Herbert z Cherbury
Herbert z Cherbury (3. března 1583, Montgomery - 20. srpen 1648, Londýn) byl velšsko-anglický voják, diplomat, historik, básník a filozof, zakladatel deismu[3].
| Herbert z Cherbury | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. března 1583 nebo 1583 Eyton on Severn |
| Úmrtí | 20. srpna 1648, 5. srpna 1648 nebo 1648 (ve věku 64–65 let) Londýn |
| Místo pohřbení | St Giles in the Fields |
| Alma mater | Univerzitní kolej |
| Povolání | filozof, básník, diplomat, historik, voják, politik a spisovatel |
| Choť | Mary Herbert[1] |
| Děti | Richard Herbert, 2nd Baron Herbert of Chirbury[2][1] unknown Herbert[2] unknown Herbert[2] unknown daughter Herbert[2] unknown daughter Herbert[2] |
| Rodiče | Richard Herbert, Lord of Cherbury[2][1] a Magdalen Herbert[2][1] |
| Příbuzní | Henry Herbert[1] a George Herbert[1] (sourozenci) Florentia Herbert[2][1], Thomas Herbert[2], Mary Herbert[2], Magdalen Morley[2], Frances Herbert[2], Arabel Herbert[2], Alice Herbert[2], Florentia Herbert[2], John Herbert[2], Edward Herbert, 3rd Baron Herbert of Chirbury[2], Catherine Herbert[2] a Henry Herbert, 4th Baron Herbert of Chirbury[2] (vnoučata) |
| Funkce | poslanec anglického parlamentu Member of the 1601 Parliament Member of the 1604-11 Parliament |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a názory Editovat
Byl starším bratrem básníka George Herberta. Vystudoval Oxfordskou univerzitu. Byl anglickým velvyslancem ve Francii, za své diplomatické služby byl povýšen do šlechtického stavu (1624, 1629). Své klíčové dílo, knihu O pravdě (De Veritate), vydal v Paříži roku 1624.[4] Až po jeho smrti bylo v roce 1663[5] publikováno dílo O náboženství národů (De religione gentilium), jeden z prvních pokusů o srovnávací religionistiku.[6]
Proti víře podložené církevní autoritou stavěl rozum, který je společný všem lidem, a přirozené náboženství, které se na něm zakládá. Herbert odlišuje pravdivé od pravděpodobného, možného a falešného, jakož i od zjeveného. Nejvyšší normou pravdivosti jsou bezprostředně zřejmé "notitiae communes" (společné pojmy). Pět článků víry přirozeného náboženství zní:
- Existuje nejvyšší bytost.
- Je třeba ji vzývat.
- Nejdůležitější část tohoto uctívání tvoří ctnost spojená se zbožností.
- Člověk musí litovat svých hříchů a zbavovat se jejich.
- Dobré a špatné bude na tomto i onom světě odměněno a potrestáno.
To, co překračuje těchto pět článků, je výmyslem kněží toužících po moci a nepřispívá k pravdivému uctívání Boha, věřil Herbert.
Katolická církev zařadila na Index zakázaných knih dvě práce Herberta z Cherbury: spis O pravdě (De veritate) dekretem ze dne 19. září 1633 a spis O náboženství národů (De religione gentilium) dekretem ze dne 19. července 1707.[7]
Odkazy Editovat
Reference Editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herbert zo Cherbury na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Kindred Britain.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Edward Herbert of Cherbury (1583–1648).
- ↑ Edward Herbert, 1st Baron Herbert | British philosopher [online]. [cit. 2016-08-18]. Dostupné online.
- ↑ RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. Dějiny filosofie; sv. 8. ISBN 80-7298-039-4. [Viz str. 262.]
- ↑ BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 6, Evropská filosofie XVII. a XVIII. století. [Praha]: Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1996. 258 s. Vokno. ISBN 80-85239-31-0. [Viz str. 82.]
- ↑ Index librorum prohibitorum / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Viz str. 123.]
Literatura Editovat
- BONDY, Egon. Poznámky k dějinám filosofie. 6, Evropská filosofie XVII. a XVIII. století. [Praha]: Sdružení na podporu vydávání časopisů, 1996. 258 s. Vokno.ISBN 80-85239-31-0. [Viz str. 81–82.]
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 11. díl. V Praze: J. Otto, 1897. 1066 s. [Viz str. 146–147.]
- RÖD, Wolfgang. Novověká filosofie. I, Od Francise Bacona po Spinozu. Překlad Jindřich Karásek. Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2001. 383 s. Dějiny filosofie; sv. 8. ISBN 80-7298-039-4. [Kapitola „Herbert z Cherbury" je na str. 261–265.]
Externí odkazy Editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herbert z Cherbury na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Herbert z Cherbury
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Herbert of Cherbury, Edward Herbert ve Wikizdrojích (anglicky)- Luminarium: Edward, Lord Herbert of Chirbury
