Heinrich Isaac

Heinrich Isaac, také zvaný Ysaac, Ysaak, Henricus, Arrigo d'Ugo a Arrigo il Tedesco (kolem 1450–55 pravděpodobně Flandry – 26. března 1517 Florencie) byl renesanční hudební skladatel franko-vlámské školy jihonizozemského původu. Působil v Německu, Rakousku a Itálii a měl velký vliv zejména na další vývoj německé hudby.

Heinrich Isaac
Základní informace
Narození	1450 Vlámsko
Úmrtí	26. března 1517 (ve věku 66–67 let) Florencie
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel a varhaník
Nástroje	varhany
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

O mládí Heinricha Isaaca je jen málo známo. Narodil se patrně ve Flandrech a hudbu začal komponovat v sedmdesátých letech 15. století. První písemné zmínky o jeho osobě pocházejí z roku 1484, kdy se stal dvorním skladatelem v Innsbrucku.

Následujícího roku vstoupil do služeb Lorenze I. Medicejského ve Florencii, kde plnil povinnosti varhaníka, sbormistra, dvorního skladatele a hudebního pedagoga. Jako zpěvák a skladatel působil v kostelech Santa Maria del Fiore, Chiesa Santissima Annunziata a v křestní kapli Baptisterium San Giovanni. Dochovaly se zápisy o výplatě za služby v katedrále Santa Maria del Fiore z července roku 1495. Po 1. říjnu 1486 působil v kostele Chiesa Santissima Annunziata.

Lorenzo Medicejský si Isaacových služeb velice vážil. Dokonce zaranžoval jeho sňatek s dcerou místního řezníka Bartolomeou Bello, aby Issaca ve Florencii udržel. V souvislosti se sporem mezi Isaacem a Lorenzem Giambertim kvůli peněžitému dluhu v únoru 1489 je známo, že Isaac žil ve čtvrti San Lorenzo, kde byl i palác Medici. Isaac v roce napsal hudbu na text duchovního dramatu Sv. Jan a sv. Pavel Lorenze Medicejského.

8. dubna 1492 Lorenzo I. Medicejský zemřel a jeho následník Petr Medicejský si ponechal Isaaca ve svých službách. Společně cestovali do Říma na korunovaci papeže Alexandra VI.. V roce 1494 získal ve městě velkou moc fanatický dominikánský mnich Girolamo Savonarola a Petr Medicejský byl vyhnán z Florencie a Isaac přišel o svého ochránce.

Jako mnoho florentských hudebníků i Isaac opustil Florencii a v roce 1496, poté co nějaký čas strávil s manželkou v Pise, odešel do Vídně a vstoupil do služeb císaře Maxmiliána I.. 3. dubna byl jmenován jeho dvorním skladatelem. Doprovázel Maxmiliána na cestách po Evropě a oficielně zastával funkci dvorního skladatele až do své smrti v roce 1517 i když nebyl na vídeňský dvůr vázán.

Na svých cestách po Německu získal velký vliv na německou hudbu té doby. Stal se zakladatelem první německé polyfonní skladatelské školy. Jeho žákem byl i nejslavnější německý renesanční skladatel Ludwig Senfl.

V roce 1502 se Isaac vrátil do Itálie. Zpočátku žil ve Florencii a později ve Ferraře. Ve Ferraře soutěžil s Josquinem Desprezem o místo u dvora rodu d'Este. V posudku k volbě mezi těmito dvěma skladateli píše Gian d'Artiganova, "dodavatel" zpěváků a hudebníků pro italské a francouzské dvory: „Isaac má lepší charakter než Josquin. I když je ve skutečnosti Josquin lepší skladatel, pracuje jen tehdy, když sám chce, a ne tehdy je-li o to žádán. Isaac bude pracovat kdykoliv ho o něco požádáte.“

V roce 1514 se Isaac vrátil do Florencie a 26. března 1517 tam zemřel.

Dílo

Začátek Isaacova čtyřhlasého motetu Palle, palle. Kompozice i zobrazený rukopis pravděpodobně pocházejí z Florencie 80. let 15. století. Palle (italsky „míče“) odkazuje na erb Medicejů, tehdejších Isaacových zaměstnavatelů.

Heinrich Isaac byl jedním z nejplodnějších skladatelů své doby, ale jeho dílo zůstávalo dlouho ve stínu tvorby Josquina Despreze. Komponoval širokou škálu hudebních žánrů včetně mší, motet, německých a italských písní i instrumentálních skladeb. V posledních letech svého života pracoval na cyklu mší pro celý rok nazvaným Choralis Constantinus. Cyklus zahrnuje okolo sta skladeb. Nestihl ho však dokončit. Celou serii završil jeho žák Ludwig Senfl. V úplnosti byl vydán až v roce 1555.

Kompletní vydání Isaacova díla: Henrici Isaac Opera omnia, ed. E. L. Lerner, Neuhausen-Stuttgart 1974–1998 (= Corpus mensurabilis musicae LXV/1–8)

Mše

• Missa „Argentum et aurum“ zu vier Stimmen
• Missa „Chargé de deul“ zu vier Stimmen (vor 1485)
• Missa „Comme femme desconfortée“ zu vier Stimmen
• Missa „Coment poit avoir joie“ („Wohlauff gut Gsell von hinnen“) zu vier Stimmen
• Missa „Coment poit avoir joie“ („Wohlauff, gut Gsell von hinnen“) zu sechs Stimmen
• Missa de Apostolis (Magne Deus) zu vier Stimmen
• Missa de Apostolis zu fünf Stimmen
• Missa de Apostolis zu vier Stimmen
• Missa de beata virgine zu vier Stimmen
• Missa de beata virgine (I) zu fünf Stimmen
• Missa de beate virgine (II) zu fünf Stimmen
• Missa de beate virgine zu sechs Stimmen
• Missa de confessoribus zu vier Stimmen
• Missa de confessoribus zu fünf Stimmen
• Missa de martyribus zu vier Stimmen
• Missa de martyribus zu fünf Stimmen
• Missa de virginibus zu fünf Stimmen
• Missa „Een vrolic wesenn“ zu vier Stimmen
• Missa „Et trop penser“ zu vier Stimmen
• Missa ferialis zu vier Stimmen (nur Kyrie, Sanctus u. Agnus Dei)
• Missa „La mi la sol / O Praeclara“ zu vier Stimmen
• Missa „La Spagna“ zu vier Stimmen (de Bassadanze, Castila)
• Missa „Misericordias Domini“ zu vier Stimmen
• Missa paschalis zu 4 Stimmen
• Missa paschalis ad organum zu vier Stimmen
• Missa paschalis zu fünf Stimmen
• Missa paschalis zu sechs Stimmen
• Missa „Quant j’ay au cueur“ zu vier Stimmen
• Missa „Salva nos“ zu vier Stimmen
• Missa solemnis zu vier Stimmen
• Missa solemnis zu fünf Stimmen
• Missa solemnis zu sechs Stimmen
• Missa „T’meiskin was jonck“ zu vier Stimmen
• Missa „Une Musque de Biscaye“ zu vier Stimmen
• Missa „Virgo prudentissima“ zu sechs Stimmen
• Gloria zu vier Stimmen
• 13 selbständige Credo-Sätze zu je vier Stimmen
• Sanctus „Fortuna desperata“ zu vier Stimmen

Proměnlivé části mše

Tenorový part Choralis Constantinus

Části mše dle Choralis Constantinus, Band 1, Nürnberg 1550

• „Asperges me / Domine hysopo“
• De Sanctissima Trinitate (vier Teile: Introitus, Alleluja, Sequenz und Communio)
• Dominica I. post Pentecosten (drei Teile: Introitus, Alleluja und Communio; so auch alle folgenden mit drei Teilen)
• Dominica II. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica III. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica IV. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica V. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica VI. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica VII. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica VIII. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica IX. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica X. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XI. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XII. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XIII. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XIV. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XV. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XVI. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XVII. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XVIII. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XIX. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XX. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XXI. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XXII. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica XXIII. post Pentecosten (drei Teile)
• Dominica I. Adventus (drei Teile)
• Dominica II. Adventus (drei Teile)
• Dominica III. Adventus (drei Teile)
• Dominica IV. Adventus (drei Teile)
• Dominica infra octavam Epiphaniae (drei Teile)
• Dominica I. post octavam Epiphaniae (drei Teile)
• Dominica II. post octavam Epiphaniae (drei Teile)
• Dominica in Septuagesima (drei Teile)
• Dominica in Sexagesima (drei Teile)
• Dominica in Quinquagesima (drei Teile)
• In die cinerum (Aschermittwoch) (drei Teile)
• Dominica Invocavit (drei Teile)
• Dominica Reminiscere (drei Teile)
• Dominica Oculi (drei Teile)
• Dominica Laetare (drei Teile)
• Dominica Judica (drei Teile)
• Dominica Palmarum (drei Teile)
• Dominica Quasimodo geniti (Introitus, Communio)
• Dominica Misericordia Domini (drei Teile)
• Dominica Jubilate (drei Teile)
• Dominica Cantate (Introitus, Communio)
• Dominica Vocem iucundidatis (drei Teile)
• Dominica Exaudi (Introitus, Communio)

Části mše dle Choralis Constantinus, Band 2, Nürnberg 1555

• Nativitas Domini (vier Teile: Introitus, Alleluja, Sequenz, Communio; ebenso alle folgenden mit vier Teilen)
• Circumcisio Domini (vier Teile)
• Epiphania Domini (vier Teile)
• Purificatio Mariae (vier Teile)
• Annuntiatio Mariae (drei Teile)
• Resurrectio Domini (fünf Teile)
• Ascensio Domini (vier Teile)
• Sancti Spiritus (vier Teile)
• Corporis Christi (vier Teile)
• Joannis Baptistae (vier Teile)
• Joannis et Pauli (vier Teile)
• Petri et Pauli (vier Teile)
• Visitatio Mariae (vier Teile)
• Mariae Magdalenae (vier Teile)
• Assumptio Mariae (vier Teile)
• Sancti Geberhardi (vier Teile)
• Sancti Pelagii (vier Teile)
• Nativitas Mariae (vier Teile)
• Dedicatio templi (vier Teile)
• De sancta cruce (vier Teile)
• Omnium sanctorum (vier Teile)
• Sancti Martini (vier Teile)
• Praesentatio Mariae (vier Teile)
• Sancti Conradi (vier Teile)
• Conceptio Mariae (vier Teile)

Části mše dle Choralis Constantinus, Band 3, Nürnberg 1555

• In vigilia unius apostoli (Introitus, Gradus, Alleluja, Sequenz, Communio)
• Commune Apostolorum (Introitus, drei Alleluja, Sequenz, zwei Communios)
• Commune martyrum (sieben Introiten, neun Allelujas, zwei Sequenzen, sieben Communios)
• Commune unius martyris (sechs Introiten, vier Allelujas, zwei Sequenzen, fünf Communios)
• Commune confessoris (vier Introiten, sechs Allelujas, zwei Sequenzen, drei Communios)
• Commune virginum (vier Introiten, drei Allelujas, Sequenz, vier Communios)
• Tractus (alle fünf Sätze)
• Annuntiatio Mariae (Introitus, Alleluja, Sequenz)
• De Sancta Maria, a Nativitate usque ad Purificationem (Introitus, Alleluja, Sequenz)
• Commune festorum Beatae Mariae Virginis (Introitus, Alleluja, Sequenz, Communio)
• Sanctorum apostolorum Philippi et Iacobi (Introitus, Communio)
• Inventio sanctae crucis (Introitus, Alleluja, Sequenz, Communio)
• In vigilia Sancti Joannis Baptistae (Introitus)
• Nativitas Sancti Joannis Baptistae (Introitus, Alleluja, Sequenz, Communio)
• In vigilia sanctorum apostolorum Petri et Pauli (Introitus, Communio)
• Sanctorum apostolorum Petri et Pauli (Introitus, Communio)
• Commemoratio Sancti Pauli apostoli (Introitus, Communio)
• Visitatio Beatae Mariae Virginis (Alleluja, Sequenz)
• In divisione apostolorum (Sequenz)
• Mariae Magdalenae paenitentis (Sequenz, Communio)
• In vigilia Sancti Laurentii martyris (Introitus)
• Sancti Laurentii martyris (Introitus, Alleluja, Sequenz)
• Assumptio Beatae Mariae Virginis (Alleluja, Sequenz)
• Nativitas Beatae Mariae Virginis (Alleluja, Sequenz)
• In dedicatione Sancti Michaelis archangeli (Introitus, Alleluja, Sequenz, Communio)
• Sanctarum Ursulae ac sociarum virginum et martyrum (Sequenz)

Další jednotlivé části mše

• Sequenz „Agnus redemit oves“ zu sechs Stimmen
• Tractus „Beatus vir qui timet“ zu vier Stimmen
• Sequenz „Benedicta semper / Pater filius“ zu sechs Stimmen
• Introitus „Benedicta / sit Sancta Trinitas“ zu vier Stimmen
• Introitus „Benedicta / sit Sancta Trinitas“ zu sechs Stimmen
• Sequenz „Botrus Cypri reflorescit“ zu vier Stimmen
• Alleluja „Christus resurgens“ zu vier Stimmen
• Introitus „Cibavit eos / ex adipe“ zu sechs Stimmen
• Introitus „Ecce / advenit dominator“ zu sechs Stimmen
• Tractus „Gaude Maria virgo“ zu vier Stimmen
• Sequenz „Haec domus aulae coelestis“ zu fünf Stimmen
• Alleluja „Hic est discipulus“ zu vier Stimmen
• Communio „Laetabitur iustus / in Domino“ zu vier Stimmen
• Alleluja „Laetabitur iustus in Domino“ zu vier Stimmen
• Introitus „Loquebar / de testimoniis“ zu vier Stimmen
• Sequenz „O Narcisse fons eloquio“ zu vier Stimmen
• Communio „Pascha nostrum / immolatus est“ zu vier (?) Stimmen (Fragment)
• Sequenz „Pater Filius Sanctis Spiritus“ zu sechs Stimmen
• Introitus „Puer natus est nobis / et filius“ zu vier Stimmen
• Sequenz „Quantum potes“ zu vier (?) Stimmen (Fragment)
• Introitus „Resurrexit et adhuc / tecum sum“ zu sechs Stimmen
• Introitus „Rorate / coeli desuper“ zu sechs Stimmen
• Introitus „Salve / sancta parens“ zu sechs Stimmen
• Sequenz „Sed nunc urbem Augustinam“ zu vier Stimmen
• Sequenzteil „Sol occasum nesciens“ zu drei Stimmen
• Introitus „Spiritus Domini / replevit orbem“ zu sechs Stimmen
• Introitus „Suscepimus / Deus misericordiam“ zu sechs Stimmen
• Sequenz „Tu eius amore“ zu vier Stimmen
• Sequenz „Udalrici benedici Christi regis“ zu vier Stimmen
• Sequenz „Venerantes hanc diem“ zu vier Stimmen
• Alleluja „Venite ad me omnes“ zu vier Stimmen
• Introitus „Venite / benedicti Patris mei“ zu vier Stimmen
• Introitus „Viri Galilaei / quid admiramini“ zu vier Stimmen
• Introitus „Viri Galilaei / quid admiramini“ zu sechs Stimmen
• Introitus „Vultum tuum / deprecabuntur“ zu vier Stimmen
• Introitus „Vultum tuum / deprecabuntur“ zu sechs Stimmen

Moteta

• „Accessit ad pedes Jesu“ zu vier Stimmen
• „Alma redemptoris Mater“ zu vier Stimmen
• „Angeli archangeli“ zu sechs Stimmen (= „O regina nobilissima)“
• „Anima liquefacta est“ zu vier Stimmen
• „Argentum et aurum“ zu vier Stimmen
• „Ave ancilla Trinitatis“ zu drei Stimmen (= „Caecus non iudicat“, „Gaudent in caelis“, „Regali quem decet“)
• „Ave ancilla Trinitatis“ zu vier Stimmen
• „Ave Regina caelorum“ (I) zu vier Stimmen
• „Ave Regina caelorum“ (II) zu vier Stimmen (zum Teil = „Sive vivamus, sive moriamur“)
• „Ave sanctissima Maria“ zu vier Stimmen
• „Christus surrexit“ zu sechs Stimmen
• „Credidi, propter quod locutus sum“ zu vier Stimmen
• „Cum esset desponsata mater“ zu vier Stimmen
• „Defensor noster aspice“ zu vier Stimmen
• „Ecce sacerdos magnus“ zu vier Stimmen
• „Gaude Dei genitrix virgo“ zu vier Stimmen
• „Gratias refero tibi Domine“ zu drei Stimmen
• „Hodie Deus homo factus“ zu vier Stimmen (Fragment)
• „Hodie scietis quia veniet“ zu fünf Stimmen (Fragment)
• „In convertendo Dominus“ zu vier Stimmen
• „Inviolata, integra et casta“ zu fünf Stimmen (Fragment)
• „Ista est speciosa“ zu vier (?) Stimmen (Fragment, nur Superius und Bassus erhalten)
• „Nil prosunt lacrimae“ zu vier Stimmen
• „O decus ecclesiae“ zu fünf Stimmen
• „O Maria, mater Christi“ zu vier Stimmen
• „Optime … Divino pastor“ zu sechs Stimmen
• „Oratio Jeremiae prophetae: Recordare“ zu vier Stimmen
• „Parce Domine populo tuo“ zu vier Stimmen
• „Prophetarum maxime“ zu vier Stimmen (wahrscheinlich Florenz zwischen 1484 und 1496)
• „Quae est ista quae ascendit“ zu vier Stimmen
• „Quem tremunt impia“ zu drei Stimmen
• „Quid retribuam Domino… Credidi“ zu vier Stimmen
• „Quid retribuam tibi, Leo“ zu drei Stimmen (1510 / 1517, Danksagung an Papst Leo X.)
• „Quis dabit capiti meo aquam?“ zu vier Stimmen (= „Illumina oculos meos“)
• „Quis dabit pacem populo“ zu vier Stimmen
• „Recordare Jesu Christe“ zu fünf Stimmen
• „Regina caeli laetare“ zu fünf Stimmen
• „Rogamus te piissima virgo“ zu vier Stimmen (= „La mi la sol“)
• „Sancta Maria Virgo“ zu vier Stimmen
• „Sancti Spiritus assit nobis gratia“ (2. Teil: „Imperii proceres“) zu vier Stimmen (für den Reichstag zu Konstanz 1507)
• „Sive vivamus, sive moriamur“ zu vier Stimmen (= Teil von „Ave regina caelorum“ II)
• „Sub tuum praesidium“ zu vier Stimmen (= „Ricercare“, siehe Lied- und Instrumentalsätze)
• „Sustinuimus pacem“ / „En l’ombre“ / „Une musque“ zu vier Stimmen
• „Te mane laudum carmine“ zu vier Stimmen
• „Tota pulchra es“ zu vier Stimmen
• „Tristitia vestra vertatur“ zu drei Stimmen
• „Virgo prudentissima“ zu sechs Stimmen (für den Reichstag zu Konstanz 1507, Text von Georg von Slatkonia)
• textlose Stimme (Fragment)

Světská díla

Francouzské a vlámské skladby

• „Adieu fillette de regnon“ zu drei Stimmen (= „Non diva parens“, textlos)
• „An buos“ (richtig: „Au bois“?) zu vier Stimmen
• „Coment poit avoir joye“ (I) zu drei Stimmen (= Messkontrafaktur „Et incarnatus“ der Missa „Coment poit“ zu vier Stimmen und „Et in Spiritum“ der Missa „Coment poit“ zu sechs Stimmen)
• „Coment poit avoir joye“ (II) (= „Pleni“ der Missa „Coment poit“ zu vier Stimmen und „Patrem“ der Missa „Coment poit“ zu sechs Stimmen)
• „De tous biens“ zu zwei Stimmen (= „Et qui la dira“)
• „Et ie boi d’autant“ zu vier Stimmen
• „Et qui la dira“ zu vier Stimmen
• „Fille vous aves mal gardé“ zu vier Stimmen (= „Wie sol ich mich“ und „Ave sanctissima“)
• „Graciensi plaisat“ (nur Arrangement für Tasteninstrument erhalten)
• „Helas que devera mon cuer“ zu drei Stimmen
• „J’ay pris amours“ zu drei Stimmen
• „J’ay pris amours“ zu vier Stimmen (I)
• „J’ay pris amours“ zu vier Stimmen (II)
• „Je ne puis vivre“ zu vier Stimmen (= „Gaude, virgo“)
• „Le serviteur“ zu drei Stimmen
• „Maudit soit c’il qui trouva“ zu vier Stimmen
• „Mon père m’a doné mari“ zu vier Stimmen
• „O Venus bant“ zu drei Stimmen
• „Par ung chies do cure“ zu vier Stimmen
• „Par ung iour de matin’“ zu vier Stimmen (= „Hab mich lieb“)
• „Pour vous plaisirs“ zu vier Stimmen (= „Parcere prostratis“)
• „Serviteur suis“ zu drei Stimmen (= „Je suys malcontent“ und „Verum tamen universa“)
• „Tartara“ zu drei Stimmen

Italské skladby

• „A la battaglia“ zu vier Stimmen (1485 – 1489)
• „Corri fortuna“ zu vier Stimmen
• „Donna di dentro“ / „Dammene un pocho“ / „Fortuna d’un gran tempo“ zu vier Stimmen
• „Fammi una gratia, amore“ zu drei Stimmen
• „Fortuna desperata“ zu drei Stimmen
• „Fortuna desperata in mi“ (I) zu drei Stimmen
• „Fortuna desperata in mi“ (II) zu vier Stimmen (= „Sanctus“)
• „Hor’ e di maggio“ zu vier Stimmen
• „La Martinella“ (I) zu drei Stimmen
• „La Martinella“ (II) zu drei Stimmen
• „La Morra“ („Dona gentile“) zu vier Stimmen
• „La più vagha et più bella“ zu drei Stimmen
• „La spagna“ zu zwei Stimmen (Messkontrafaktur „Qui tollis“ aus der Missa „La spagna“)
• „La spagna“ zu drei Stimmen (Messkontrafaktur Agnus Dei II aus der Missa „La spagna“)
• „Lasso, quel ch’altri fugge“ zu zwei Stimmen (Bassus nicht erhalten)
• „Lieto et contento amore“ zu drei Stimmen
• „Morte que fay?“ zu vier Stimmen
• „Ne più bella di queste“ zu vier Stimmen (1485 / 1495)
• „Palle, palle“ zu vier Stimmen (1485 / 1495) (= „Halleluja. Hodie Christus natus est“, „La bella“, „Capellae Leonis Papae“)
• „Questo mostrarsi adirata“ zu drei Stimmen (Text: Angelo Poliziano; 1485 / 1495)
• „Sempre giro piangendo“ zu drei Stimmen
• „Un di lieto giamai“ zu drei Stimmen (Text: Lorenzo de Medici, 1485 / 1495)

Německé skladby

• „Ach hertzigs K.“ zu vier Stimmen
• „Ach, was will doch mein Hertz“ zu vier Stimmen
• „Bruder Conrat“ zu vier Stimmen (= Kontrafaktur „Agnus III“ der Missa carminum)
• „Der Hundt“ zu drei Stimmen
• „Der Welte Fundt“ zu vier Stimmen
• „Ein fröhlich wesen“ zu drei/vier Stimmen
• „Erkennen thu mein traurigs Gmüt“ zu vier Stimmen
• „Es het ein Baur ein Töchterlein“ zu vier Stimmen
• „Es wolt ein Meydlein grasen gan“ zu vier Stimmen (= „Dich Mutter Gottes“)
• „Freundtlich und milt“ zu vier Stimmen
• „Greiner, zancker, schnöpffitzer“ zu vier Stimmen
• „Ich stund an einem Morgen“ zu vier Stimmen
• „In Gottes Namen faren wir“ (I) zu vier Stimmen
• „In minem Sinn“ zu drei Stimmen
• „In minem Sinn“ zu vier Stimmen (I)
• „In minem Sinn“ zu vier Stimmen (II)
• „Insprugk, ich muss dich lassen“
• „Insprugk, ich muss dich lassen“ zu vier Stimmen
• „Kein Frewd hab ich“ zu vier Stimmen
• „Las Rauschen“ zu vier Stimmen
• „Maria Junckfrow hoch gebor’n“ zu vier Stimmen
• „Mein Freud allein“ zu vier Stimmen
• „Mein Mütterlein“ zu vier Stimmen
• „O weiblich Art“ („Ach weiplich Art“) zu vier Stimmen
• „O werdes Glück“ zu vier Stimmen
• „Suesser Vatter, Herre Gott“ zu drei Stimmen
• „Suesser Vatter“ zu vier Stimmen (= Decem praecepta, die zehn Gebot)
• „Wann ich des Morgens frü aufstehe“ zu vier Stimmen
• „Was frewet mich“ zu vier Stimmen
• „Wohlauff, gut Gsell“ zu drei Stimmen (= Messkontrafaktur „Qui tollis“ der Missa „Coment poit“, zu vier und sechs Stimmen)
• „Zart liepste Frucht“ zu vier Stimmen
• „Zwischen Perg und tieffe Tal“ zu vier Stimmen

Světské latinské skladby

• „Nil prosunt lacrimae“
• „Quis dabit capiti meo“
• „Sub cujus patula“
• „Quis dabit pacem“

Bez textu

• „Benedictus“ zu drei / vier Stimmen
• „Carmen in fa“ zu vier Stimmen
• „Erst wais ich“ zu drei Stimmen
• „Gratias accepistis“ zu vier Stimmen
• „La la hö hö“ zu vier Stimmen
• „La mi la sol
• „Mi mi“ zu drei Stimmen
• „Sanctus“ zu vier Stimmen der Missa paschalis
• Sechs textlose dreistimmige und zwei textlose vierstimmige Carmina
• „Vous marches du bout“ zu vier Stimmen

Řada dalších děl byla ztracena a u mnoha dalších skladeb je autorství nejisté.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Isaac na Wikimedia Commons
• Volně přístupné partitury děl od Heinricha Isaaca v projektu IMSLP
• Encyklopedické heslo Isaak v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Životopis
• Díla dostupná na Choralwiki Archivováno 20. 1. 2017 na Wayback Machine.

Autoritní data

Biblio: bd973e6d-18f8-4d2f-9235-b74792b1cb0c NKC: jn20021219001 BIBSYS: 90644966 BNE: XX1377654 BNF: cb13895489q (data) GND: 11855588X ICCU: SBLV295785 ISNI: 0000 0001 2100 5714 LCCN: n81150174 LNB: 000065865 MBA: 5953d60c-fd98-47ed-908e-87788b8da47f NLA: 36000638 NLI: 987007273172205171 NLP: a0000002816221 NSK: 000670827 NTA: 074059254 PLWABN: 9810607096105606 SELIBR: 283233 SNAC: w6s474rh SUDOC: 077899083 Trove: 1179456 VcBA: 495/239719 VIAF: 34643473, 1956159035191501380003 WorldCat Identities: lccn-n81150174

Portály: Hudba | Lidé | Novověk