Hana Štěpánková

česká regionální spisovatelka, literární historička a folkloristka

Hana Štěpánková, rozená jako Anna Šedlbauerová (20. srpna 1890 Maškův mlýn v Chodské Lhotě[1]20. února 1950 Kdyně) byla sběratelka chodského folklóru, lidové poezie a vlastivědná pracovnice. Byla členkou regionálního spolku Psohlavec.

Hana Štěpánková
Album representantů všech oborů veřejného života československého - 1927 - Hana Štěpánková.png
Rodné jménoAnna Šedlbauerová
Narození20. srpna 1890
Maškův mlýn, Chodská Lhota
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. února 1950 (ve věku 59 let)
Kdyně
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKdyně, hřbitov u kostela sv. Mikuláše
Povoláníučitelka, spisovatelka
Nábož. vyznánířímskokatolické
ChoťJUDr. Jaroslav Štěpánek (1885–1950)
RodičeAugustin Šedlbauer a Marie, roz. Marková
Příbuznísourozenci: Augustin Šedlbauer, Marie provd. Kokaislová, Anežka provd. Marvalová, Anastázie provd. Kokaislová, Antonín Šedlbauer, Barbora Šedlbauerová. Děti: Miloslav Štěpánek a Jaroslava Štěpánková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

DíloEditovat

 
Hrob Hany Štěpánkové na kdyňském hřbitově

Po smrti chodského spisovatele Jindřicha Šimona Baara začala na základě spisovatelovy poslední vůle zpracovávat (společně se svým manželem Jaroslavem) Baarovu literární pozůstalost.[2]

  • Hanýžka a Martínek
  • Osmačtyřicátníci (druhý díl Chodské trilogie)
  • Lůsy (třetí díl Chodské trilogie)
  • Na Chodsku od jara do zimy (výbor z knih J. Š. Baara)
  • Chodské pověsti

Zároveň vyvíjela bohatou publicistickou činnost především v rámci regionálních periodik, ale i celostátních časopisů (Kdyňská Stráž, Posel od Čerchova, Chodsko, Domažlické noviny, Klatovské listy, Plzeňský kraj, Časopis přátel starožitností, Eva, Lidový deník, Mládí, Národní politika, Národohospodářský věstník, Rozhledy po literatuře, Rozpravy Aventina, Venkov, Zvěstování, Ženský obzor, krajanská Svornost).[3]

  • Ke kořenům (Z kroniky rodu) (z úvodu knihy: Je to jen malý obrázek „Z kroniky rodu“, ale věrný a pravdivý, zachycený proto, aby byl památkou a svědkem života v starých mlýnech na samotě, kde radost jednoho člena rodiny byla radostí všech a zármutek, třeba nejmenšího pastevce, zármutkem celé rodiny...) [4]
  • Zkazky lidu na Kdyňsku a Domažlicku, 1931 (31 pověstí z Chodska)
  • Cestou poznané pravdy [5]
  • Setkání (Na paměť stého výročí příchodu Boženy Němcové na Chodsko a dvacátého výročí J. Š. Baara)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Loučim
  2. Archivovaná kopie. www.literarky.cz [online]. [cit. 31.1.2018]. Dostupné v archivu pořízeném dne 6. 11. 2015. 
  3. VEJLUPEK, Miroslav. Stopou osudů spisovatelek Kdyňska. Archivovaná kopie. v-art.cz [online]. [cit. 5.11.2020]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5. 11. 2020. 
  4. ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. Ke kořenům [online]. Vyškov: F. Obzina, 1931 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 
  5. ŠTĚPÁNKOVÁ, Hana. Cestou poznavné pravdy [online]. Domažlice: H. Štěpánková, 1935 [cit. 2021-12-10]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat