Ismail Kadare
Ismail Halit Kadare (* 28. ledna 1936 Gjirokastër) je albánský básník a spisovatel. V roce 1990 odešel do Francie, žije střídavě v Albánii a Francii.
| Ismail Kadare | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. ledna 1936 (88 let) Gjirokastër |
| Povolání | básník, romanopisec, spisovatel a překladatel |
| Národnost | Albánci |
| Alma mater | Tiranská univerzita Literární institut Maxima Gorkého |
| Významná díla | Generál mrtvé armády Kështjella Kronikë në gur Krvavý duben Ura me tri harqe … více na Wikidatech |
| Ocenění | Prix mondial Cino Del Duca (1992) komandér Řádu umění a literatury (1996) Herderova cena (1998) Mezinárodní Bookerova cena (2005) Cena kněžny asturské za literaturu (2009) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Helena Kadare (od 1963) |
| Děti | Besiana Kadare |
| Vlivy | Italo Calvino |
| Podpis | .svg){kind=small} |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vzdělání editovat
Absolvoval střední školu v rodném městě a v roce 1958 vystudoval albánštinu na univerzitě v Tiraně. Později strávil dva roky na Literárním institutu M. Gorkého v Moskvě.
Poezie editovat
Literární tvorbu započal už na gymnáziu, ale proslavil se především dílem Moje století (Shekulli im, 1961), po kterém následovala další básnická díla jako Sluneční motivy (Motive me diell, 1968) a Čas (Koha, 1976). Nejvýznamnějším jeho básnickým dílem je lyricko epická poéma Proč se přemýšlí o těchto horách (Përse mendohen këto male, 1964), která reflektuje osudy albánského národa a stalinistické Albánské strany práce.
Próza editovat
Kadare je autor řady povídek, novel i románů. Prozaická díla jsou charakteristická historicko-filozofickými úvahami a hlubokými myšlenkami často vyjádřenými pomocí výpustek, na základě asociací nebo historických souvislostí.[zdroj?] Myšlenka románu Generál mrtvé armády (Gjenerali i ushtrisë së vdekur, 1964, česky 1990) je albánská láska ke svobodě. Námět nezdolného albánského ducha napříč staletími použil také v románu Hrad (Kështjellë, 1975). V románu Kamenná kronika (Kronikë në gur, 1970) kritizuje styl myšlení venkovanů. O důležitých historických problémech mluví ve sbírkách povídek a novel Dřívější znak (Emblema e dikurshme, 1970), Most se třemi oblouky (Ura me tri harqe, 1978) a Chladnokrevnost (Gjakftohtësia, 1980). Významným dílem z jeho tvorby, ale i celé novoalbánské literatury je román Velká zima (Dimri i madh, 1977).
Kadareho díla byla přeložena do mnoha světových jazyků.
Spor o albánskou identitu editovat
Kniha Evropská identita Albánců – důkaz z roku 2006, jejíž části publikoval deník Shekulli, rozpoutala polemiku mezi ním a literárním kritikem Rexhepem Qosjou.
Ocenění editovat
V roce 1992 mu byla udělena francouzská literární cena Prix mondial Cino Del Duca. V roce 2005 byl prvním laureátem Mezinárodní Man Bookerovy ceny.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ismail Kadare na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ismail Kadare
- Ismail Kadare v Databázi knih
- Ismail Kadare: Pozvání do spisovatelovy pracovny, A2, 27/2006
