Wikipedie

Hluchovské stromořadí

Hluchovské stromořadí je oboustranná alej 212 stromů různého stáří (od 10 let do 150 let) rostoucích v místech podél původní významné obchodní stezky symbolicky spojující Brandýs nad Labem se Starou Boleslaví.[p. 1] Oboustranné stromořadí (v rovinatém terénu v nadmořské výšce 170 m) o celkové délce 985 metrů spojuje sportovní areál v lesoparku Houšťka (lokalita kdysi nazývaná Houška či Houštka)[p. 2] s přírodní památkou Hluchov poblíž řeky Labe.[2][3]

Zdroje k infoboxuVýznamná alej
Hluchovské stromořadí
Část stromořadí (před rokem 1880)
Část stromořadí (před rokem 1880)
Druhyjavor mléč, javor klen, javor babyka, lípa malolistá, jasan ztepilý, dub letní, jírovec maďal, trnovník akát, vrba bílá, olše lepkavá, střemcha obecná, hloh jednosemenný, topol bílý, topol kanadský, jilm habrolistý, jilm vaz
Počet212
Poloha
KrajStředočeský
OkresPraha-východ
ObecBrandýs nad Labem-Stará Boleslav
Nadmořská výška170 m n. m.
Souřadnice50°11′23,49″ s. š., 14°40′40,95″ v. d.
Hluchovské stromořadí
Hluchovské stromořadí
Hluchovské stromořadí na mapě ČR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Houšťka u Staré Boleslavi na komponované pohlednicové kresbě před rokem 1880

Historický exkurz editovat

Josef Neumann editovat

V roce 1813 během francouzské války pobýval poněkud déle na brandýském zámku císař František I. Rakouský. Procházel se po loukách a okolních lesích a na hon vyjížděl i do oblasti Houšky. Tehdejší krajina byla neregulovaně divoká s výjimkou nezbytně udržovaných lesních cest. Císař si tuto oblast oblíbil, čehož si povšiml brandýský nadlesní Josef Neumann.[p. 3] Neumannovi to vnuklo myšlenku posílit lidským zásahem půvab zdejší oblasti. A byl to právě Josef Neumann, kdo mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví založil velké stromořadí, které přecházelo u Labe u Brandýsa nad Labem (v lokalitě Hluchov) do stinného háje. I když bylo později pokáceno hodně z původních stromů zůstal Hluchov hlavně pro tehdejší mládež a obyvatele Brandýsa nad Labem oblíbeným rekreačním místem.[5][6][7]

Houška editovat

Josef Neumann zvelebil i Houšku, kde z původního divokého lesa vytvořil lidskými zásahy přírodní park. Ze Staré Boleslavi byla do Houšky vysázena topolová alej. Ta vedla kolem tůně obkružující Houšku a do aleje ústila i luční cesta z Brandýsa nad Labem. Tato cesta ale musela překlenout tůni, což bylo technicky realizováno delším dřevěným mostem. Josef Neumann měl smysl pro přírodu a její krásu a v houšteckém háji zbudoval všemi směry vedoucí chodníčky a to tak, aby nikde neporušil vzrostlé skupiny stromů, které vyčnívaly nad průměrné lesní porosty v dané oblasti.[5][6][7]

Nápisy editovat

Josef Neumann také umisťoval na vhodná místa a dominantní stromy česky, německy nebo latinsky psané tabulky. Na začátku cesty od Brandýsa nad Labem k Houšce umístil například na dvojici protilehlých topolů tento nápis:

Vítej sem, kdož přírody jsi ctitel,
ty’s nám v každé době milý přítel,
patř zde krásu její dle své libosti.
Zapuď každou žalost z srdce svého,
vůkol hleď, a jistě přítomného
najdeš Boha s radostí.

Josef Neumann, tabulka mezi topoly, [7]

Nad tůní v místech, kde cesta přecházela do boleslavsko–houštecké aleje byl zbudován mezi topoly kamenný kříž, na jehož podstavci byl nápis:

Požehnej, ó Pane, tomu háji,
všecko ať zde kvete jako v ráji.
Císaři a naší milé vlasti
požehnej a zbav je každé strasti.
Patř i na nás s kříže výsosti
tudy jdoucí v každé ouzkosti.
Budiž sadu, lázni ochranou,
proti zkáze mocnou obranou.

Josef Neumann, nápis na kamenném kříži, [7]

V celém háji se nacházelo několik podobných nápisů, ale po více než 60 letech se žádný z nich už nezachoval.[5][6][7]

Mnoho z tehdejší monumentální stromové výsadby muselo být kvůli bezpečnosti chodců vykáceno a bylo postupně nahrazeno nově vysazovanými mladými stromy různých druhů. Tato přirozená generační obměna stromových velikánů probíhá kontinuálně až do dnešních dob.

Z Brandýsa nad Labem: Zdejší Jednota pro zakládání sadů a ochranu ptactva za krátkou dobu přispěla velice na okrášleni našeho města a okolí, osázevši jmenovitě pustá místa křovinami a upravivši cestu z Brandýsa nad Labem do Houšky. Mimo to podél té cesty vysázena alej lípová a zavěšeno přes 300 ptačích budek v Hluchově a zahradách. Vedle okrašlovacího spolku i obecní zastupitelstvo královského města Brandýsa s městskou radou se přičiňuje o zdokonalení města. ...

Národní listy. Praha, 14. listopadu 1896; strana 4, [8]

Alej olympioniků editovat

Během revitalizace dřevin v Hluchovském stromořadí bylo v této lokalitě vysazeno celkem 27 nových (olympijských) stromů s tím, že každý z nich připomíná jednoho úspěšného československého (nebo českého) sportovce – olympionika.[2] Tato Alej olympioniků, jak se také Hluchovskému stromořadí nově říká,[9] byla slavnostně otevřena dne 7. října 2021[1] a kromě olympijských stromů zde byly instalovány i lavičky se jmény některých sportovních klubů, které v souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav aktivně působí.[10] V blízkosti každého olympijského stromu se nachází cedulka se jménem olympionika a jménem sportu, který provozoval.[1] Celkový přehled o druzích stromů a sportovců v Aleji olympioniků zastoupených dává velká přehledná informační tabule na začátku Hluchovského stromořadí v lokalitě Hluchov u řeky Labe.[1] Z celkového počtu 27 cedulek olympioniků je trojice tabulek věnována basketbalové reprezentaci (mužů a žen), fotbalové reprezentaci (mužů) a hokejové reprezentaci.[1]

Zastoupení olympionici editovat

Emil Zátopek; Dana Zátopková; Jan Kůrka; Věra Čáslavská (Věra Odložilová); Helena Suková; Martin Doktor; Jan Železný; Štěpánka Hilgertová; Radek Štěpánek; Václav Chalupa; Jiří Rohan a Miroslav Šimek; Jiří Daler; Kateřina Emmons; Květa Jeriová Pecková; Miroslava Topinková Knapková; Barbora Špotáková; David Svoboda; Ondřej Synek; Jiří Prskavec; Ester Ledecká; Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek; Josef Dostál; Martin Fuksa; Lukáš Krpálek.[1]

Druhy stromů v Hluchovském stromořadí editovat

Javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), javor babyka (Acer campestre), lípa malolistá (lípa srdčitá – Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), jírovec maďal (kaštan koňský – Aesculus hippocastanum), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), vrba bílá (Salix alba), olše lepkavá (Alnus glutinosa), střemcha obecná (Prunus padus), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), topol bílý (Populus alba), topol kanadský (Populus x canadensis), jilm habrolistý (Ulmus minor), jilm vaz (Ulmus laevis).[1]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Administrativně alej spadá k lesoparku Houšťka ve Staré Boleslavi.[1]
  2. ↑ V houštěckém lesoparku běhával Emil Zátopek.[2]
  3. ↑ Josef Neumann (1738–1842) působil jako nadlesní brandýského panství. Byl to on, kdo objevil pramen léčivé vody a založil v jeho blízkosti lázně Houštka (Houšťka).[4]

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g Alej olympioniků Stará Boleslav (okr. Praha-východ) [online]. Ven každý den cz [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Alej olympioniků; Významná alej, stromořadí; Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Stará Boleslav, Česko [online]. Mapy cz [cit. 2023-11-09]. GPS souřadnice středu Hluchovského stromořadí: 50°11'23.496"N, 14°40'40.955"E. Dostupné online. 
  3. ↑ Jedna z nejvýznamnějších promenádních tras v našem dvojměstí [online]. Brandýsko cz [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. 
  4. ↑ TICHÁ, Zdena. Největší osobnosti Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi [online]. Brandýsko cz, 2018 [cit. 2023-11-11]. Přehled nominovaných osobností k říjnu 2018. Dokument ve formátu *.pdf (Strana 7 ze 14). Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Lázenské místo Houška u Brandýsa nad Labem na statku jeho císařské výsosti arciknížete Karla Salvatora [online]. Národní digitální Krameriova knihovna ČR, 1879 [cit. 2023-11-10]. V Praze: Nákladem ředitestva lázenského, 1879, strana 4.. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c Lázenské místo Houška u Brandýsa nad Labem na statku jeho císařské výsosti arciknížete Karla Salvatora [online]. Národní digitální Krameriova knihovna ČR, 1879 [cit. 2023-11-10]. V Praze: Nákladem ředitestva lázenského, 1879, strana 5.. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c d e Lázenské místo Houška u Brandýsa nad Labem na statku jeho císařské výsosti arciknížete Karla Salvatora [online]. Národní digitální Krameriova knihovna ČR, 1879 [cit. 2023-11-10]. V Praze: Nákladem ředitestva lázenského, 1879, strana 6.. Dostupné online. 
  8. ↑ Z Brandýsa nad Labem ... [online]. Národní knihovna České republiky [cit. 2023-11-10]. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 14.11.1896, 36(314), strana 4; ISSN 1214-1240.. Dostupné online. 
  9. ↑ Alej olympioniků - Hluchovské stromořadí (Informační tabule) [online]. Mapy cz [cit. 2023-11-09]. GPS souřadnice informační tabule na začátku stromořadí: 50.1896800N, 14.6709828E; Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Česko. Dostupné online. 
  10. ↑ REDAKCE. Alej olympioniků spojuje Brandýs s Boleslaví [online]. Aktuálně z Brandýska, 2022-01-23 [cit. 2023-11-09]. Brandýs nad Labem, Stará Boleslav. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hluchovské_stromořadí&oldid=23550660“