Herbert z Cherbury

Herbert z Cherbury (3. března 1583, Montgomery - 20. srpen 1648, Londýn) byl velšsko-anglický voják, diplomat, historik, básník a filozof, zakladatel deismu[3].

Herbert z Cherbury
Edward Herbert 1st Baron Herbert of Cherbury by Larkin.jpg
Narození3. března 1583
Eyton on Severn
Úmrtí20. srpna 1648 (ve věku 65 let) nebo 5. srpna 1648 (ve věku 65 let)
Londýn
Místo pohřbeníSt Giles in the Fields, London
Alma materUniversity College
Povolánífilozof, básník, diplomat, historik, voják a politik
Manžel(ka)Mary Herbert
DětiRichard Herbert, 2nd Baron Herbert of Chirbury
unknown Herbert
unknown daughter Herbert
RodičeRichard Herbert, Lord of Cherbury a Magdalen Herbert
PříbuzníHenry Herbert[1] a George Herbert[1] (sourozenci)
Florentia Herbert[2][1], Thomas Herbert[2], Mary Herbert[2], Magdalen Herbert[2], Frances Herbert[2], Arabel Herbert[2], Alice Herbert[2], Florentia Herbert[2], John Herbert[2], Edward Herbert, 3rd Baron Herbert of Chirbury[2], Catherine Herbert[2] a Henry Herbert, 4th Baron Herbert of Chirbury[2] (vnoučata)
Funkceposlanec anglického parlamentu
Member of the 1601 Parliament
Member of the 1604-11 Parliament
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a názoryEditovat

Byl starším bratrem básníka George Herberta. Vystudoval Oxfordskou univerzitu. Byl anglickým velvyslancem ve Francii, za své diplomatické služby byl povýšen do šlechtického stavu (1624, 1629). Své klíčové dílo, knihu O pravdě (De Veritate), vydal v Paříži roku 1624.[4] Až po jeho smrti bylo v roce 1663[5] publikováno dílo O náboženství národů (De religione gentilium), jeden z prvních pokusů o srovnávací religionistiku.[6]

Proti víře podložené církevní autoritou stavěl rozum, který je společný všem lidem, a přirozené náboženství, které se na něm zakládá. Herbert odlišuje pravdivé od pravděpodobného, možného a falešného, jakož i od zjeveného. Nejvyšší normou pravdivosti jsou bezprostředně zřejmé "notitiae communes" (společné pojmy). Pět článků víry přirozeného náboženství zní:

  1. Existuje nejvyšší bytost.
  2. Je třeba ji vzývat.
  3. Nejdůležitější část tohoto uctívání tvoří ctnost spojená se zbožností.
  4. Člověk musí litovat svých hříchů a zbavovat se jejich.
  5. Dobré a špatné bude na tomto i onom světě odměněno a potrestáno.

To, co překračuje těchto pět článků, je výmyslem kněží toužících po moci a nepřispívá k pravdivému uctívání Boha, věřil Herbert.

Katolická církev zařadila na Index zakázaných knih dvě práce Herberta z Cherbury: spis O pravdě (De veritate) dekretem ze dne 19. září 1633 a spis O náboženství národů (De religione gentilium) dekretem ze dne 19. července 1707.[7]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert zo Cherbury na slovenské Wikipedii.

  1. a b c Kindred Britain.
  2. a b c d e f g h i j k l Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Edward Herbert of Cherbury (1583–1648).
  4. Edward Herbert, 1st Baron Herbert | British philosopher [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné online. 
  5. RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. Dějiny filosofie; sv. 8. ISBN 80-7298-039-4. [Viz str. 262.]
  6. BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 6, Evropská filosofie XVII. a XVIII. století. [Praha]: Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1996. 258 s. Vokno. ISBN 80-85239-31-0. [Viz str. 82.]
  7. Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Viz str. 123.]

LiteraturaEditovat

  • BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 6, Evropská filosofie XVII. a XVIII. století. [Praha]: Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1996. 258 s. Vokno.ISBN 80-85239-31-0. [Viz str. 81–82.]
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 11. díl. V Praze: J. Otto, 1897. 1066 s. [Viz str. 146–147.]
  • RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. Dějiny filosofie; sv. 8. ISBN 80-7298-039-4. [Kapitola „Herbert z Cherbury" je na str. 261–265.]

Externí odkazyEditovat