Hauteriv[1] [óterív] (též hoteriv) je třetí ze šesti chronostratigrafických stupňů spodní křídy, který se formoval ve stejnojmenném geochronologickém věku. Je datován do rozmezí před 132,9 až 129,4 Ma[2] (milionů let). Hauterivu předcházel valangin a následoval ho barrem.

Sarcosuchus - obří krokodýlovitý plaz, známý i z tohoto věku rané křídy.

DefiniceEditovat

Stupeň hauteriv byl představen ve vědecké literatuře v roce 1873 švýcarským geologem Eugènem Renevierem. Je pojmenován podle švýcarského města Hauterive, ležícího na břehu Neuchâtelského jezera. Vrstvy na typové lokalitě tvoří slíny a vápence

Začátek (báze) hauterivu je na stratigrafické stupnici (sloupci) definován jako místo, kdy se poprvé objevil amonit rodu Acanthodiscus. Konec hauterivu (báze barremu) je při prvním výskytu amonitu druhu Spitidiscus hugii.

DěleníEditovat

V amonitové biostratigrafii moře Tethys obsahuje hauteriv sedm biozón.

BiotaEditovat

V tomto období přetrvává dominance plazů na souších, v mořích i ve vzduchu. Mezi dinosaury, žijící v tomto geologickém věku, patří například rebbachisauridní sauropod rodu Histriasaurus, známý z území současného Chorvatska.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hauterivian na anglické Wikipedii.

  1. Stratigrafická tabulka. www.geology.cz [online]. Česká stratigrafická komise, 2012 [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. 
  2. INTERNATIONAL CHRONOSTRATIGRAPHIC CHART v 2017/02 [online]. International Commission on Stratigraphy [cit. 2018-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SOCHA, Vladimír. Prázdninový dinosaurus. OSEL.cz [online]. 4. července 2019. Dostupné online.  (česky)

LiteraturaEditovat

  • SVOBODA, Josef; PETRÁNEK, Jan, et al. Encyklopedický slovník geologických věd. 1. vyd. Svazek 1 A-M. Praha: Academia, 1983. 960 s. S. 462.