že se jej Kolovrat snaží znovu nechat zavraždit. Jáchym Novohradský z Kolovrat se ale konce soudu nedožil: zemřel 17. ledna 1600 a následně byl pochován v kostele svatého Václava ve Staré Boleslavi.[4][12] Pohřeb proběhl 28. února.[13]

Manželství a potomciEditovat

Roku 1557 se oženil s vdovou Annou Bezdružickou z Kolovrat, která byla jeho vzdálenou příbuznou. Jejím věnem byla obec Košátky, kterou zpočátku spravovala sama a později ji celou přenechala manželovi. Po smrti své sestry Kateřiny navíc Anna získala i půlku Buštěhradu. Zemřela roku 1590. Páru se narodily dvě děti: syn Jan a dcera Kateřina. Jan se stal, stejně jako jeho otec, c. k. komořím a tajným radou, navíc byl i hejtmanem slánského kraje. Oženil se s Alžbětou Berkovou z Dubé a Lipé (též uváděna jako Eliška) a měl potomky. Jáchymova dcera Kateřina se roku 1578 vdala za Viléma staršího z Oppersdorfu, se kterým neměla žádné děti.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ČAPEK, Otakar. Kolovratové Novohradští. In Boleslavan. Vlastivědný sborník Mladoboleslavska a Benátska 9. 1934/35, s. 45 – 53.
  2. ŠULC, Jaroslav a kol. Košátky, Slivna a okolí: Od minulosti k dnešku. Košátky, 1999. s. 33.
  3. Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. 1. vyd. Svazek XIV.. Praha: [s.n.], 1899. 1068 s. S. 600–605. 
  4. a b BORŮVKA, Vlastimil. Genealogie rodu pánů z Kolovrat. 1. vyd. Praha: Klub pro českou heraldiku a genealogii, 1992. S. 25. 
  5. KEPKOVÁ, str. 17.
  6. V PRAZE. 1596, 1. června [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky [cit. 2017-10-31]. Dostupné online. 
  7. KEPKOVÁ, str. 30.
  8. KEPKOVÁ, str. 31.
  9. KEPKOVÁ, str. 48.
  10. STLOUKAL, Karel. Papežská politika a císařský dvůr pražský na předělu XVI. A XVII. věku. Praha, 1925. s. 170
  11. a b KEPKOVÁ, str. 49.
  12. Kolovrat [online]. Genealogy [cit. 2017-11-01]. Dostupné online. 
  13. BŘEZAN, Václav. Životy posledních Rožmberků II.. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1985. 560 s. S. 551. 

LiteraturaEditovat

  • KEPKOVÁ, Veronika. Jáchym Novohradský z Kolovrat. Prezident české komory a karlštejnský purkrabí. Pardubice, 2012 [cit. 2017-10-29]. 89 s. Bakalářská práce. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Vítězslav Prchal. Dostupné online.

Externí odkazyEditovat