Otevřít hlavní menu

Helenio Herrera

francouzský fotbalista

Helenio Herrera Gavilán (10. dubna 1910 Buenos Aires9. listopadu 1997 Benátky) byl fotbalista a trenér argentinského původu.

Helenio Herrera
Helenio Herrera Elgrafico.jpeg
Osobní informace
Datum narození 10. dubna 1910
Místo narození Buenos Aires
Datum úmrtí 9. listopadu 1997 (ve věku 87 let)
Místo úmrtí Benátky
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice obránce
Další informace

→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v Buenos Aires, jeho otec byl anarchistický emigrant z Andalusie. Když bylo Heleniovi deset let, rodina se přestěhovala do Casablancy, která tehdy patřila Francii. Herrera začal s profesionálním fotbalem v roce 1931 v Racingu Casablanca, později hrál na pozici obránce francouzskou nejvyšší soutěž, s Red Star FC vyhrál v roce 1942 Francouzský fotbalový pohár, byl také na dva zápasy povolán do francouzského národního týmu.

Od roku 1944 byl hrajícím trenérem v CSM Puteaux, prvního trenérského úspěchu dosáhl, když dovedl Atlético Madrid k zisku španělského titulu v letech 1950 a 1951. V roce 1957 obsadil s klubem Sevilla FC překvapivé druhé místo v lize, poté působil v FC Barcelona, která získala díky němu mistrovské tituly v letech 1958 a 1959, vyhrála Copa del Rey 1959 a Veletržní pohár 1958 a 1960. Byl trenérem španělské reprezentace na mistrovství světa ve fotbale 1962, kde jeho tým vypadl v základní skupině. Nejvíce se proslavil jako kormidelník Interu Milán, který byl v šedesátých letech zvaný „Grande Inter“: vyhrál italskou ligu 1963, 1965 a 1966, Pohár mistrů evropských zemí 1964 a 1965 a Interkontinentální pohár 1964 a 1965. Jeho dalším působištěm byl AS Řím, s nímž vyhrál v roce 1969 Coppa Italia. Trenérskou kariéru zakončil opět v Barceloně, kterou dovedl v roce 1981 k pohárovému vítězství. Herrera zvaný H.H. byl proslulý svými svéráznými psychologickými metodami, důrazem na fyzickou přípravu hráčů a taktikou vycházející ze zajištěné obrany.[1]

UEFA ho v roce 2017 zařadila mezi deset nejlepších trenérů všech dob.[2]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat