Otevřít hlavní menu

Harold Gordon Skilling (28. února 1912, Toronto, Kanada2. března 2001, tamtéž) byl kanadský historik, bohemista a politolog. Za svého života působil jako profesor University of Toronto a zabýval se především moderními dějinami Československa.

Harold Gordon Skilling
Narození 28. února 1912
Toronto, Kanada Kanada
Úmrtí 2. března 2001 (ve věku 89 let)
Toronto, KanadaKanada Kanada
Alma mater University of Toronto
Zaměstnavatel University of Toronto
Ocenění Řád Bílého lva (1992)
Zlatá medaile MU (1992)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Během studií bohemistiky na University of Toronto se prohloubil jeho zájem o Československo, které poznal už ve třicátých letech za svých archivních studií jako žák R. W. Setona-Watsona, přítele T. G. Masaryka.[1] Velký dojem na mladého historika tehdy udělalo rozloučení prezidenta Masaryka s jeho legionáři na strahovském Masarykově státním stadionu 4. července 1937, jehož se Gordon osobně zúčastnil[2] u příležitosti dvacátých oslav bitvy u Zborova, které zachytil i v úvodu ke své knize o T. G. M.[3]

V řadě prací se vztahem k československé tematice vyniká Skillingovo monumentální dílo z roku 1976 Czechoslovakia's Interrupted Revolution, kniha Charter 77 and Human Rights in Czechoslovakia, vydaná 1981, a T. G. Masaryk: Against the Current, 1882–1914, London 1994 (česky T. G. Masaryk. Proti proudu. Praha: Práh 1995). U příležitosti českého vydání jeho knihy o T. G. Masarykovi uspořádal v Praze autogramiádu, jíž se zúčastnili téměř všichni první signatáři Charty 77 (v knihkupectví Jan Fischer v Kaprově ulici). České vydání Skillingových memoárů vyšlo pod názvem Československo, můj druhý domov (Praha 2001). V témže roce vydal s doslovem Jiřiny Šiklové knihu Matka a dcera Charlotta a Alice Masarykovy.

Od roku 1968 zůstával Skilling po dvě desetiletí ve spojení s významnými osobnostmi hnutí za lidská práva a demokracii v Československu. Upozorňoval světovou veřejnost na tamní situaci. Psal o důsledcích intelektuální, duchovní a morální devastace, do které se země propadala po porážce pražského jara. Pozvedl mnohokrát svůj hlas na obranu těch, kteří byli pronásledováni. Dal podnět k vybudování sbírky československého samizdatu v torontské univerzitní knihovně a sám do ní významně přispíval dokumentací, kterou shromáždil. Zasloužil se o vznik exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury (1986) v Německu a stal se v roce 1986 předsedou jeho vědecké rady.

Od svobodných institucí Československa po roce 1989 obdržel H. G. Skilling ocenění v podobě pamětních medailí univerzit a vědeckých společností v Praze a v Bratislavě, čestného doktorátu Karlovy univerzity i (1992) nejvyššího československého státního vyznamenání, Řádu Bílého lva, z rukou Václava Havla.

ReferenceEditovat

  1. (Viz také jeho Listy z Prahy, 1937–1940. Toronto, Sixty-Eight Publishers, 1988.)
  2. PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3
  3. (Viz T. G. Masaryk: Against the Current, 1882–1914, London 1994 )

Externí odkazyEditovat