Hana Lamková (11. dubna 1934 v Praze) je česká loutkářka, spisovatelka, scenáristka a režisérka.

Hana Lamková
Chybí svobodný obrázek.

Narodila se v Praze. Otec Václav Ryšánek byl úředník, matka Ludmila Ryšánková, rozená Homolová, byla ženou v domácnosti. Hana Lamková absolvovala v roce 1952 gymnázium a poté pokračovala na DAMU, kde v roce 1956 absolvovala v oboru loutkoherectví, režie a dramaturgie na katedře loutkářství. V témže roce se provdala za Josefa Lamku, absolventa UMPRUM, který působil jako výtvarník, režisér a autor animovaných filmů v Československé, později České i Slovenské televizi. V roce 1957 se jim narodila dcera Hana Lamková, provdaná Gormanová, žije od roku 1984 v USA, kde působí jako výtvarnice a loutkářka.

Po absolvování DAMU nastoupila v Loutkovém divadle v Českých Budějovicích, kde působila jednu sezonu. Spolu s manželem Josefem Lamkou spolupracovala s Divadelní redakcí nakladatelství Orbis pro edice Hry pro loutky a Divadélko. Koncem 50. let tu vyšly jejich hry O veselém hrobaři, Král Abeceda a Chodská neděle (poslední z nich Lamková sestavila ještě v průběhu studia na DAMU).

V roce 1959 založila spolu s Josefem Lamkou a Jiřím Srncem divadelní skupinu Černého divadla, která byla angažována v právě vznikajícím divadle Semafor (představení Noc-turné podzim 1959). V letech 1960 -1961 se stala skupina třetím souborem Divadla Na zábradlí a uvedla zde vlastní představení To jsou věci spolu s činoherním souborem Ivana Vyskočila představení Trochu. V roce 1961 přešel soubor do Divadla Alhambra, kde účinkoval v revue Jána Roháče a Miloše Formana jménem Bukola. V roce 1962 vstoupil soubor pod vedením Hany Lamkové do svazku nově založeného Státního divadelního studia, které zastřešovalo divadla malých forem. O počátcích černého divadla napsala Hana Lamková studii, která pod názvem Černá hodinka vycházela na pokračování v časopise Loutkář (ročníky 2008-9).

V roce 1962 účinkoval soubor ve filmu Vojtěcha Jasného Až přijde kocour, kde po boku Jana Wericha vytvořil pro tento film sekvenci kouzelnického představení.

Od svého založení v roce 1959 soubor absolvoval celou řadu zahraničních zájezdů. V některých letech v období 1968 až 1985 působil převážně v cizině v rámci varietních a kabaretních pořadů: USA, Anglie – (Palace theatre, Paladium), Francie (Olympia, Lido) a další.

V roce 1962 získal soubor cenu divadelní kritiky na loutkářském festivalu ve Varšavě a v roce 1981 cenu Entertainer of the year v Atlantic City USA.

V rámci Státního divadelního studia hrál soubor představení To jsou věci, To nemá cenu a Beze slov. Od roku 1965 odešel soubor ze svazku Státního divadelního studia a od té doby až do roku 1985 pracoval jako samostatná divadelní skupina zprostředkovávaná agenturami Pražské kulturní středisko (doma) a Pragokoncert (zahraničí). Celovečerní pořad Písničky potmě s orchestrem Karla Balaše a Rudolfem Cortésem a dalšími.

Hana Lamková pracovala jako spoluautorka na všech výše uvedených představeních černého divadla. S Josefem Lamkou napsala také dvě hry pro loutky: O veselém hrobaři a Král Abeceda (vyšlo knižně v nakladatelství Orbis v edicích Hry pro loutky a Divadélko koncem padesátých let). V edici Hry pro loutky vyšlo v roce 1956 také její pásmo lidových písní Chodská neděle které sestavila a inscenovala ještě v době svého studia na DAMU.

Současně s prací v oboru černého divadla působila jako scenáristka, nebo se autorsky i výtvarně podílela na řadě seriálů animovaných filmů pro ČS a ST televizi jako Káťa a Škubánek, Tút, Telkáčik, Matylda, Království květin, Putování za švestkovou vůní, Inspektor Fousek na stopě a další. Na seriálech hraných loutkami pro francouzskou televizi Anténa 2 působila jako výtvarnice, loutkoherečka i spoluautorka Čtyři přátelé, Pouffi a Fouki, Cousi - Cousa.

Od roku 1990 spolupracuje s redakcí dětského časopisu Čtyřlístek,  kde se autorsky podílela na vytvoření přibližně 240 literárních předloh komiksových příběhů Čtyřlístku. Jednu z nich (Kámen mudrců) zpracovala s Josefem Lamkou později do formy scénáře celovečerního filmu Čtyřlístek ve službách krále. Třináct těchto příběhů převedla do formy literárních scénářů Večerníčků pro Českou televizi (2024).

Bibliografie

editovat

Knihy pro děti

editovat

Káťa a Škubánek (Albatros 2005)

Káťa a Škubánek zase spolu (Albatros 2007)  

Káťa a Škubánek se neztratí (Albatros 2008)

Matylda (Albatros 2011)  

Autíčko Tút (Albatros  2012 )

Inspektor Fousek na stopě (2016 – edice ČT)

Knihy pro dospělé

editovat

Hledání domova (nakladatelství Plus 2018 - životní příběh Jiřího a Ady Krupičkových)

O Vinohradech kdysi královských (nakladatelství Vyšehrad 2023)