Otevřít hlavní menu

Horní skály

skály v okrese Liberec, horolezecká lokalita

Horní skály (německy Oberwegsteine či Oberwegfelsen, v horolezeckém slangu Obrvégry)[1] se nacházejí v nejvýchodnější části Chráněné krajinné oblasti Lužické hory u Horního Sedla, části města Hrádek nad Nisou v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji. Jedná se o skupinu osmi skalních věží, pojmenovaných Velká a Malá Smrtka, Liberecká věž, Gahlerova věž, Cvičná věž, Dvojče, Sokol a Zub.

Horní skály
Skalní věž Velká Smrtka
Skalní věž Velká Smrtka

Geomorfologický tvar skalní věže

Nadřazená jednotka Ještědsko-kozákovský hřbet

Horní skály
Horní skály
Horniny pískovec
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Popis lokalityEditovat

Geografická polohaEditovat

Horní skály leží přibližně v nadmořské výšce 470 až 520 metrů na jihozápadní straně protáhlého pískovcového hřbetu Hřebeny (nejvyšší bod hřbetu je 534 m n. m.), asi 200 metrů vzdušnou čarou na západ od Horního Sedla a přibližně 3 km od hranice se Spolkovou republikou Německo.[2] Na severní straně Hřebenů byl v letech 1937 - 1938 vybudován větší počet betonových pevnůstek pohraničního opevnění, tzv. řopíků. Temenem Hřebenů prochází rozvodí mezi Baltským a Severním mořem.

Geologická charakteristikaEditovat

Skalní věže jsou tvořeny cenomanskými pískovci, zpevněnými křemennou impregnací (silicifikací) a protkanými četnými kalcitovými a křemennými žilkami, které vystupují z ohlazeného povrchu skal. Vlastní hřeben, tvořený šikmo ukloněnými pískovcovými lavicemi, sleduje tektonickou linii Lužického zlomu. Na tomto zlomu se zde pískovce stýkají s krystalickými horninami lužického žulového masívu, vyzdviženými v období třetihor.[3]

 
Nejvyšší a nejmohutnější z Horních skal, Liberecká věž, je vysoká 40 metrů

Horolezectví a původ názvu skalEditovat

Skály byly pojmenovány podle staré Horní cesty (německy Oberweg), která vede z Hrádku nad Nisou do Rynoltic. Této cestě, která obchází Hřebeny z jihu, se dnes někdy také říká Stezka horolezců. V prvních letech 20. století začali Horní skály prozkoumávat a zlézat místní horolezci v čele s libereckým básníkem a průkopníkem horolezectví Rudolfem Kauschkou. Prvovýstupy na zdejší skalní věže se vesměs datují z roku 1904. Pouze Gahlerova věž, pojmenovaná po známém horolezci Adolfu Gahlerovi, byla zlezena až 20. května 1906. Na této věži je dodnes tabulka, připomínající tragickou smrt horolezce Herberta Guhna, který se z ní zřítil ve 20. letech 20. století.[4] Nejmohutnější ze zdejších skalních věží dali jméno Liberecká členové libereckého horolezeckého spolku Wirbelsteiner, kteří na jejím vrcholu vztyčili v srpnu roku 1907 železný kříž.[1]

DostupnostEditovat

Přístup k Horním skalám je po zeleně značené lesní cestě, která u turistického rozcestí odbočuje ze silničky mezi Horním Sedlem a Černou Louží. Tato silnička je zde totožná s trasou někdejší Horní cesty. Zároveň po ní vede mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory, jejíž zastavení číslo 6 u Horních skal je věnováno horolezectví. Přímo u zmíněného rozcestí je autobusová zastávka Hrádek n. Nisou, Horní Sedlo, u kapličky na trase autobusových linek mezi Hrádkem nad Nisou a Stráží pod Ralskem či Jablonným v Podještědí. Nejbližší vlakové zastávky jsou v Rynolticích (4 km) a v Hrádku nad Nisou (5 km).

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oberwegsteine na německé Wikipedii.

  1. a b KÜHN, Jiří. Hřebeny - Horní skály [online]. [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. 
  2. mapy.cz [online]. Seznam. 20. 4. 2015. 
  3. KÜHN, Petr. Geologické zajímavosti Libereckého kraje. 1. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2006. 120 s. S. 40. 
  4. Popis lokality na německém webu

LiteraturaEditovat

  • Turistická mapa CHKO Lužické hory 1 : 25 000, Česká Lípa: Geodézie On Line, 2007, 1. vyd.
  • BELLMANN, Michael, THIELE, Manfred: Kletterführer Nördliches Böhmen, Verlag Michael Bellmann, Dresden, 2003 (německy)
  • kolektiv: horolezecký průvodce Lužické hory, 104 stran, Klub horolezců Hrádek 2006

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat