Hôtel Salé

palác v Paříži
Tento článek je o paláci. O muzeu, které v něm sídlí, pojednává článek Musée Picasso.

Hôtel Salé je městský palác v Paříži, ve kterém od roku 1985 sídlí Picassovo muzeum. Nachází se ve čtvrti Marais ve 3. obvodu v ulici Rue de Thorigny. Palác byl postaven v letech 16561659 a od roku 1968 je chráněn jako historická památka.

Hôtel Salé
Musée Picasso Paris coté jardin.jpg
Základní informace
Sloh barokní architektura
Současný majitel Pařížská radnice (od 1964)
Poloha
Adresa 3. obvod, FrancieFrancie Francie
Ulice Rue de Thorigny
Souřadnice
Další informace
Kód památky PA00086157
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Hôtel Salé postavil v letech 1656–1659 architekt Jean Boullier pro hraběte Pierra Auberta de Fontenay a jeho manželku Marii Chastelain, kteří získali parcelu od kláštera Hospitalières-Saint-Gervais. Název Salé znamená slaný a je odvozen od faktu, že Pierre Aubert de Fontenay byl královský výběrčí daně ze soli. Palác v letech 16681688 využíval velvyslanec Benátské republiky François de Neufville, který nechal vyzdobit interiéry. Budova měnila majitele, v roce 1728 ji získal v aukci Nicolas Le Camus, první předseda královského finančního soudu Cour des aides a v roce 1756 ji koupil Philibert Thiroux de Chammeville. Po jeho smrti v roce 1771 dům zdědil Jacques Gabriel Louis Leclerc markýz de Juigé, který byl vyslancem u carevny Kateřina II. Veliká|Kateřiny II., a který zde nebydlel, ale dům pronajal markýzovi de Luzerne, bývalému ministrovi námořnictví. Za Velké francouzské revoluce majitel i nájemník emigrovali a z paláce bylo vytvořeno skladiště knih ze zrušených klášterů v Marais. Posléze byl palác prodán několika osobám až v roce 1798 jej koupil Roussille Morainville. Palác poté sloužil jako sídlo různých institucí, v letech 18291884 zde byla Škola umění a manufaktur (École centrale des Arts et Manufactures). Poté zde byl výstavní prostor umělce Henriho Viana (dědeček Borise Viana). V roce 1916 zemřela Marie-Lucie Roussille, poslední majitelka veškerého rodinného majetku a ta odkázala Hotel Salé svému synovci Gabrielu Lamourouxovi. Ten po odchodu Viana do Gironde pronajal palác městu Paříži pro Školu řemeslného umění (École des Métiers d'Arts). Gabriel Lamouroux zemřel v roce 1962 a v roce 1964 palác získalo do svého majetku město Paříž, které zde chtělo zřídit muzeum kostýmů. Z tohoto projektu nakonec sešlo a nedlouho po smrti malíře Picassa město postoupilo palác francouzskému státu, který zde v roce 1985 otevřel Picassovo muzeum.

 
Detail frontonu na straně do zahrady

ArchitekturaEditovat

Portikus vede na nádvoří, které je zprava ohraničené nižším křídlem zakončeným plochou střechou s kamennou balustrádou. Levá strana dvora je ohraničena zdí ve tvaru nepravého křídla. Průchod pravým křídlem umožňuje přístup na malé nádvoří, kde bývaly stáje a kuchyně, a odkud vede přímý vstup do ulice Rue des Coutures-Saint-Gervais. Hlavní fasáda na nádvoří je zdobena dvěma frontony. Větší, ve kterém je erb rodiny Aubert (psí hlavy), se nachází pod střechou, druhý trojúhelníkovitý podpíraný pilastry nad prostředním oknem v prvním patře. Další fronton se nachází na fasádě vedoucí do zahrady. Z této strany vystupují na bocích rizality.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Musée Picasso (Paris) na francouzské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat