Hlavačka poloměsíčitá

Hlavačka poloměsíčitá (Proterorhinus semilunaris), je menší druh paprskoploutvé ryby z čeledi hlaváčovití (Gobiidae), který pochází z úmoří v okolí Černého moře. Průměrně se dožívá pouhých 2–3 let života, ale za vhodných podmínek je schopná žít až 5 let.

Jak číst taxoboxHlavačka poloměsíčitá
alternativní popis obrázku chybí
Hlavačka poloměsíčitá (Proterorhinus semilunaris)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádhlaváči (Gobiiformes)
Čeleďhlaváčovití (Gobiidae)
Rodhlavačka (Proterorhinus)
Binomické jméno
Proterorhinus semilunaris
(Heckel, 1837)
původní areál rozšíření hlavačky poloměsíčité
původní areál rozšíření hlavačky poloměsíčité
původní areál rozšíření hlavačky poloměsíčité
Synonyma
  • Gobius semilunaris Heckel, 1837
  • Gobitis semilunaris Heckel, 1837
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dříve byla často označována jako hlavačka mramorovaná (Proterorhinus marmoratus), nicméně dle nejnovějšího taxonomického rozdělení byl původní druh hlavačka mramorovaná rozdělen na 3 druhy: na hlavačku mramorovanou (Proterorhinus marmoratus (Pallas, 1814)) obývající brakické a slané vody úmoří Černého moře, dále na Proterorhinus semipellucidus (Kessler, 1877) obývající sladké vody v úmoří Kaspického moře a na hlavačku poloměsíčitou (Proterorhinus semilunaris (Heckel, 1837)).[2]

Popis a determinační znaky editovat

Hlavačka poloměsíčitá v ČR má obvykle velikost 4–8 cm. Váží okolo 1–3 g. Je hnědošedě či šedozeleně zbarvená s výrazným mramorováním na bocích. Od hlavy až k prsním ploutvím má ktenoidní šupiny, od prsních ploutví k ocasní ploutvi má cykloidní šupiny. Má difycerkní (zaoblenou) ocasní ploutev, její břišní ploutve srůstají v tzv. přísavný terč a je umístěn na stejné úrovní jako báze první hřbetní ploutve.[2] Řitní ploutev a párové prsní ploutve jsou také zaoblené, první hřbetní ploutev je tvořena 6–7 tvrdými paprsky a druhá hřbetní ploutev, která je od ní oddělená, se skládá z 1 tvrdého paprsku a 14–20 měkkých větvených paprsků. Přes horní pysk koncových úst jsou vedeny protáhlé přední nosní trubičky směřující dolů, které pouze na pohled vypadají jako hmatové vousky.[2] Chybí u nich postranní čára.

Výskyt v Česku i ve světě editovat

První nález na českém území byl zaznamenán v roce 1994 v Mušovské údolní nádrži na jižní Moravě a v roce 1997 byla její samostatná populace objevena u přítoku Vranovské nádrže. Za tuto dobu se poměrně rychle rozšířila a dnes ji můžeme nalézt v nejspodnějším úseku řeky Moravy, v řece Dyji v úseku od soutoku s řekou Jevišovkou až po ústí do řeky Moravy.[3][2] Také ji můžeme najít v okolí Pálavy či v řece Svratce a řece Jihlavě.

Hlavačka poloměsíčitá patří mezi nepůvodní sladkovodní druhy. Jejím původním areálem rozšíření je úmoří Černého moře. Nicméně díky přizpůsobení hlavaček k vnějším podmínkám se tento druh rozšířil a kromě původního areálu pronikl dále do Evropy včetně Slovenska a Česka přes povodí řeky Dunaj.[2]

Ekologie editovat

Hlavačka poloměsíčitá je schopná žít v nejrůznějších typech sladkovodních vodních ploch od řek po stojaté vodní nádrže. Trvale se zdržuje u dna, kde se pohybuje nemotorným poplouváním a krátkými poskoky kvůli absenci plynového měchýře, proto je brána za špatného plavce. Díky přítomnosti přísavného terče se pohybuje po kamenech a rostlinách během slunných dní, nicméně aktivnější je zejména v noci. Hlavačka poloměsíčitá je nesmírně pomalá, a proto si vybírá stanoviště s největším počtem úkrytů pro její ochranu a nejlépe velice zarostlá.[2]

Potrava editovat

Potravní složku hlavaček tvoří primárně drobní živočichové (makrozoobentos), které najde na dně a v jeho okolí. Jsou to například larvy vodního hmyzu (pakomárů, chrostíků, atd.), drobní korýši a dle nejnovějších výzkumů se mohou v jejich žaludku objevit i jikry vlastního druhu či druhu jiného zástupce z čeledi hlaváčovití. Jsou to tedy karnivoři s potvrzeným kanibalismem.

Rozmnožování editovat

Rozmnožování hlavaček probíhá od jara až do léta u dna vod. Jikry jsou kladeny ve dvou až třech dávkách. Samice jich celkem naklade v rozmezí 200–850 zpravidla na spodní stranu listů vodních rostlin nebo pod kameny, vzácně si staví i primitivní hnízda. Mlíčňáci před samotným třením svádí boje o samici. Mlíčňáci po nakladení jikry ochraňují a ovívají svými ploutvemi. Potěr později přijímá hlavně drobnou potravu jako vířníky, trepky nebo nálevníky. Chov v zajetí je sice možný, ale kvůli své náročnosti se příliš nedoporučuje. Pohlavní dimorfismus není při tření tak výrazný, i proto se pohlaví jedinců určuje podle délky urogenitální papily (u samců je delší, štíhlejší a tmavší než u samic).

Význam editovat

V Česku hlavačka poloměsíčitá není příliš hojná, má zde spíše vědeckou a kulturní hodnotu, ale i přesto ji někteří rybáři využívají pro sportovní rybolov.

Ochrana editovat

Hlavačky poloměsíčité nepatří mezi chráněné či ohrožené druhy.[2]. Spekuluje se, že do Evropy pronikla přirozenou cestou (imigrací).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. a b c d e f g MAČÁT, Zdeněk. Proterorhinus semilunaris - hlavačka poloměsíčitá. Natura Bohemica [online]. 2020-10-30 [cit. 2022-05-11]. Dostupné online. ISSN 1805-126X. 
  3. JURAJDA, Pavel. Hlaváči v našich vodách. S. 269. Živa [online]. Academia, Středisko společných činností AV ČR, 2018-10-18. Roč. 2018, čís. 5, s. 269. Dostupné online. ISSN 0044-4812. 

Legislativa editovat

  • Status ochrany rybích druhů dle Vyhlášky 395/1992 Sb., vyhlášky ministerstva životního prostředí České republiky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
  • Status ochrany rybích druhů dle Bližších podmínek výkonu rybářského práva na revírech ČRS (§ 13 odstavec 9 zákona č. 99/2004 Sb.), tzv. Rybářského řádu
  • Stupeň ohrožení jednotlivých druhů ryb dle Červeného seznamu ryb a mihulí.

Externí odkazy editovat