Bielské jezero

Bielské jezero
	Kostel v obci Ligerz u jezera
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Švýcarsko
Kanton	Bern, Neuchâtel
Zeměpisné souřadnice	47°5′8″ s. š., 7°10′27″ v. d.
Rozměry
Rozloha	39,8 km²
Délka	15 km
Šířka	4,1 km
Objem	1,24 km³
Povodí	8210 km²
Max. hloubka	74 m
Ostatní
Nadm. výška	429 m n. m.
Pobřeží	55,602 km
Přítok vody	kanál Zihl, Twannbach, Schüss, Aare-Hagneck-Kanal
Odtok vody	Zihl, Nidau-Büren-Kanal
Ostrovy	St. Petersinsel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bielské jezero (německy Bielersee, francouzsky Lac de Bienne, italsky Lago di Bienna) je jezero ve Švýcarsku. Leží převážně v kantonu Bern; malá část mezi La Neuveville a Zihlským kanálem na jižním konci zasahuje do kantonu Neuchâtel. Nachází se na Švýcarské plošině a na východě k němu zasahují předhůří Alp a na západě Jury.

Spolu s Murtenským a Neuchâtelským jezerem je jedním ze tří velkých švýcarských jezer v podhůří Jury. Jezero má rozlohu 39,8 km². Od regulace vodstva v oblasti Jury v 19. a 20. století se do jezera vlévá řeka Aara kanálem Hagneck a opouští ho kanálem Nidau-Büren.

Původ

Bielské jezero je pozůstatkem bývalého Solothurnského jezera, které vzniklo po poslední době ledové ve 100 km dlouhé prohlubni vytvořené Rhonským ledovcem na jižním úpatí Jury od koncových morén u Wangen an der Aare a Solothurnu až po rozvodí u La Sarraz. Velká část této oblasti byla zanesena sedimenty, přinesenými alpskými a jurskými řekami, takže dnes z ní zbyla pouze tři současná jurská jezera.

Geografie

Pohled na jezero, v pozadí Bernské Alpy

Jezero má rozlohu 39,8 km²,^[1] je 15 km dlouhé a maximálně 4,1 km široké. Dosahuje maximální hloubky 74 metrů.^[1] Objem vody je 1,24 km³.^[1] Rozloha povodí je 8 210 km². Při normálním stavu vody je hladina jezera v nadmořské výšce 429 m n. m. Před korekcí vodstva v oblasti Jury byla hladina o cca 2,7 m výše a jezero bylo o 3,3 km² větší. Nejvyšší hladiny bylo dosaženo 16. července 2021 při povodních v západní a střední Evropě, a to 430,94 m n. m. Předtím byl nejvyšší vodní rekord 430,88 m n. m. a byl dosažen při povodni v roce 2007.^[2]

Průměrný průtok činí 244 m³/s. Teoretická doba průtoku vody celým jezerem je pouze 54 dní.^[3]

Přítoky

Nejvýznamnějším přítokem je Aara, která je od korekce vodstva v oblasti Jury odváděna kanálem Hagneck, kanál Zihl, který pramení v Neuchâtelském jezeře, a potoky Twannbach a Schüss (Suze) , které pramení v Jurovi. Dalšími vodními toky, které se vlévají do jezera, jsou Ruisseau de Vaux, Merdasson a Mülibach.

Odvodnění

Původní odtok jezerní vody dolním tokem řeky Zihl u Nidau byl po první úpravě jury nahrazen kanálem Nidau-Büren. Přístavní regulační jez vybudovaný na tomto umělém vodním toku umožňuje regulovat hladinu vody ve třech jurských jezerech, která je sledována v měřicí stanici Ligerz, a v řece Aaře. Při povodních může regulace vést ke zpětnému toku přes Zihlský kanál do Neuchâtelského jezera.

Ve městě Nidau se stále nachází přibližně 1500 m dlouhý úsek starého Zihlského kanálu od východního konce Bielského jezera k novému kanálu. Začíná u náplavky a jezerního přístavu a vede kolem zámku Nidau na východní straně. Mezi jezerem a soutokem s kanálem Nidau-Büren překračuje tok sedm mostů a lávek.

Ostrovy

Vyobrazení jezera z roku 1845

Na jihu jezera se od jihozápadu k severovýchodu táhne ostrov St. Petersinsel o rozloze 1,4 km². Nachází se nedaleko Erlachu a od druhé poloviny 19. století je s pevninou spojen plochým mysem, a je tak vlastně poloostrovem. Uměle vytvořený průjezd pro lodě v přístavu Erlach však tento mys odděluje od pevniny.

Využití

Doprava

Přístaviště v obci Twann

Na jezeře je rozvinutá místní lodní doprava. Nachází se na něm několik přístavišť (kotvišť) pro pravidelné lodě a přístavy pro soukromou lodní dopravu.

Osídlení pobřeží

Největším městem na břehu je Biel. Protože se Bielské jezero nachází na jazykové hranici mezi německy a francouzsky mluvící oblastí, mají různé obce v okolí jezera dvojjazyčné názvy, i když ne všechny se v současnosti používají:

Bipschal – Bévesier
Erlach – Cerlier
Hagneck
Ipsach
Landern – Le Landeron
Ligerz – Gléresse
Lüscherz – Locras
Mörigen – Morenges
Neuenstadt – La Neuveville
Nidau
Schafis – Chavannes
St. Petersinsel – Île de Saint-Pierre
Sutz-Lattrigen
Täuffelen – Chouffaille
Tüscherz – Daucher
Twann – Douanne
Vinelz – Fenis
Vingelz – Vigneules
Wingreis – Vingras

Podél severozápadního břehu jezera vede železniční trať Biel–Neuchâtel.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bielersee na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Seen [online]. Bundesamt für Landestopografie swisstopo [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (německy)
↑ Unwetter in der Schweiz - Die Übersicht: Hier tritt das Wasser über die Ufer [online]. SRG SSR, 2021-07-13 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (německy)
↑ Der Zustand der Seen in der Schweiz. Umwelt. Bundesamt für Umwelt, Wald und Landschaft. Roč. 1994, čís. 237. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bielské jezero na Wikimedia Commons

[swisstopo-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Seen [online]. Bundesamt für Landestopografie swisstopo [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (německy)

[2] Unwetter in der Schweiz - Die Übersicht: Hier tritt das Wasser über die Ufer [online]. SRG SSR, 2021-07-13 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (německy)

[3] Der Zustand der Seen in der Schweiz. Umwelt. Bundesamt für Umwelt, Wald und Landschaft. Roč. 1994, čís. 237. (německy)

[1]

[2]

[3]