Hnědák Schweinitzův

Hnědák Schweinitzův Phaeolus schweinitzii je houba z čeledě troudnatcovité Fomitopsidaceae řádu chorošotvaré (Polyporales ). Nejedlá houba, je uváděna i jako možná jedovatá houba[1]. Nebezpečný patogen napadající kořeny a kmen jehličnanů.[2]

Jak číst taxoboxHnědák Schweinitzův
alternativní popis obrázku chybí
Hnědák Schweinitzův Phaeolus schweinitzii, plodnice
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusé (Basidiomycota)
Třídahouby rouškaté (Agaricomycetes)
Řádchorošotvaré (Polyporales)
Čeleďtroudnatcovité (Fomitopsidaceae)
Rodhnědák (Phaeolus)
Binomické jméno
Phaeolus schweinitzii
(Fr.) Pat., (1900)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kódEditovat

PAEOSC[3]

Synonyma patogenaEditovat

Vědecké názvyEditovat

Podle EPPO a Biolib je pro patogena s označením hnědák Schweinitzův Phaeolus schweinitzii používáno více rozdílných názvů, například Coltricia schweinitzii nebo Polyporus schweinitzii.[3]

Synonyma dle Index FungorumEditovat

  • Boletus sistotrema Alb. & Schwein. ex Sacc., Syll. fung. (Abellini) 6: 76 (1888)
  • Boletus sistotremoides Alb. & Schwein., Consp. fung. (Leipzig): 243 (1805)
  • Calodon spadiceus (Pers.) Quél., Enchir. fung. (Paris): 190 (1886)
  • Cladomeris schweinitzii (Fr.) Quél., Enchir. fung. (Paris): 169 (1886)
  • Cladomeris schweinitzii (Fr.) Quél., Enchir. fung. (Paris): 169 (1886) var. schweinitzii
  • Cladomeris spongia (Fr.) Quél., Enchir. fung. (Paris): 169 (1886)
  • Coltricia schweinitzii (Fr.) G. Cunn., Bull. N.Z. Dept. Sci. Industr. Res., Pl. Dis. Div. 77: 7 (1948)
  • Daedalea fusca Velen., České Houby 4-5: 689 (1922)
  • Daedalea spadicea (Pers.) Fr., Syst. mycol. (Lundae) 1: 505 (1821)
  • Daedalea suberosa Massee, Bull. Misc. Inf., Kew: 94 (1906)
  • Hapalopilus schweinitzii (Fr.) Donk, Meded. Bot. Mus. Herb. Rijks Univ. Utrecht 9: 173 (1933)
  • Hydnellum spadiceum (Pers.) P. Karst., Meddn Soc. Fauna Flora fenn. 5: 41 (1879)
  • Hydnum spadiceum Pers., Icon. Desc. Fung. Min. Cognit. (Leipzig) 2: 34 (1800)
  • Inodermus schweinitzii (Fr.) Quél., Fl. mycol. France (Paris): 394 (1888)
  • Inonotus herbergii (Rostk.) P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 48: 329 (1889)
  • Inonotus spongia (Fr.) P. Karst., Bidr. Känn. Finl. Nat. Folk 37: 69 (1882)
  • Inonotus sulphureopulverulentus P. Karst., Finl. Basidsvamp. 46(no. 11): 8 (1904)
  • Mucronoporus spongia (Fr.) Ellis & Everh., J. Mycol. 5(1): 29 (1889)
  • Ochroporus sistotremoides (Alb. & Schwein.) J. Schröt., in Cohn, Krypt.-Fl. Schlesien (Breslau) 3.1(25–32): 488 (1888) [1889]
  • Phaeodon spadiceus (Pers.) J. Schröt., in Cohn, Krypt.-Fl. Schlesien (Breslau) 3.1(25–32): 459 (1888) [1889]
  • Phaeolus sistotremoides (Alb. & Schwein.) Murrill, Bull. Torrey bot. Club 32(7): 363 (1905)
  • Phaeolus spadiceus (Pers.) Rauschert, Haussknechtia 4: 54 (1988)
  • Phaeolus spongia (Fr.) Pat., Essai Tax. Hyménomyc. (Lons-le-Saunier): 86 (1900)
  • Polyporus herbergii Rostk., in Sturm, Deutschl. Fl., 3 Abt. (Pilze Deutschl.) [7](27-28): 35 (1848)
  • Polyporus holophaeus Mont., Annls Sci. Nat., Bot., sér. 2 20: 361 (1843)
  • Polyporus schweinitzii Fr., Syst. mycol. (Lundae) 1: 351 (1821)
  • Polyporus sistotremoides (Alb. & Schwein.) Duby, Bot. Gall., Edn 2 (Paris) 2: 785 (1830)
  • Polyporus spongia Fr., Monogr. Hymenomyc. Suec. (Upsaliae) 2(2): 268 (1863)
  • Polyporus sulphureopulverulentus (P. Karst.) Sacc. & D. Sacc., Syll. fung. (Abellini) 17: 114 (1905)
  • Polystictus herbergii (Rostk.) P. Karst., Meddn Soc. Fauna Flora fenn. 14: 86 (1887)
  • Polystictus holophaeus (Mont.) Fr., Nova Acta R. Soc. Scient. upsal., Ser. 3 1(1): 78 (1851) [1855]
  • Polystictus holopleus (Mont.) Fr., Nova Acta R. Soc. Scient. upsal., Ser. 3 1(1): 78 (1851) [1855]
  • Polystictus schweinitzii (Fr.) P. Karst., Meddn Soc. Fauna Flora fenn. 5: 39 (1879)
  • Romellia sistotremoides (Alb. & Schwein.) Murrill, Bull. Torrey bot. Club 31(6): 339 (1904)
  • Sistotrema spadiceum (Pers.) Sw. [as 'spadicea'], K. Vetensk-Acad. Nya Handl. 31: 238 (1810)
  • Xanthochrous waterlotii Pat., Bull. Mus. natn. Hist. nat., Paris 30(6): 409 (1924)

České názvyEditovat

  • hnědák Schweinitzův
  • choroš rozděrkový [4]

Zeměpisné rozšířeníEditovat

Evropa, Severní Amerika,[5] Asie, Austrálie.[6]

Výskyt v ČeskuEditovat

Běžný druh.

PopisEditovat

Plodnice jednoletá, střechovitě nahloučené nad sebou, vějířovitá až mělce nálevkovitá, třeň připojen bokem či ve středu. Dužnina plodnice měkká, vodnatá a tmavě hnědá. Klobouk 8 - 30 cm průměr, 1 - 4 cm silný. Svrchu soustředně pásovaný, hrubě plstnatý, oranžový až tmavě hnědý či kaštanový až černý, s ostrým, oranžovým, sírově žlutým až zelenožlutým okrajem.[7]

Dužnina šťavnatá, hnědá poněkud kyselé vůně. Výtrusný prach bílý.[4]

HostitelEditovat

Především jehličnany. Preferuje modříny, borovice, smrky a douglasky tisolisté.[7]

PříznakyEditovat

Hniloba kořenů a kmene. Plodnice na kmeni nebo větvích hostitele. napadené části voní po terpentýnu.[L 1]

VýznamEditovat

Nebezpečný patogen způsobující hnilobu kořene. Při zjištěném napadení patogenem je třeba odstranit i pozůstatky kořenů.[L 1] Používala se k barvení textilií.

EkologieEditovat

Lesní porosty jehličnanů, nalézán na kořenech u vývratů.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. mykoweb.com
  2. botany.cz
  3. a b EPPO, PAEOSC
  4. a b www.houbareni.cz
  5. ogersmushrooms.com, rošíření. www.rogersmushrooms.com [online]. [cit. 2013-08-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-26. 
  6. eol.org
  7. a b www.biolib.cz

LiteraturaEditovat

  1. a b TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005. 

Externí odkazyEditovat