Gymnaziální kostel (Levoča)
Gymnaziální kostel (nazývaný také Starý klášterní kostel minoritů nebo Černý kostel) je sakrální stavba nacházející se v okresním městě Levoča v prešovském kraji. Kostel byl původně zasvěcen sv. Ladislavu a od 17. století se zasvěcení rozšířilo o titul Panny Marie - Královny andělů.[1]
| Gymnaziální kostel (Levoča) | |
|---|---|
 interiér kostela | |
| Místo | |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Levoča |
| Obec | Levoča |
| Souřadnice | 49°1′29,39″ s. š., 20°35′4,38″ v. d. |
  Gymnaziální kostel (Levoča) | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | Východní |
| Diecéze | Spišská |
| Děkanát | Levoča |
| Farnost | Levoča |
| Zasvěcení | Ladislav I. Uherský a Panna Maria |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatVerze o založení kláštera se různí. Podle Lányiho kroniky (pochází ze začátku 19. století), v níž se nachází jediná písemná zmínka o tomto klášteře, se založení minoritského Konventu sv. Ladislava v Levoči v roce 1308 spojuje s donací hraběte Ladislausa Danka, no rukopis, na který se Lányi odvolává, se nedochoval.[2] Uvažuje se také, že původní kostel s klášterem dal postavit Gallus Berzeviczy, známý také pod jménem magister Kokoš, kterému za vraždu arbitrážní soud uložil v roce 1307 jako trest provedení poutě a povinnost postavit šest klášterů.[3]
Kostel s klášterem sloužil minoritům, kteří se podle zvyklostí usazovali ve vzdálenějších koutech města, aby mohli působit hlavně v prostředí městské chudiny. Řehole ho po nástupu reformace v Levoči v roce 1544 opustila a klášter převzali evangelíci. [3]
Vrácen katolíkům byl až v roce 1673. Král Leopold I. nařídil proboštovi v Spišské Kapitule, aby do kláštera uvedl jezuity. Do vlastnictví byli uvedeni v roce 1674 a v roce 1677 začali rozsáhlou přestavbu kláštera. Později v prostorách kláštera zřídili jezuité Královské gymnázium.[3]
Architektura a výzdoba
editovatKlášterní komplex, který stojí u západních hradeb, je vzorem středoevropské mendikantské sakrální architektury a patří k jedinečným stavbám svého druhu na Slovensku.[3] Sakrální umění středověku lze obdivovat v samotném kostele i v unikátní arkádové křížové chodbě s fragmenty freskové výzdoby, rajským dvorem a fontánou.
Z gotického interiéru se zachovala pouze Madona a nástěnné malby ze 14. a 15. století.[2] Oltáře a další zařízení kostela je barokní, většinou v černozlaté barvě. Podle dochovaných zpráv, zhotovil toto zařízení sochař Olaf Engelholm, který přišel do Levoče údajně z Münsteru.[2] Příznačné pro jeho práci jsou postavy andělů - kariatyd, nesoucích těžké točené sloupy, které se v kostele nacházejí.[2]
Nástěnné malby v interiéru představují významný mezník v středověkém monumentálním malířském umění městského prostředí na Slovensku. Zachovaná kompozice v tympanonu portálu na jižní straně představuje korunovanou Madonu s malým Ježíšem, sedící na trůnu, po stranách s anděly. Na severní straně se v obrazové ploše rozdělené na dvě části zachovaly scény - Smrt Panny Marie a Korunování Panny Marie.[4] Nástěnnou malbu v sakristii se scénou Ukřižování dělá výjimečnou motiv architektury, který znázorňuje městské hradby.[4]
Zajímavostí je cyklus sedmi skutků milosrdenství na severní straně lodi. Cyklus začíná na levé straně výjevem Krista Trpitele, žehnajícího skutkům milosrdenství a levou rukou ukazujícího na kalich u nohou. Skutky jsou zachyceny v šesti obrazových polích - Ubytování pocestného, Nasycení hladového, Odění nahého, Navštívení uvězněného, Navštívení nemocného spolu s Napojením žíznivého a pohřbením zesnulého.[4] Celý cyklus končí obrazem Svaté Trojice. Znázorněná je v podobě tří vedle sebe sedících a gesty navzájem živě komunikujících mužských postav - Boha Otce, Krista a Ducha svatého.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Gymnaziálny kostol na slovenské Wikipedii.
- ↑ Pamiatky a múzea, časopis pre ochranu pamiatok a problémy múzeí. Říjen 1956, roč. V., čís. 8, s. 110.
- ↑ a b c d JAVORSKÝ, František. Levočské kostoly v kontexte dejín mesta. Z minulosti Spiša. 1997-1998, čís. V-VI, s. 33 – 60.
- ↑ a b c d GABRIEL, LUKÁČ. Stredoveký kláštor minoritov v Levoči. Z minulosti Spiša. 1997-1998, roč. V-VI, s. 61–79.
- ↑ a b c TOGNER, Milan. Stredoveká nástenná maľba na Spiši. Bratislava: Arte libris, 2012. ISBN 978-80-97121-40-2. S. 160 – 175.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Panny Marie, Královny andělů a sv. Ladislava na Wikimedia Commons
