Igor Larionov
Igor Larionov (rusky:Игорь Николаевич Ларионов) (* 3. prosince 1960, Voskresensk, Sovětský svaz) je bývalý reprezentační hokejista, narozený v Sovětském svazu dne 3. prosince 1960 a přezdívaný profesor. Od počátku své kariéry v roce 1978 hrál za několik hokejových klubů a to jak v Sovětském svazu, tak i v USA a Kanadě. V sovětské reprezentaci byl členem legendární a obávané Green Line spolu s Krutovem, Makarovem, Fetisovem a Kasatonovem. V roce 1996 se rozhodl nastoupit za Rusko na Světovém poháru až po potvrzení, že tým nepovede trenér Tichonov.[1] Po ukončení hráčské kariéry se začal zabývat podnikáním v oblasti vín. Od roku 2008 je členem realizačního týmu SKA Petrohrad.[2] Je členem Síně slávy IIHF i Hokejové síně slávy v Torontu.
| Igor Larionov | |
|---|---|
 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 3. prosince 1960 (64 let) |
| Místo narození | Voskresensk, Sovětský svaz |
| Stát | Rusko |
| Výška | 175 cm |
| Hmotnost | 77 kg |
| Manžel(ka) | Elena Batanova |
| Klubové informace | |
| Aktivní roky | 1978–2004 |
| Pozice | centr |
| Kluby | NHL Vancouver Canucks San Jose Sharks Detroit Red Wings Florida Panthers New Jersey Devils RSL Chimik Voskresensk CSKA Moskva National League A HC Lugano Allsvenskan 2 Brunflo IK |
| Draft NHL | V roce 1985 jako 214. celkově týmem Vancouver Canucks |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
Jako reprezentant SSSR 
| ||
 Lední hokej na ZOH
| ||
| zlato | ZOH 1984 | SSSR |
| zlato | ZOH 1988 | SSSR |
| Mistrovství světa | ||
| zlato | MS 1982 | SSSR |
| zlato | MS 1983 | SSSR |
| bronz | MS 1985 | SSSR |
| zlato | MS 1986 | SSSR |
| stříbro | MS 1987 | SSSR |
| zlato | MS 1989 | SSSR |
| Mistrovství světa juniorů | ||
| zlato | MSJ 1979 | SSSR 20 |
| zlato | MSJ 1980 | SSSR 20 |
Jako reprezentant Ruska 
| ||
| Lední hokej na ZOH
| ||
| bronz | ZOH 2002 | Rusko |
| Kanadský pohár | ||
| vítěz | KP 1981 | SSSR |
| semifinále | KP 1984 | SSSR |
| finále | KP 1987 | SSSR |
| Světový pohár | ||
| semifinále | SP 1996 | Rusko |
| Stanley Cup | ||
| vítěz | 1996/1997 | Detroit Red Wings |
| vítěz | 1997/1998 | Detroit Red Wings |
| vítěz | 2001/2002 | Detroit Red Wings |
Životopis
editovat
Igor Larionov se narodil v městě Voskresensk. S hokejem začal na ulici. Od 7 do 17 let hrával za místní tým. Jako teenager získá své jméno, když se dostane do první trojky týmu a vyhraje kanadské bodování národního turnaje Palet D'or. V sezóně 1980/1981 v zápase proti CSKA Moskva si ho všimne Tichonov a zařadí ho do svého týmu. Brzy nahradí Žlutkova a stává se místo něj centrem první útočné formace. Nevyhovuje mu zdejší vojenský systém. Záviděl Krutovovi, že už na olympiádě v 20 letech, protože už hrál za CSKA. Je znám svou zeleninovou dietou.
Igor umí skvěle jazyky a tak byl první, kdo na Kanadském poháru 1981 promluvil s Gretzkym. Na olympijských hrách v Sarajevu, kde získal svou první zlatou medaili byl Tichonovem pokárán, že mluví s "nepřáteli". Během období 1985/1986 je úplně zakázáno cestovat do zahraničí. Až na malé výjimky, jako například turné po USA. V roce 1986 se oženil s krasobruslařkou Elenou Batanovou. Igor byl jmenován poručíkem. Tichonov plně chválí Larionova, ale Igor ho už má dost. Myslí si, že olympiáda v Calgary bude poslední soutěží "Big Five". Na olympiádě hraje fantasticky a opět vyhraje zlatou medaili.
Igor Larionov napsal Tichonovi dopis, ve kterém si přeje, aby je uvolnil do NHL. Nakonec se mu po velkém boji podaří trenéra přesvědčit, díky čemuž v roce 1989 konečně může do NHL. V roce 1989 podepsal smlouvu s Vancouverem na tři sezony. V Moskvě měl jen dvoupokojový byt, ale tady má dům se třemi koupelnami. První rok hraje s Vladimírem Krutovem, ale ten brzy odejde a také hraje s Pavlem Bure. Igor se dostal i do play off, ale tam se jim nedařilo. Rozhodl se přestoupit do švýcarského HC Lugano, se kterým se NLA dostal až do semifinále.
V sezóně 1993/1994 se vrátí do NHL, ale tentokrát do San José, kde se potkává s Makarovem. První rok byl dobrý, ale ve druhém si zlomil nohu a po jeho návratu se tým velice změnil. Jeff Norton také odešel.
V sezóně 1995/1996 přestoupí do Detroitu, kde se potkává s Fetisovem. Zde vzniká "Ruská pětka". První rok sice Stanley nezískali, ale v sezóně 1996/1997 se Igor dočkal svého prvního Stanley Cupu a tím vstupu do Triple Gold Club. Jenže ho postihla nehoda, kterou měl Fetisov a Konstantinov. Fetisov byl schopný hrát, ale Konstantinov ne. On měl jet původně s nimi, ale rozhodl se, že nepojede. V sezóně 1997/1998 Stanley Cup obhájil. V sezóně 2000/2001 hrál za Floridu, ale poté se vrátil. Tato sezóna nebyla pro Detroit úspěšná. V sezóně 2001/2002 přestoupil do Detroitu Dominik Hašek. Igor se v play off proti St.Louis zranil, ale vrátil v půli sedmizápasové bitvy proti Coloradu. Sedmý zápas Detroit vyhrál 7:0 a Igor měl 2 asistence. Ve finále proti Carolině dal ve 3. finále nejslavnější gól své kariéry, když rozhodl ve 3.prodloužení svým gólem o vítězství Detroitu. Gól dával i ve 4. finále a v 5.finále na gól nahrával. Díky tomu získal svůj 3. a poslední Stanley Cup v 41 letech. Ale pokračoval dál. V sezóně 2002/2003 Detroit vypadl play off s Mighty Ducks of Anaheim. V sezóně 2003/2004 chtěl prodloužit s Detroitem, ale nakonec podepsal New Jersey Devils. V tuto sezónu vstřelil 1 gól a play off odehrál 1 zápas.
Poté se rozhodl v 43 letech ukončit kariéru. V roce 2005 ještě odehrál 2 zápasy za Brunflo, švédský tým hrající ve 3. švédské lize. Dal 1 gól na 3 přihrál. V roce 2008 byl uveden do hokejové síně slávy.
Vyhrál 2× juniorské mistrovství světa v letech 1979, 1980. Vyhrál Kanadský pohár v roce 1981, mistrovství světa zlato 1982, 1983, 1986 1989 stříbro 1987 a bronz 1985. Olympijské hry zlato 1984 a 1988 a bronz 2002, zde byl kapitánem ruské reprezentace.
Hráčská kariéra
editovat- 1977–1978 Chimik Voskresensk Sovětský svaz
- 1978–1979 Chimik Voskresensk
- 1979–1980 Chimik Voskresensk
- 1980–1981 Chimik Voskresensk
- 1981–1982 HC CSKA Moskva
- 1982–1983 HC CSKA Moskva
- 1983–1984 HC CSKA Moskva
- 1984–1985 HC CSKA Moskva
- 1985–1986 HC CSKA Moskva
- 1986–1987 HC CSKA Moskva
- 1987–1988 HC CSKA Moskva
- 1988–1989 HC CSKA Moskva
- 1989–1990 Vancouver Canucks NHL
- 1990–1991 Vancouver Canucks
- 1991–1992 Vancouver Canucks
- 1992–1993 HC Lugano NLA
- 1993–1994 San Jose Sharks
- 1994–1995 San Jose Sharks
- 1995–1996 San Jose Sharks
- 1995–1996 Detroit Red Wings
- 1996–1997 Detroit Red Wings
- 1997–1998 Detroit Red Wings
- 1998–1999 Detroit Red Wings
- 1999–2000 Detroit Red Wings
- 2000–2001 Florida Panthers
- 2000–2001 Detroit Red Wings
- 2001–2002 Detroit Red Wings
- 2002–2003 Detroit Red Wings
- 2003–2004 New Jersey Devils
- 2005–2006 Brunflo IK Švédsko
- Sovětský svaz celkově 457 204 230 434 295
- NHL celkově (zálkadní část) 921 169 475 644 474
- NHL celkově (play off) 150 30 67 97 60
Mezinárodní statistiky
editovatStanley Cup
editovatBěhem své kariéry získal třikrát Stanley Cup, v letech 1997, 1998 a 2002, pokaždé s týmem Detroit Red Wings.
Reference
editovat- ↑ BÁRTA, Pavel. Proč místo „da“ řekli „nět“. Gól. 5. únor 1998, roč. 31, čís. 6, s. 19. ISSN 0323-0686.
- ↑ Archivovaná kopie. hokej.sport.cz [online]. [cit. 2008-07-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-21.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Igor Larionov na Wikimedia Commons - Igor Larionov – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
- Igor Larionov – statistiky na Hockeydb.com (anglicky)
- Larionov na Hockey CCCP International
- Osobní stránky
- Článek o Larionovi na Novinkách.cz Archivováno 17. 5. 2008 na Wayback Machine.
- Igor Larionov v databázi Olympedia (anglicky)
