Hodkov (tvrz)
Tvrziště Hradiště či Hodkov je zaniklá tvrz u vesnice Hodkov jihozápadně od Zbraslavic v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. V patnáctém a první polovině šestnáctého století byla centrem malého šlechtického statku, který vlastnili příslušníci rodů Bohdaneckých z Hodkova a Dvořeckých z Olbramovic. Z tvrze se dochovalo jen tvrziště s terénními stopami staveb a opevnění, které je chráněno jako kulturní památka.[1]
| Hodkov | |
|---|---|
 Příkop a centrální pahorek | |
| Základní informace | |
| Zánik | 16. století |
| Další majitelé | Bohdanečtí z Hodkova Dvořečtí z Olbramovic |
| Poloha | |
| Adresa | jihovýchodně od Hodkova, Zbraslavice,  Česko |
| Souřadnice | 49°46′53,58″ s. š., 15°9′13,84″ v. d. |
  Hodkov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 16664/2-1263 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o Hodkovu pochází z roku 1375,[2] kdy vesnice patřila Petrovi z Kolovrat, který však sídlil na hradě ve Zruči nad Sázavou. V roce 1379 měl patronátní právo k hodkovskému kostelu Jeník z Hodkova a roku 1395 patřila část vsi Albertovi z Hodkova. Podle Augusta Sedláčka tehdy už hodkovská tvrz stála, ale Albertovi nepatřila.[3]
Koncem čtrnáctého století na Hodkově sídlil Kuneš z Hodkova, předek rodu Bohdaneckých z Hodkova, kterému patřily také Otryby a po určitou dobu také Číhošť.[3] V roce 1406 vesnici získal Kuneš z Olbramovic,[4] který v letech 1406–1418 zastával funkci karlštejnského purkrabího. V roce 1414 uzavřel dohodu o nedílném držení svých statků s Otíkem z Olbramovic a Mikulášem ze Lhoty. Při té příležitosti je poprvé doložena hodkovská tvrz. Dohoda zahrnovala Kunešův Hodkov s tvrzí, poplužním dvorem a selskými dvory v Olbramovicích a Prostřední Vsi, Otíkovy poplužní a selské dvory v Křtěnovicích a Olbramovicích a Mikulášovovu Lhotu s tvrzí a příslušenstvím.[3]
Kuneš z Olbramovic zemřel v letech 1418–1419 a jeho majetek byl prohlášen za odúmrť. Proti tomu protestovali Otík z Olbramovic, snad Kunešův bratr, a Mikuláš ze Lhoty, kteří měli podle dohody z roku 1414 majetek zdědit. Začátek husitských válek však rozsouzení sporu na delší dobu odložil.[3] Podle lidových pověstí měla být tvrz během husitských válek zničena, ale doklady pro to chybějí.[4] Hodkov ovládl Otík z Olbramovic, po němž ho zdědil jeho syn Kuneš Kozel z Olbramovic. Oženil se s Eliškou ze Žestok a v roce 1464 ji zapsal majetek ve výši 150 kop grošů na hodkovské tvrzi, poplužním dvoru a selských dvorech ve vsi. Několik let poté manželé zemřeli. Dědictví po nich si nárokoval Jan z Říčan a Hrádku a bratři Václav a Ondřej Dvořečtí z Olbramovic, ale Eliščin podíl ve výši 150 kop připadl roku 1474 jako odúmrť králi Vladislavovi.[3]
Hodkov nadále zůstal v majetku Dvořeckých z Olbramovic. Přech a Jindřich, synové Václava Dvořeckého, se v roce 1520 rozdělili o majetek a Hodkov připadl Přechovi. V roce 1546 od Trčků z Lípy koupil Načeradec, kam se přestěhoval, a sídla v Olbramovicích a Hodkově začala chátrat. Zápis v zemských deskách z roku 1550 uvádí hodkovskou tvrz jako pustou. Krátce předtím Přech vesnici prodal Petru Rybkovi z Újezdu, ale ten bydlel v poplužním dvoře.[3]
Tvrz už nebyla obnovena. Na začátku sedmnáctého století byly zdi ještě ve snadno opravitelném stavu, ale nadále chátraly.[3] Po roce 1760 začalo na pokyn královské komory jejich rozebírání a získaný stavební materiál posloužil při rozšiřování hospodářského dvora na jižním okraji vesnice.[4]
Stavební podoba editovat
Z tvrze se dochovalo tvrziště typu motte.[5] Centrální pahorek ze tří stran obepíná až šest metrů hluboký příkop, zatímco východní stranu chránil strmý svah.[2] Z jihu příkop překračuje úzká vstupní šíje. Na ploše pahorku je patrných několik prohlubní a hlinitokamenitý násyp.[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-02-20]. Identifikátor záznamu 127239 : Tvrziště Hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Kolektiv autorů. Encyklopedie českých tvrzí. 1. vyd. Díl I. A–J. Praha: Argo, 1998. 272 s. ISBN 80-7203-068-X. Heslo Hodkov, s. 187.
- ↑ a b c d e f g SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XII. Čáslavsko. Praha: František Šimáček, 1900. 378 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Zbraslavic, s. 222.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Hodkov – tvrz, s. 117–118.
- ↑ a b Tvrziště Hradiště, archeologické stopy [online]. Národní památkový ústav [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu tvrziště Hradiště na Wikimedia Commons
