Neuchâtelské jezero
Neuchâtelské jezero (francouzsky Lac de Neuchâtel, německy Neuenburgersee) je jezero v západním Švýcarsku u jihovýchodního úpatí pohoří Jura. Leží na území kantonů Neuchâtel, Fribourg, Vaud a Bern. Je to největší jezero, které leží celé ve Švýcarsku.
| Neuchâtelské jezero | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Neuchâtel, Fribourg, Vaud, Bern |
  Neuchâtelské jezero | |
| Zeměpisné souřadnice | 46°54′ s. š., 6°51′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 217,9 km² |
| Délka | 38,3 km |
| Šířka | 8,2 km |
| Objem | 14 km³ |
| Povodí | 2670 km² |
| Max. hloubka | 153 m |
| Ostatní | |
| Nadm. výška | 432 m n. m. |
| Přítok vody | La Thielle, La Mentue, L'Areuse, Canal de la Broye |
| Odtok vody | kanál Zihl |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie editovat
Hlavními přítoky jsou Areuse, Zihl (Thielle) a kanál řeky Broye (Canal de la Broye) z Murtenského jezera (Lac de Morat). Kanalizovaná řeka Zihl odtéká do Bielského jezera (Lac de Bienne). Spolu s Murtenským jezerem slouží jako vyrovnávací nádrž pro řeku Aaru, která se vlévá do Bielského jezera (povodí Rýnu). Když je Bielské jezero přehrazeno, kanály Broye a Zihl tečou v opačném směru.
Neuchâtelské jezero má rozlohu 217,9 km², je 38,3 km dlouhé a maximálně 8,2 km široké, má obsah vody přibližně 14 km³ a maximální hloubku 152 metrů. Povodí má rozlohu 2670 km². Dlouhodobá průměrná hladina vody (od roku 1983) byla ve výšce 429,28 m n. m., což je jen o 2 cm méně než u Murtenského jezera (429,3 m n. m.) a o 3 cm více než u Bielského jezera (429,25 m n. m.). Před regulací vodního režimu v pohoří Jura byla hladina jezera přibližně o 2,5 metru vyšší a jezero bylo o 23,7 km² větší.
Na jeho severním břehu leží stejnojmenné město Neuchâtel, na západním konci pak města Yverdon-les-Bains a Grandson. Na jižním břehu se nachází středověké město Estavayer-le-Lac a krajina močálů a rákosin, zvaná Grande Cariçaie, zatímco na severovýchodním břehu leží přírodní rezervace Fanel. V okolí jezera se mluví převážně francouzsky. Pouze na řídce osídleném východním konci, vyznačujícím se bažinami (tzv. Grosses Moos) se nacházejí německy mluvící obce Gampelen a Ins, jejichž centra jsou vzdálena od jezera.
Uprostřed jezera se nachází hranice kantonů Neuchâtel, Fribourg, Vaud a Bern a několik kantonálních trojmezí.
V roce 2015 byly na dně jezera objeveny kruhové krátery o průměru až 160 metrů a hloubce 30 metrů, které pravděpodobně vytvořila voda stoupající z podzemních vodních toků v krasové oblasti.[1]
Pobřeží editovat
Západní břehy jsou hornaté a srázné, zatímco východní jsou mírně skloněné.
Vlastnosti vody editovat
Jezero zamrzá pouze výjimečně, během nejtvrdších zim.
Využití editovat
Lodní doprava editovat
.jpg)
Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. „Union“ byl prvním parníkem, který se v roce 1826 plavil po Neuchâtelském jezeře; jezdil také po Bielském jezeře přes řeku Zihl. V noci z 26. na 27. června 1827 však byla loď po požáru zničena.
Po přechodné době existence několika konkurenčních společností byla v roce 1872 založena společnost Société de navigation sur les lacs de Neuchâtel et Morat (LMN), která spolu s se společností Bielersee-Schifffahrts-Gesellschaft provozuje veřejnou plavbu na třech jezerech.
Turismus editovat
Oblast Neuchâtelského jezera je turisticky atraktivní zejména díky vinicím na jižním úpatí Jury. Pěstují se zde odrůdy Chrupka bílá (zde zvaná Chasselas) a Pinot Noir a vyrábí se zde růžové víno Œil de Perdrix. Přes vinice a malé vinařské vesnice nebo přímo podél břehu jezera vedou turistické stezky a cyklostezky.
Neuchâtelské jezero je bohaté na pozůstatky prehistorických kůlových obydlí. Ty byly objeveny kolem roku 1850 a dnes jsou součástí světového dědictví UNESCO v rámci památky Prehistorická kůlová obydlí v Alpách, společně s obdobnými stavbami v jiných lokalitách nejen ve Švýcarsku.[2]
Pro cestovní ruch na Neuchâtelském jezeře jsou důležité také vodní sporty, jako je windsurfing a kitesurfing, protože na jezeře převažuje vítr bise, který ve Švýcarsku vane ze severovýchodních a východních směrů.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neuenburgersee na německé Wikipedii.
- ↑ REUSCH, Anna; LOHER, Markus; BOUFFARD, Damien; MOERNAUT, Jasper; HELLMICH, Franziska; ANSELMETTI, Flavio S.; BERNASCONI, Stefano M. Giant lacustrine pockmarks with subaqueous groundwater discharge and subsurface sediment mobilization. S. 3465–3473. Geophysical Research Letters [online]. 2015-05-16. Roč. 42, čís. 9, s. 3465–3473. DOI 10.1002/2015GL064179. (anglicky)
- ↑ Die UNESCO Pfahlbauten [online]. Morges Tourisme [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ MÜLLER, Peter. Bise in Yvonand, Neuenburg [online]. [cit. 2024-04-18]. Dostupné online. (francouzsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Neuchâtelské jezero na Wikimedia Commons - (německy) Neuchâtelské jezero
- (německy), (anglicky), (francouzsky) Muzeum žab v Estavayer-le-Lac
- (francouzsky) Přírodní rezervace Grande Cariçaie
