Otevřít hlavní menu

Historický fond Diecézní knihovny (Nitra)

Diecézní knihovna je v severovýchodním křídle Velkého semináře

Historický fond Diecézní knihovny v Nitře se nachází v prostorách Kněžského semináře sv. Gorazda na Samově ulici č. 14/983 v Nitře. Je v něm uloženo 65 288 knihovních svazků (podle inventarizace z roku 1981), dá se mluvit o 71 341 titulech. Diecézní knihovna je umístěna v přízemí severovýchodního křídla semináře. Historický fond byl vyhlášen roku 1990 Nařízením vlády Slovenské republiky č. 478 z 23. května za movitou národní kulturní památku. Také k ní třeba připočíst cca 1 000 nezkatalogizovaných svazků, což jsou příspěvky správce Ladislava Belase po roce 1990. Za oficiální otevření knihovny lze brát 30. listopad 1885.

Obsah

HistorieEditovat

Tvorba fondu knihovny sahá do 12. století, kdy se začaly shromažďovat v katedrálním kostele rukopisné kodexy. Tyto se staly základem katedrální knihovny (z roku 1828 se vzpomíná index knih katedrální knihovny jako Index Librorum Bibliothecae Cathedrale Ecclesiae Nitriensis a z roku 1850 jako Maculatori Elenchi Operum Bibliothecae Cathedrale Ecclesiae Nitriensis collectum), předchůdce Diecézní knihovny.

Zachariáš Mošovský (1582 – 1587) byl prvním sběratelem knih, který se zasloužil o obohacení sbírky o Prvotisky a tisky ze 16. století. Je jich 1 405.

O rozvoj knihovny se starali Nitranští biskupové:

Další biskupové rozvíjející knihovnu:

  • Imrich Bende (1893 – 1911)
  • Viliam Batthyányho (1911 – 1920), jeho knihy tvoří kvůli vlepení exlibris dobře identifikovatelný soubor.
  • Karol Kmeťko (1921 – 1948), snažil se vytvořit Ústřední diecézní Slovenskou knihovnu.
  • 1961 knihovna byla předána do správy Okresní knihovny.
  • 19631966 knihovnu řídilo Okresní vlastivědné muzeum, po ní zase Okresní knihovna.
  • 21. ledna 1990 se vrátila pod správu Biskupského úřadu a správcem se stal Ladislav Belás.
  • 23. května 1990 byl fond Diecézní knihovny prohlášen za movitou národní kulturní památku, fond je zvětšený o cca 1 000 svazků z příspěvku správce.

Složení fonduEditovat

Jazykové:

Chronologické:

Dělení fondu podle tematických skupinEditovat

  • Teologická díla
    • Církevní právo 1 875 sv. (Základní díla církevního práva, církevní zákony, díla o vztahu církve a státu) zde i 1273 sv. Metrimonium a Coelibát
    • Schematizmy 1 371 sv.
    • Kalendáře 188 sv.
    • Studium biblicum 1 227 sv.
    • Sancti Patres 1 052 sv.
    • Theologie Pastorale et liturgica 2 276 sv.
    • Theologie generalis, dogmatika, morálně 4 775 sv.
  • Historie, zeměpis
    • Historia universalis et geografie 1 514 titulů
    • Historia Hungariae 2 019 sv.
  • Literatura 1 639 sv.
  • Periodika
    • Scripta periodica civilis et ecclesiastica 1 072 titulů v 10 364 sv.
    • Auctores Graecia et Latini 395 sv.
  • Gramatika 630 sv.
  • Bibliografie 2 399 sv.
  • Filozofie 975 sv.
  • Pedagogika 716 sv.
  • Medicína 456 sv.
  • Zemědělství 149 sv.
  • Umění 152 sv.
  • Numismatika 200 sv.
  • Společenské vědy 176 sv.
  • Přírodní vědy
  • Právo 1 288 sv

ZajímavostiEditovat

  • Nejstarší prvotisky z roku 1473, komentář k dílu Boëthius, Anicius Manlius Torquatus Severinus: De consolatione philosophiae[1]
  • Prvotisky obsahující celostránkové dřevorytiny s figurálními motivy Officium Beate Virginis Mariae, (Paříž, 1495).
  • Nitranský kodex pravděpodobně z roku 1083
  • Nejstarší bible z roku 1475
  • Dílo Mateja Bela z let 1735 – 1742 vytištěné ve Vídni Notitiae Hungariae Novae
  • pětijazyčný slovník Antona Bernoláka z roku 1825, kde se poprvé vzpomíná slovenština
  • Podpis císaře Františka Josefa I. ze 7. září 1887 v návštěvní knize
  • Nejmenší knihou je knížka o rozměrech 8 x 5,5 cm vydána v roce 1628.
  • Největší knihou je Atlas československých dějin s rozměry 50 x 43 cm vydán v Praze v 1965.
  • Nejsilnější knihou jsou Zápisky z dějin polského sejmu s 1 659 stranami vydané v r. 1557
  • Nejtěžší knihou je Neerlandia Catholica z 19. století s hmotností přibližně devět kilogramů
  • Calepiniho slovník Ambrosio Calepini dictionarium undecim linguarum z roku 1599 vydaný v Basileji obsahuje text v 11 jazycích
  • Zajímavou je i Gramatika romské řeči v maďarštině z roku 1800

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Historický fond Diecéznej knižnice na slovenské Wikipedii.

  1. http://www.gutenberg.org/cache/epub/13316/pg13316-images.html

Externí odkazyEditovat

ZdrojEditovat

  • Nařízení vlády SR č. 478/1990 Sb.
  • Fábryová, Lívia. Tisky 16. století v Diecézní knižnici v Nitře = Opera impressa saeculi XVI quae in Bibliotheca Dioecesana Nitrae asservantur. Martin: Slovenská národní knižnica, 2000. 368 s., Edice: ?? Generální katalog tlačí 16. století zachovaných na území Slovenska. IX.C [= III].[1]
  • Fábryová L .: Diecézní knihovna v Nitře v Knihovna, roč. 2, č. 3, str. 138 – 142 (2001)[2]
  • Frimmová, E .: recency knihy Fábryová, L .: Tisky 16. století v Diecézní knižnici v Nitře v Knihovna roč. 2 č. 4 (2001), str. 212 – 213 [3]