Hřib šumavský (Boletus gabretae Pilát 1968) je velmi vzácná houba z čeledi hřibovitých. Patří mezi barevné a modrající hřiby sekce Luridi rodu Boletus. Předpokládá se, že je jedlý.[1]

Jak číst taxoboxHřib šumavský
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďhřibovité (Boletaceae)
Rodhřib (Boletus)
SekceLuridi
Binomické jméno
Boletus gabretae
Pilát, 1968
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie editovat

Hřib šumavský objevil a popsal český mykolog Albert Pilát. Dvě plodnice našel 22. srpna 1967 ve smrkovém lese u Horské Kvildy (Šumava) nad Hamerským potokem ve výšce kolem 1050 m n. m.[2] Tento holotyp je dosud jediným doloženým sběrem na území České republiky.[1] Později byl hřib šumavský v okolí Horské Kvildy nalezen ještě jednou - tento sběr však nebyl doložen.[3]

Vzhled editovat

Makroskopický editovat

Klobouk dosahuje 50 - 60 milimetrů, nejprve polokulovitý, poté klenutý. Povrch je sírověprvosenkově žlutý, na osvětlených místech se slabým hnědavým odstínem.[2]

Rourky i póry jsou prvosenkově žluté.[2]

Třeň dosahuje délky 60 - 100 milimetrů, šířky 25 - 40 milimetrů, je hlízovitě břichatý až kyjovitý, ztloustlý, nikdy válcovitý. Na bázi u mladých plodnic kořenovitě ztenčený, u starších zaoblený. Povrch kryje síťka, která je ve spodní části výraznější, v horní velmi jemná, patrná pod lupou.[2]

Dužnina má sytě žluté zbarvení, na řezu se rychle zelenomodře zbarvuje. Chuť má nenápadnou, vůni slabou, příjemnou.[2]

Mikroskopický editovat

Výtrusy jsou podlouhle elipsovité, hladké, medově žlutohnědé. Dosahují 12 – 15 × 5,5 – 6 μm.[2]

Ochrana editovat

Jde o mimořádně vzácný druh, který je v rámci České republiky znám z jediného stanoviště. Je zařazen v Červeném seznamu hub České republiky jako druh zřejmě vyhynulý (?EX).[4]

Záměna editovat

  • hřib koloděj prvosenkový (Boletus luridus f. primulicolor) – roste pod listnáči
  • hřib žlutý (Boletus junquilleus) – chybí síťka
  • hřib hlohový (Boletus crataegi) – pod listnáči, na vápencích, v nížinách
  • hřib medotrpký (Boletus radicans) – bílý plstnatý klobouk, hořká dužina, pod listnáči, v nížninách
  • hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri) – stříbřitý klobouk, pod listnáči, na vápencích, v nížinách

Hřib šumavský má prakticky totožné znaky jako xanthoidní forma koloděje – hřib koloděj prvosenkový. Od toho se odlišuje výskytem na jiném stanovišti.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. S. 54, 574. 
  2. a b c d e f DERMEK, Aurel; PILÁT, Albert. Poznávajme huby. Bratislava: Slovenská akadémia ved, 1974. Kapitola Hríb šumavský, s. 159. (slovensky) 
  3. kolektiv autorů. Chráněná území ČR. 8. Českobudějovicko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Horní Vydra, s. 651. 
  4. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006 [cit. 2012-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-09. 

Externí odkazy editovat