Heřman Kotrba

český sochař a řezbář

Heřman Kotrba (1. listopadu 1913 Günzburg4. ledna 1989 Střelice) byl český restaurátor a řezbář.

Heřman Kotrba
Narození 1. listopadu 1913
Günzburg
BavorskoBavorsko Bavorsko
Úmrtí 4. ledna 1989 (ve věku 75 let)
Střelice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolání sochař
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a díloEditovat

Narodil se v Günzburgu (Bavorsko) jako syn řezbáře Viktora Kotrby a bratr českého malíře a restaurátora Františka Kotrby (1907–1972), pozlacovače a restaurátora Karla Kotrby (1910–1985), historika umění Viktora Kotrby (1906–1973), malíře, pozlacovače a rámaře Josefa Kotrby (1920–2008) a historičky umění Marie Anny Kotrbové (1925–2016). Vyučil se řezbářem u svého strýce Josefa Brennera v rodišti, kde také absolvoval střední dřevařskou školu, restaurátorství se učil u svého otce a studiem děl a poznámek starých mistrů. Pracoval v rodinné dílně. Ve třicátých letech vzhledem k nastupujícím nacismu v Německu přesídlil do Brna. Zde se začal podílet na vnitřní výzdobě právě dokončovaného kostela svatého Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích.[1] Dílnu měl v Brně nejprve na Vranovské ulici, později na Biskupské a od roku 1939 pracoval v řezbářské a restaurátorské dílně na Petrově 5 spolu se svým bratrem Karlem. Dílna nesla název Bří Kotrbové – Dílna pro chrámové umění- Jako řezbář se od počátku podílel významně nejen na restaurování vzácných sakrálních památek, ale tvořil také nová díla chrámového umění. [2]

V letech 1950 až 1953 vytvořil betlém pro brněnskou katedrálu na Petrově. Betlém je vyřezán z několika monobloků lipového dřeva a od ostatních betlémů se odlišuje tím, že jeho figury nejsou vyřezány každá zvlášť, ale v několika skulpturách sdružených postav. Dokolorovány jsou vodovou temperou a poté přelakovány. Při tvorbě betlému se inspiroval středověkými výjevy a reliéfy pozdně gotických oltářů jako je Štosův oltář v Krakově, Spišský na Slovensku, či Levočský oltář.[3] Ve stejné době vytvářel betlémy také pro další brněnské kostely, například pro kostel svatého Tomáše.[4]

Významnou prací obou sourozenců byla v 50. letech 20. století restaurátorská činnost v Levoči na pozdně gotickém chrámu svatého Jakuba. Hlavní oltář v tomto kostele pochází z počátku 16. století. Sochařská část pochází z dílny Mistra Pavla z Levoče a celé dílo je národní kulturní památkou SR. Samotný oltář je největším dřevěným pozdněgotickým oltářem na světě a po rekonstrukci bylo toto dílo vystaveno na výstavě EXPO v roce 1958 v Bruselu. V židenickém kostele provedli bratři Karel a Heřman Kotrbovi v roce 1966 novou úpravu hlavního oltáře a výzdobu čela skříně varhan s osmi reliéfy andělů s hudebními nástroji. Brněnská dílna bratří Kotrbů byla činná především v 70. letech. Část prací však bratři nerealizovali sami, ale ve spolupráci s Vladimírem Svobodou nebo Milošem Vlčkem.

V 80. letech se Heřman Kotrba věnoval především menším zakázkám přímo pro konkrétní osoby a farnosti. Omezením časově náročné praxe ale získal čas na bádání a psaní knih a článků.

Byl rovněž vynikajícím fotografem. Nafotil cykly diapozitivů ze své práce, ale jako milovník přírody byl autorem cyklů květin a zajímavostí z okolí Střelic. O své práci i zálibách často rád přednášel.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KRUNTORÁD, Matěj. Řezbářská a restaurátorská dílna bratří Kotrbů v Brně. Brno, 2019. 354 s. disertační práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta, Seminář dějin umění, Obor FF TDU Teorie a dějiny umění. Vedoucí práce prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc.. s. 21–27. Dostupné online.
  2. Karel Plocek. DVOJÍ VÝROČÍ MISTRA HEŘMANA KOTRBY. Cesta časopis farnosti Dolní Bojanovice. 4. 2013, s. 12. 
  3. Brněnské „Putování k Betlému“ [online]. Biskupství brněnské, 2007-12-07. Dostupné online. 
  4. Betlém v kostele sv. Tomáše [online]. fatym.com [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat